ČJA 3

34 podmítat (988) — mapa s. 111

1    M         podtat

zmítat (s- 305)

zmetovat (s-149, 210)

(v)orat ((v)orat strňišťe 301, 319, 322, 407, 427, 428, 437, 452, 454–456, 458, vorat strňíšťe 214, 242, 406, vo-
rat mňelčinu 413, vorat elko 228, 229, 424, 426, 428, 449, (v)orat mjelce 428, 456, vorat
namňelko 130, 503, (v)orat zmjelka 424, 451, vorat zmjelko 451)

pod(v)orávat (povorávat 333)

podorovat (podvúrovat 103, vodurovať 445)

vrhnout

podvrhovat

podvrhat — podvŕhat

zvrhovat (též zvrhávat 457)

zvŕhat 708, 709, 728

trhat 111

pottrhovat (pottrhávat 432)

strhovat

strhávat (s. strňíšťe 114, 214)

škrábat (škrabat 406, škrabat strňišťe 415)

potškrabovat 249, 323

seškrabovat (naškrabávat 306)

loupat 311

slupovat (sloupávat strňíšťe 118, volupovat 130)

ruchat 110, 112, 119 (zaruchávať 104)

rejpat 329 (sripovat 335)

vobracet (vobracet strňíšťe 114, 116–118, převracet s. 119)

mňekoťit

úhořit

slizovat 128–130 (volizovat 130)

harkovat

šlincovať 445 (šmicovat 324)

S          kantovat 324, krublovat 306, namješovať 445, otšelovávat 306, špicovat 444

N          dvojákovat 228, 236, trojákovat 228, 326–328, kultivátorovat 405

2                 Mapa zaznamenává nářeční ekvivalenty slovesa podmítat, tj. mělce orat strniště k ochraně vláhy v půdě
a odplevelení.

Vedle četných diferencí lexikálních bylo zachyceno i množství rozdílů slovotvorných, vyvolaných tvoře-
ním imperfektiv (např. trhat × strhovat × strhávat). Na mapě registrujeme pouze jeden rozdíl hláskoslovný, a to
-r- × -ŕ- (vztah podvrhat × podvŕhat).

Do mapování jsme nepojali označení prokazatelně nová (např. dvojákovat ‚podmítat dvojákem, tj. plu-
hem se dvěma radlicemi‘, kultivátorovat atp.).

Z hlediska slovotvorného lze doložené formy rozdělit na útvary nepředponové (např. orat) a útvary od-
vozené pomocí předpony (např. podvrhat) nebo přípony (např. podvrhovat). V mnoha případech jde o sekun-
dární imperfektivum (např. strhovat, podorávat). Pozoruhodná je zeměpisná distribuce sufixu -ova- při tvoření

imperfektiv. Výzkum doložil tyto deriváty nejen ve vých. částech území, kde je tento způsob tvoření běžný (slez.
podorovat
, vm. podvrhovat, zvrhovat); v překvapivém rozsahu se objevují uvedené útvary i v Čechách (např.
jzč.
podškrabovat, seškrabovat, svč. podtrhovat, strhovat, slizovat, slupovat).

