ČJA 3

31 úhor (994) — mapa s. 103

1    M         (h)ouhor (-ur 818, 819, 831, 835) — uhor

příloh — přiluh

oulehle (-la 727, 738, ú- 113, 443, u- 750, 752, ouhela 503, ulehlí pole 449)

lado (lad m. 143, lada f. 127, 128, 145)

2                 Mapa zaznamenává nářeční označení úhoru, tj. orné půdy ponechané po jednu vegetační dobu bez obdě-
lání nebo bez osetí při střídavém osevním postupu. Vedle lexikálních rozdílů byly zjištěny diference hláskoslov-
né (ouhor × uhor, příloh × příluh) a slovotvorný rozdíl příloh a oulehle.

Při registrování nářečních podob se střídnicemi za původní počáteční psl. *ǫ- (ouhor) a čes. ú- (deverba-
tivum oulehle) vycházíme ze zásad vysvětlených v komentáři k mapě III-85 úhrabky.

Některé nářeční názvy nejsou všude vzájemně plně synchronní. Zjištěná pojmenování odrážejí místy ješ-
tě starý způsob hospodaření s půdou (tzv. trojpolní systém), kdy pole ležela déle ladem (A. Kellner,
Východolašská nářečí II, Brno 1949, s. 261, dokládá výraz přiług ve významu ‚pole v třetím roce před podmít-
kou‘). Problematický je sám význam slova úhor. SSJČ je definuje jako „1. zeměd. (dř. při trojstranném osevním
postupu) orná půda ponechaná po jednu vegetační dobu bez obdělání nebo bez osetí, 2. neobdělaná půda vů-
bec“. Rozlišoval se dále úhor černý, tj. neoseté, ale oráním a vláčením obdělávané pole (k zvýšení jeho úrod-
nosti a zvětšení zásoby půdní vláhy), a úhor zelený, tj. pole oseté rychle rostoucími pícninami a samovolně za-
travněné (tak Příruční slovník naučný). Mch uvádí, že např. na Slovensku byly známy tři způsoby hospodaření
s úhorem: „1. role se nechá několik let pustá a zaroste travou, která se spásá nebo kosí, 2. role odpočívá jeden
rok, 3. role se po celý rok oře a vláčí, aby nezarostla a aby se zlepšila její úrodnost, ale seje se až na budoucí rok“;
dodává, že původně „při systému lesního přílohu pracovala (vyžďářená) země 3–4 roky a po nich 10–16 let leže-
la ladem“. Později však nezůstávala orná půda po několik vegetačních období nevyužita; v době našeho výzku-
mu bylo spíše běžné, že ladem ležela zemědělsky nevyužitá orná půda pouze část roku.

Na mapě registrujeme i výrazy, které vedle námi sledovaného významu mohou v jiném regionu označo-
vat pole dlouhodobě nebo vůbec neobdělaná. Tak např. jzč. výraz příloh je synonymní se slovem ouhor, ve vých.
Slezsku však označují mluvčí hláskovou obměnou příluh zpravidla delší čas nezorané pole, jehož se využívalo
místy navíc jako pastviny nebo louky. Rovněž výrazu oulehle se užívá – zejména na okrajích areálu ve vm. dial.
– pro označení nezoraného pole ležícího několik let ladem. Stejně tak i pojmenování lado se místy takto význa-
mově liší: v sz. Čechách označuje pole delší dobu (nebo dokonce vůbec) neobdělané, v svč. nář., jak dokládá
KLA, může být ekvivalentem synonymním s výrazem ouhor (zde v podobě uhor).

Uvedené významové rozdíly mezi jednotlivými pojmenováními se však místně zastíraly již v minulém sto-
letí, jak dokládá Jg. Významy slov zjištěných naším výzkumem se tu většinou překrývají, srov. odd. 4. Dnes už
jde vlastně o synonyma s významem ‚neoseté pole‘.

3                 K územní lexikální diferenciaci dochází na okrajích zkoumaného území. Základní dichotomii představu-
jí výrazy, které souvisí se slovesy ložit/ležet, tj. příloh v jzč. pruhu, příluh na Těšínsku a oulehle zejména na již.

 

a vých. Vsetínsku, a pojmenování ouhor, vyskytující se na ostatním území českého národního jazyka (v svč. dial.
v podobě
uhor). Charakter okrajového regionalismu má szč. a svč. označení lado.

Ve městech nebyly výrazy zjišťovány.

4    lado  stč. též lada f. ‚pustá, nezoraná země‘, Jg též lada f., obojí
„pusté, nezorané pole, pole drnem zarostlé, které mnoho let
nezorané leží“, SSJČ zast. a kniž. ‚neobdělaná půda‘, hluž.
lado — Psl. *lędo, pův. ‚neobdělaná širá země nikoho, proti-
klad k roli‘.

ouhor  stč. úhor ,úhor, horský hřeben‘, Jg též úhor „rolí, která se
uvoraná k druhému roku nechává, příloh, oulehlé“, SSJČ
zast. ob., též
úhor, též úhoří říd., Bš úhor „pole, co leží rok“,
SSJ
úhor ‚neobdělaná, nezoraná země, příloh‘, pol. ugór ‚pole
neobdělávané po dobu jednoho roku‘ — Psl.
*ǫgorъ ‚neobdě-
laný pozemek porostlý travou‘.

oulehle  stč. úlehl(e) ‚úhor, lado, neobdělané pole‘, Jg též oulehl,
úlehl, úlehle, mor. oulehla, úlehla, oulehel, oulehlí, úlehlí, ou-
lehlina
, úlehlice, oulehlé, úlehle, vše „nezoraná a tak ulehlá
rolí, která 3–4 neb více let nezoraná leží… Někde tolik co ou-


hor“, SSJČ zast. a nář. úlehle ‚pole ležící dlouho ladem, úhor‘,
též
úlehlina, ulehlina, obojí poněkud zast. ob. ‚ulehlá půda,
úhor‘, Bš
ulehla „pole, co pořád leží — Od uležet.

příloh  jen nář.; stč. přieloh, Jg „rolí, která po dvou- nebo víceletém
setí nyní odpočívá, ouhor, oulehlé“, též
ouloh, úloh ,oulehle‘,
SSJČ nář. ‚úhor‘, SSJ
prieloh ‚neobdělaná, nezoraná země,
úhor‘ — K
ložit (‚pole, jež bylo necháno, aby jeden rok přele-
želo (nebo aby se uleželo, odleželo, zaleželo‘), tak Mch).

příluh  jen nář.; pol. przyłóg ‚pole neobdělávané delší čas, porostlé di-
vokým rostlinstvem, zadrněné, časem osázené stromy‘ — Viz
příloh,
-u- < ó sekundárním dloužením a následným krácením v návaznosti na polské jazykové území.

uhor  jen nář. — Hlásková obměna slova úhor, realizace předpony u-
svědčí o původním
ú-, dávno zkráceném, a následnou difton-
gizací tudíž nezasaženém. Viz ouhor.

5    ouhor Ju 1, 3, 4, Ru 2–4 — úhor Ju 7, Ru 5 — uhor Po 1, Ju 3 — parlog Ju 6 — parlok Ju 6 — laďina Ju 3 — leďina Ju 1, 2

6    MAGP 521, PLPJ 107, AJPP 273a, AJK 4:1, 23:1, OLA 540, 541, ALE 253, 254

Kl