ČJA 3

16 perna (651) — mapa s. 71

1    M         perna (též 242) — parna (parma 737)

parňe f.

páreň f. — píreň f.

párňík (párňәk 611–615)

záďeň f. (též 235, zádeň 216, 234, záďiň 215, 231, též záďiňe 229, zádeňi 156, 157)

voploteň f.

plíveň f.

stodola (stodulka 661, stodúlek 756)

přístodolek — přístodúlek (stodúlek 756, přestodulka 650) — přístudúlek

ístodúlko n.

sousek (sumśek 831–836)

humeňica

štvrť (štfyrć)

paža

picňík 743–745, 754

kút 730, 746

S          skládáňí 718

N          přístodúlek, přístodolek ‚plevník‘

2                 Po obou stranách mlatu jsou ve stodole oddělení sloužící k uskladnění nevymláceného obilí. Tyto prosto-
ry mají v nářečích řadu pojmenování, jež se liší lexikálně, ale také slovotvorně (např. parna × párník), mluvnic-
kým rodem (přístodůlek × přístodůlko) a hláskoslovně (např. píreň × páreň, přístodůlek × přístodolek × přístu-
důlek
).

Výraz přístodůlek (přístodolek) znamená místy plevník, tj. přístavek ke stodole k uskladnění plev, popř.
zemědělských strojů. V tomto významu nebyl mapován.

Tam, kde se sledovaný prostor označuje slovem stodola, existují pro označení celé budovy k uskladnění
obilí, tedy pro stodolu, většinou výrazy jiné, totiž mlatevňa, mlat. V řadě lokalit je však k pojmenování obou re-
álií jen jediné slovo, a to stodola (527, 623, 633, 634, 639, 658, 661–663, 715), srov. III-11 stodola.

U několika nář. ekvivalentů je překvapivá – u termínů pro jasně vymezené pojmy jinak vzácná – dublet-
nost. V případě výrazu stodola jde patrně o důsledek snahy odstranit nežádoucí homonymii.

3                 Největší územní rozsah má slovo perna a jeho odvozeniny. Uvedené slovo zabírá záp. část jzč. nářečí
a dále Příbramsko, Strakonicko a Prachaticko. Severně odtud (na záp. Roudnicku a Rakovnicku) se rozkládá
oblast varianty píreň. Varianta parně pokrývá Českobudějovicko a podoba páreň vých. Táborsko, vých.
Jindřichohradecko a přilehlý úsek jz. Moravy. Další slovotvorná obměna párník se vyskytuje na velkém terito-
riu záp. Moravy. Hlásková obměna parna zabírá zejména oblast širšího Táborska.

Rozsáhlé teritorium patří také slovu přístodolek; zahrnuje téměř celé území svč. nářečí (kromě jejich
vých. okraje) a na Moravě pak sev. polovinu vm. nářečí. Na Mladoboleslavsku, Kladsku, Náchodsku, ale
i Boskovicku se toto slovo vyskytuje také v hláskové obměně přístudůlek. Forma přístodůlek vytváří areály na
Vysokomýtsku a na Kroměřížsku a Lipnicku. Rodová varianta přístodůlko je charakteristická pro část
Zábřežska. Slovo stodola v sledovaném významu tvoří územní celek vymezený zhruba Brnem, Litovlí
a Kyjovem. Větší areály představují ještě tři pojmenování v oblasti střč. nářečí, a to oploteň (pruh obcí od
Benešova přes Prahu na Roudnici), záděň (území s centrem na Kolínsku) a plíveň (vých. Benešovsko, Ledečsko
a záp. Jihlavsko).

Na Moravě a ve Slezsku se rýsují dále areály slova humenice (záp. skupina slez. nářečí) a výrazu sousek
(vých. a již. skupina slez. nář.).

Jako okrajové archaismy se jeví výrazy paže (dolní Pomoraví), picník (vých. Uherskobrodsko), kout (jz.
Uherskobrodsko), štvrť (slezsko-valašské pomezí a území sev. od Ostravy).

4    humenice  Kt, SSJČ, hluž. — K humno (stč. ‚mlat‘).

kout  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚ústraní, odlehlé
místo‘).

oplotek  Jg, SSJČ říd. — K oplot (to k oplésti), pův. ‚přehrada mezi mla-
tem a pernou‘. Přenesením.

páreň  jen nář. — Viz parna.

parna  jen nář.; SSJČ též párna, obě nář. — Adaptací výrazu přejatého
z něm. (sthn.
parno v témž významu).

parně  jen nář.; Jg — Viz parna.

párník  v sled. významu jen nář.; Jg parník, SSJČ nář. — Viz parna.

paže  v sled. významu jen nář. (SSJČ pažení ‚dřevěná přehrada‘) —
K
pažiti ‚rozdělovat prostor pažením‘.

perna  Jg též perně, pírna, SSJČ — Viz parna.

picník  jen nář. (Jg mor. ‚sýpka‘, SSJČ pícník ,místnost určená k pří-
pravě a uskladnění píce‘) — K
píce ,krmivo‘.

píreň  jen nář.; Jg pírně — Viz parna.

plíveň  Jg pliveň, SSJČ říd. (SSJČ ob. též ‚přístavek u stodoly na ple-
vy‘) — K
pleva (psl. *pelva).


přístodolek, přístodůlek  stč. přístodolek, přístodólek, Jg, SSJČ —
Z předl. spojení
při stodole.

přístodůlko  jen nář. — Viz přístodolek.

přístodůlek  jen nář. — Viz přístodolek.

skládání  v sled. významu jen nář. — Od skládat (do peren se obilí sklá-
dalo).

sousek  jen nář.; Jg i súsek (SSJČ zast. a nář. ‚roubený prostor ve sto-
dole‘), pol.
sąsiek — Psl. *sN-sěkъ, to od sěk-ti. Přenesením.
Stč.
súsěk ‚schrána na obilí‘, ta byla ze sroubených, seseka-
ných břeven.

stodola  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování celku na
část (SSJČ ‚hospodářská budova k uskladnění nevymlácené-
ho obilí‘).

štvrť  jen nář.; Bš štfrtka Brněnsko a Novojičínsko — Přenesením (SSJČ
čtvrt ‚část vzniklá rozdělením na čtyři díly‘; perny se dělily na
čtyři díly — na část pro pšenici, žito, oves a pro ječmen).

záděň  jen nář.; Jg zádění — Od záď, to souvisí s předložkou za; jako
subst. sloužilo k označení místních vztahů.

5    perna Ru 3 — přistodolek Po 1, Ju 2, 4 — zádeň Ju 3 — párma Ju 1, 2

6    AJŚ 433, AJPP65, AJK 132

Bh