V Čechách mluvčí často hodnotili výraz podmítat (byl-li zachycen jako dubletní), shodný se spisovným ja-
zykem, jako novější. Na okrajích území českých nářečí v užším smyslu naopak jde o postupné vytlačování to-
hoto termínu a jeho nahrazování ekvivalentem jiným, jak dosvědčuje hojná dubletnost (ojediněle i vícečetnost)
výrazů. Místy se patrně neodlišují označení pro vyjádření významu ‚podmítat‘ a ‚orat‘ (podorlické měkkotit, jč.
orat, srov. III-33 orat (hlubokou orbou)). Kypření půdy mělo někde i čtyři fáze. Jg uvádí: „Z trojího orání ou-
horů slove první potrhovati, druhé mísiti, třetí zadělávati. Jinde čtyry orby jsou: podorati (podmítati), odůrova-
ti (pšírovati, mísiti), čtveřiti, orati k síji (zaorati).“ Časem se orání zjednodušilo, fází ubývalo. Tak lze např. vy-
světlit, že výraz orat je plně ekvivalentní. Všechna zjištěná slovesa považujeme za náležitá synonyma označující
sledovanou činnost. U některých jde navíc o vyjádření významu ‚narušovat, trhat drn‘ (strhávat, úhořit). Protože
však tato slovesa mají též význam ‚podmítat‘, mapujeme je. Podmítalo se pluhem, trhalo se nákolesníkem, ale
k těmto diferencím na mapě nepřihlížíme, protože je mnohde ani výzkum nezachytil.

Většina sloves vyjadřuje, že jde o mělkou orbu, např. slupovat, škrábat, strhávat atd., ale též podmítat, zmí-
tat
apod.: výchozí mést označuje činnost týkající se povrchu (pole). Shodnou motivaci mají výrazy se základem
-vrh- a -met-/-mít-. Rovněž výrazy loupat (slupovat) a odšelovávat obsahují společný motivační základ.

Materiál byl ověřen a doplněn údaji z KLA. Ve městech se výzkum neprováděl.

3                 Jednoduchá situace na Moravě kontrastuje se složitým stavem v Čechách, pro nějž je příznačná dublet-
nost (zejména v jižní polovině území), příp. vícečetnost výrazů.

Na většině zkoumaného území bylo zapsáno sloveso podmítat (s variantami zmítat na Chodsku a zmeto-
vat
mezi Roudnicí a Mladou Boleslavi). Tohoto lexému se neužívá ve slez. dial., kde bylo zachyceno označení
vrhnout, a na vých. Moravě, kde vytvářejí areál slovesa s týmž základem (-vrh-): Na širokém Kroměřížsku se ob-
jevuje ekvivalent zvrhovat, ve stř. části vm. nář. pak forma podvrhat (většinou v realizaci podvŕhat). Varianta
zvŕhat se vyskytuje na již. Kroměřížsku. Z Kyjovska, již. úseku Kopanic a jz. Vsetínska je doložen ekvivalent
podvrhovat.

V Čechách se vrství na základní výraz podmítat areály dalších označení, a to škrábat/seškrabovat ve stř.
části jzč. nář. (škrábat podél toku Otavy a Vltavy mezi Příbramí a Prachaticemi), podorávat ve středním příčním
pásu Čech (varianta podorovat byla zapsána odděleně v oblasti čes.-pol. nář.), orat soustředěněji na širokém
Českobudějovicku, místy i jinde v Čechách. V svč. dial. se vyděluje oblast sloves se základem -trh-: dominuje
zde výraz podtrhovat, na již. okrajích areálu pak varianty strhovat/strhávat. Ty byly zapsány soustředěněji též na
Rakovnicku, Roudnicku a Ledečsku. Pestrá je situace v náchodském úseku: zde se užívá názvů obracet, slizovat
a slupovat. Posledně uvedený ekvivalent dokládá náš materiál i ze sev. okraje čm. nář. Soustředěněji na vých.
Plzeňsku, záp. Rakovnicku a v podorlickém úseku byl registrován výskyt slova harkovat. Charakter okrajových
regionalismů mají slovesa měkkotit (podještědský a podorlický úsek), na Moravě pak úhořit (jižně od Vsetína).

