ČJA 3

10 velká hospodářská usedlost (616) — mapa s. 63

1    M         grunt — krunt

statek

dvůr

živnost

místo

dúm

hauz

S          sedlo 416

N          gazdofstvje 755, hospodarka 801, 836, hospodarstfo 818, hospodářství 310, 445, 460, 612, 736, usedlost 201, 207, 211, 457

2                 Nářeční pojmenování pro velkou zemědělskou usedlost (zprav. i s poli) vykazují především rozdíly lexi-
kální. Hláskoslovné rozdíly se omezují na diferenci grunt × krunt.

U přejatého výrazu grunt se realizuje střm. změna u > o v mnohem menším rozsahu, než jak je uvede-
no v PRO D2b; její realizace v podstatě jen nepatrně přesahuje hranici izoglosy D2a. U výrazu živnost v svč. nář.
není na rozdíl od PRO B6a vůbec doložena podoba zakončená na -sť, u označení místo byla v svč. nář. zachy-
cena jen podoba s nezkráceným -í-.

Při větším počtu pojmenování v jedné lokalitě byl nářečními mluvčími jako nejstarší hodnocen výraz
grunt. Zpravidla se jím pojmenovává stavení i pole (příp. louky, les) jako celek, někdy se jím však označují pou-
ze polnosti (např. v b. 305, 306, 455, 460, 461, 520, 603 aj.); srov. III-30 pole.

Všechny zaznamenané nář. ekvivalenty byly porůznu zapsány se zpřesňujícími adjektivními přívlastky
velký, příp. selský (selcký). Vzhledem k tomu, že se adjektivních přívlastků v běžné komunikaci zpravidla neu-
žívá, nebyly mapovány.

Z mapování jsme vyloučili rovněž výrazy hospodářství a hospodářstvo, přestože zřejmě jde o náležité ná-
řeční ekvivalenty. Tyto výrazy byly zapsány víceméně nahodile a patrně by je bylo možno zachytit po celém
zkoumaném území. Explorátoři je hodnotili jako zcela nově přejaté ze spisovného jazyka a KLA, s níž byl náš
materiál konfrontován, tyto výrazy ani v jednom případě nepotvrdila. Pro poněkud odlišný význam jsme ne-
mapovali ani nář. výrazy hospodárka ‚hospodářství, hospodaření‘ a gazdovství. Mapován nebyl ani výraz used-
lost
, zachycený několikrát zřejmě v souvislosti s navozující otázkou při výzkumu. KLA jeho výskyt neuvádí.

3                 Mnohovrstevnatost pojmenování v Čechách kontrastuje s poměrně jednoduchou situací na Moravě.

K téměř celoúzemnímu pojmenování grunt (zejm. na Strakonicku také v podobě krunt) přistupují další le-
xémy, z nichž největší rozšíření má výraz statek; vyskytuje se v Čechách s výjimkou zč. nář. a okrajových úseků
jč. nář.

Z dalších výrazů jsou to pojmenování dvůr (většina zč. nář. s přesahem do přilehlých úseků nář. jč.), mís-
to
(zejména ve stř. části jč. nář., na Českobudějovicku, v již. úseku střč. nář. a porůznu v svč. nář.), živnost (jižní
Čechy a odděleně svč. nář.), dům (zejm. na jz. Moravě) a motivačně totožný přejatý výraz hauz (zejm. v úse-
ku doudlebském).

Ve městech se výzkum neprováděl.


4    dům  v sled. významu jen nář. (stč. dóm, Jg, SSJČ, SSJ, u všech ‚sta-
vení, zprav, obytné‘, pol. i hluž. dom ‚obydlí, dům‘) —
Rozšířením významu.

dvůr  stč. dvór, Jg ‚stavení s poli‘, SSJČ, SSJ zast. ,hospodářství (obyč.
větší)‘, pol. i hluž. dwór — Z psl. *dvorъ ‚dvůr‘ i ‚usedlost‘.

grunt  Jg, SSJČ poněk. zast., SSJ ‚„gazdovský“ majetek, pozemky,
pole, obyč. i s domem‘ (stč. též grumt, SSJČ zast., dluž. grunt
— u všech ‚půda, pozemek‘) — Přejato z něm. (Grund ‚půda,
polnosti‘).

hauz  jen nář. — Přejato z něm. (Haus).

krunt  jen nář. (stč. ‚půda‘) — Z grunt (viz tam) jzč. náhradou k za g.


místo  Jg obydlí, „oženiti se na místo, tj. na grunt (mor.)“, Bš, SSJČ
zast. ob. ‚hospodářské zajištění, živnost, hospodářství‘ — Z psl.
*město ‚místo‘.

sedlo  v sled. významu jen nář.; Kt selo, selce n. na Mor. ‚pole, statek‘,
též sídlo, též sedlisko ‚venkovské stavení bez pole‘ na Hané,
SSJČ sedlisko obl. mor. ‚selská usedlost‘, Kl selo ,selský
grunt‘, hluž. sydlišćo (stč., Jg zast., oba ‚osada, sídlo‘, Jg též
sídlo ‚dům, obydlí‘, SSJČ sídlo kniž. ,místo pobytu‘, SSJ sídlo
‚bydliště, příbytek‘, pol. siadło, siedlisko, siedliszcze, vše
‚místo pobytu, sídlo‘) — Z psl. *sědlo ‚zeměd. hospodářství
(s domem pro rodinu, čeleď a s dalším příslušenstvím)‘.

statek  stč., Jg ‚dvůr nebo chalupa s poli‘, SSJČ, SSJ i hluž. statok (pol.
statok ‚majetek, dobytek‘) — Z psl. *statъkъ, pův. ‚dobytek‘,
odtud ‚majetek vůbec‘.

živnost  Jg „grunt, na kterém se živnost provozuje“, SSJČ zast., Bš
živnosť — bez přesnější specifikace významu, Kl živnosť, hluž.
žiwnosć — K adj. živný, to k živit.

5    grunt Ju 1–4, 7, Ru 3 — statek Po 1, Ju 2, 4, 5, Ru 3 — plac Ru 1, 4

6    AJPP 319

Ši