ČJA 3

29 vrátka v plotě (640) — mapa s. 99

1    M         vrátka plt. (vracka 801)

branka — bránka — braňka (bráňka 127, 235)

dvířka plt. — dvírka — dvérka (dvercka 818)

dvérca (dvírca 684, dvírce 307)

dvorek 802, 807

lísa

líska (léska 611)

furtka

N          lísa ‚vysouvací díl plotu (ohrady)‘

2                 Mapa zachycuje nář. označení pro vrátka v plotě. Ta se většinou vyráběla z tyček (zpravidla řemeslně
upravených) nebo desek, později i z plechu. Namnoze se věcné rozdíly odrazily i v pojmenováních. Na Moravě
jsou častěji plná prkenná vrátka nazývána vrátka nebo dvířka; slovo branka tam označuje spíše vrátka tyčková
(laťová). Jak vyplývá i z explorátorských poznámek, jde o položku sémanticky i výrazově nevyhraněnou. Na
výše uvedené odlišnosti jsme proto při mapování nebrali zřetel.

Získaný materiál vykazuje vedle rozdílů lexikálních též diference slovotvorné (lísa × líska, dvérka × dvér-
ce
) a hláskoslovné (branka × bránka × braňka, dvířka × dvírka × dvérka).

Výrazy lísa, líska jsou kartografovány jen v případech, kdy skutečně označují námi sledovanou reálii.
Nebyly tedy mapovány ve významu ‚vysouvací díl plotu (ohrady)‘. U některých informátorů znamená slovo lís-
ka
menší vrátka.

3                 Pro mapu je charakteristická určitá prostupnost areálů jednotlivých výrazů a jejich častá dubletnost i tri-
pletnost.

Rozsáhlý je zejména areál mor. a vč. názvu bránka a jeho poměrně hojně se vyskytujících, avšak země-
pisně nevyhraněných variant branka a braňka. Poslední pojmenování se objevuje hlavně mezi Prahou
a Kolínem s přesahy až na Mladoboleslavsko a Ledečsko.

V Čechách vytváří velké území ještě slovo dvířka; je typické pro jzč. nář., podoba dvírka je příznačná pro
oblast severně a východně od Prahy až k Nové Pace, dále se vyskytuje v podorlickém úseku, v centrální části
střm. a v sev. úseku čes.-mor. nář. V záp. Slezsku je nejběžnější forma dvérka, slovotvorná obměna dvérce je
doložena z Opavska.

Několik areálů vytváří pojmenování vrátka, a to v sev. Čechách, dále na Českobudějovicku a na jz.
Moravě, na Zábřežsku, v již. a vých. Slezsku; poměrně často se vyskytuje i jinde po celém zkoumaném území.

Výraz lísa (s méně frekventovanou obměnou líska) je typický pro oblast s centrem na Benešovsku s pře-
sahy k Příbrami, Ledči a Táboru a dále pro mikroareál jv. od Čes. Budějovic.

Jako okrajové regionalismy se jeví označení furtka (na Hlučínsku a Těšínsku) a dvorek (na užším
Opavsku).

Situace ve městech se od venkovského okolí odlišuje zejména na Moravě, kde naprosto převažuje výraz
branka.

4    branka  stč., Jg, SSJČ — u všech dem., pol. bramka — Formální dem.
k brána (psl. *borna).

bránka  jen nář.; SSJ — Viz branka; podoba s nezkrácenou kořennou samohláskou.

bráňka  jen nář. (Jg dem. ‚zbraň‘) — Viz branka; podoba s ň snad vli-
vem slovesa bránit.

dvérce  plt. stč. dvércě, dvercě, SSJČ dvérce i dverce říd. pomn. kniž.,
dvírce pomn. nář. — vše ‚dvířka‘, SSJ dvercia i dverce — Od psl.
*dvьri dem. sufixem -ce.

dvérka  plt. stč. též dvérky, Jg, SSJČ též dverka pomn. nář. — Viz dvíř-
ka.

dvírka  plt. Jg dvýrka pl. n. dem., SSJČ zdrob. říd., SSJ dvierka — Viz
dvířka.


dvířka  plt. stč. dvěrcě, dvéřky, Jg též dvéřka pl. n. a dvéřky plt. — obě
dem., SSJČ dem. — Dem. od dvéře.

dvorek  v sled. významu jen nář. (SSJČ dem. ‚dvůr‘) — Přenesením vý-
znamu na základě věcné souvislosti a zvukové podobnosti.

furtka  jen nář.; pol. — Adaptací výrazu přejatého z něm.; návaznost na
polské jazykové území.

lísa  Jg též lésa ‚pletené dvéře‘, SSJČ ‚úzká dvířka v plotě‘ (stč. lésa
‚proutěná rohož‘) — Psl. *lěsa ‚pletivo, košatina (v různé funk-
ci)’; rozšířením významu.

líska  Jg též léska — obě dem., SSJČ ‚úzká dvířka v plotě‘ — Dem. od
lísa, viz tam.

vrátka  plt. Jg dem., SSJČ, SSJ, hluž. wrótka — Dem. k vrata (to z psl.
*vorta).

5    branka Ju 2, Ru 4 — bránka Ju 2, 4–7 — dvířka Ju 1, Ru 3 — dvírka Ju 1, 2, Ru 4 — dvirka Ru 1 — dwirka Po 1 — dvérka Ru 5 — lísa Ru 2 — přílazek
Ru 5

6    AJŚ 439, AJK 217, 218

Fi