4                 Velká část pojmenování v námi sledovaném významu vznikla specifikací.

harkovat  jen nář. (SSJČ harka ‚pluh na mělké orání‘) — Z něm. zákla-
du (Harke ‚radlička‘).

kantovat  jen nář. — Z něm. základu (kanten ‚překlopit, obrátit‘).

krublovat  jen nář. — Z něm. základu (gruben ‚kopat (jámy)‘).

loupat  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚zbavovat slupky‘)

měkkotit  jen nář.; Bš Zábřežsko (Jg měkkota, měkota „měkké rolí“,
měkčiti ‚kypřit‘, SSJČ měkkota, měkkotina říd., obojí zeměd.
‚zorané pole (obyčejně porostlé vzklíčeným výdrolem)‘) — Od
měkkota.

naměšovat  jen nář. (Jg „pod zrno orati, podháněti“) — K mísit.

obracet  v sled. významu jen nář. (Jg „orati, aby spodní prsť nahoru
přišla“) — K vrátit ‚učinit, aby se něco obrátilo‘.

odšelovávat  jen nář. — K nář. šelat ,loupat‘.

orat  v sled. významu jen nář. (stč., Jg též vorati, strniště vorati, SSJČ
„pluhem rozrývat, obracet a drobit půdu, a tím ji připravovat
k setí nebo k osázení: orat pole, strniště“, SSJ orať, pol. orać,
hluž. worać)

podmítat  Jg, SSJČ zeměd., SSJ podmietať zeměd. — K mést.

podorávat  v sled. významu jen nář.; Jg podorati, podvorávati, SSJČ
obl., SSJ podorávať obl., pol. podorować — K orat.

podškrabovat  jen nář. — K škrábat/škrabat.


podtrhovat  v sled. významu jen nář.; Jg potrhovati, SSJČ nář. (Jg pod-
trhnouti
„sem tam brázdy dělati“) — K trhat.

podvrhat  jen nář. — K vrhnout.

podvŕhat  jen nář. — K vrhnout, podoba s dlouhým slabičným -ŕ-.

podvrhovat  v sled. významu jen nář.; Jg podvrhnouti „mělko orati“ —
K vrhnout.

rýpat  v sled. významu jen nář. (Jg též rejpat, obojí ‚hluboko rýt‘,
SSJČ též ob. a expr. rejpat „vnikat nepříliš hluboko do něče-
ho, něčím zahroceným a ostrým a tím to porušovat“).

seškrabovat  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚škrábáním odstraňovat
(z povrchu něčeho)‘) — K škrábat/škrabat.

slizovat  v sled. významu jen nář. — K lízat.

slupovat  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚loupáním oddělovat od ně-
čeho v tenké vrstvě‘) — K loupat.

srypovat  jen nář. (SSJČ srýpati ‚rýpáním odstranit z povrchu něčeho‘)
— K rýpat.

strhávat, strhovat  v sled. významu jen nář. — K trhat.

škrábat  v sled. významu jen nář. (Jg a SSJČ též škrabat, u obou ‚drá-
pat, rozrušovat povrch něčeho‘)

šlincovat  jen nář. — Z něm. základu (nelze vyloučit souvislost s něm.
schlitzen ‚roztrhnout‘).

špicovat  v sled. významu jen nář. — Od subst. špice (tj. ze spojení orat
špičatým předmětem
).

trhat  v sled. významu jen nář. (stč., Jg, SSJČ, u všech ‚násilně rozru-
šovat‘)

úhořit  v sled. významu jen nář.; Jg též ouhořiti (SSJ úhoriť ‚orat
úhor‘) — Od
úhor.


vrhnout  v sled. významu jen nář.; Bš laš., val.

zmetovat  jen nář. — Viz zmítat.

zmítat  v sled. významu jen nář. — K metat.

zvŕhat  jen nář. (SSJČ zvrhatpřevracet‘) — K vrhnout, podoba s dlou-
hým slabičným
-ŕ-.

zvrhovat  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚převracet‘) — K vrhnout.

5    podvorávat Ju 1–5, Ru 2–4 — podorávať Ju 7 — podvrhovat Ru 5 — podvŕhat Ru 5 — škrabat strmisko Ju 6 — úhořit Ru 5 — potkládat Po 1

6    AJŚ 66, SSA 1.11

Kl