ČJA 2

216 pomlázka (zvyk) (2073) — mapa s. 461

1    M         pomláska

koleda — kolada 101, 104, 108 (též 102)

mrskút (též 65, 94)

mrskačka

šlahačka

šmekústr (šmegustr 654, šmigustr 667, 668, šmikustr 667) — šmerkúst (šmerkust 134–136, 145, 146, 159,
160, 501, 502, šmergust 501, 508,
též šmerkus 144) — šmigrúst (též 706, 92, 94, šmigrus 807,
822, šmigus 819) — šmergust (śm- 831–834, šmirgust 830, šmirgus 808, 820)

dinováňi (dinovačka 118)

malovna

roucačka 629, 720, 737

kyčkovanka (kyčkovaňi 804)

koupačka

S          kázáň 614 — tatarec 684

N          švihačka 505, šmarovačka 814, houdovačka 149, šukanda 155, mrskanda 43 st., šibáki 755

2                 Mapa sleduje zeměpisné rozšíření nářečních pojmenování pomlázky, tj. velikonoční obchůzky (zpravidla
chlapecké a mužské). Některá označení pojmenovávají obchůzku samu (koleda), jiná bývají zároveň pojmeno-
váním zvykoslovného předmětu z proutí (např. pomlázka, dynovačka, mrskačka viz II-215 pomlázka – svazek
prutů), další označují i velikonoční dárek, zpravidla vajíčka, získaný při obchůzce (např. v jz. Čechách bývá ten-
to dárek označován výrazem pomlázka). Další názvy jsou motivovány zvykem vyšlehávat děvčata spleteným
svazkem mladých prutů (šlahačka, mrskút). Na části zkoumaného území místo vyšlehávání proutkem se děvča-
ta o Velikonočním pondělí polévají vodou (koupačka).

Kromě rozdílů lexikálních, z nichž řada je odrazem daných motivací, byly zachyceny i rozdíly slovotvorné tý-
kající se rodově odlišných odvozenin od slovesa mrskat (mrskút, mrskačka). Zeměpisně vyhraněné diference hlás-
koslovné provázejí pouze přejatý výraz šmekústr. V jzč. oblasti se mnohde zvyk v starších dobách nevyskytoval.

3                 Na rozdíl od poměrně jednotného stavu v Čechách, kde je základním pojmenováním slovo pomlázka, je
Morava spolu s přilehlou okrajovou částí sv. Čech značně diferencována. Názvy motivované šleháním vytvářejí
výrazné areály v jižní polovině Moravy, jde o oblasti slov mrskút (v jižní části střm. nářečí) a mrskačka (ve stř.
části vm. nářečí a s rozptýlenými výskyty zvl. na Českomoravské vrchovině) a dva oddělené areály výrazu šla-
hačka
(jeden mezi Kroměříží a Vsetínem, druhý v oblasti dolské a na Slovácku). Severní polovinu Moravy
a území přilehlých Čech zahrnují čtyři areály hláskových variant přejatého výrazu šmekústr; této formy se uží-
vá v centrální skupině střm. nářečí, na západě na ně navazuje oblast vč. varianty šmerkúst, na východě pak val.
a slez. varianta šmigrúst a podoba šmergust (na Hlučínsku a Těšínsku). K tomuto rozsáhlému území se
v Čechách přimyká areál slova koleda (vých. od Hradce Králové), jehož hlásková obměna kolada se dochovala
v záp. Podkrkonoší. Ostatní lexikální ekvivalenty se vyskytují jen na menších územích. Je to náchodský a klad-
ský název dynování, dále označení malovna na Telečsku, roucačka na Mikulovsku, kyčkování na Opavsku a sé-
manticky odlišný výraz koupačka na Frenštátsku.

Situace ve městech vesměs odpovídá venkovskému okolí, na sev. a záp. Moravě se v městské mluvě čas-
těji objevuje výraz mrskačka.


4    dynování  jen nář. — Snad souvisí s pol. dyngus ‚Velikonoční pondě-
lí‘, to z něm. dingen ‚jednat o smlouvě‘ (což se dělo o Veli-
konočním pondělí).


kázání  v sled. významu jen nář.; KLA Znojemsko chodit kázat
Přenesením významu, motivace ne zcela jasná, snad souvisí
s odříkáváním různých přání při pomlázce.

kolada  v sled. významu jen nář. — Viz koleda; -a- vzniklo náležitě
z ä jako střídnice za nosovku ę. Jinde je -e- analogické
podle dat. a lok. kolädě, koledě.

koleda  v sled. významu jen nář. (SSČ ‚velikonoční dárek‘, říd. ‚Ve-
likonoční pondělí‘) — Přenesením názvu novoročního zvyku na
zvyk velikonoční, viz kolada.

koupačka  v sled. významu jen nář. — Od koupat.

kyčkování  jen nář. — Od předpokládaného nář. slovesa kyčkovat, to
od nář. kyčka ‚karabáč‘ (srov. psl. *kyka ‚karabáč, třapec‘).

malovna  jen nář. — Snad od malovat s expr. významem ‚bít‘, nář.
specifickým sufixem -(ov)na.

mrskačka  jen nář.; Jg též mrskouz, mrskouzka, SSJČ nář. — Od mrs-
kat
‚bít důtkami, prutem aj.‘.

mrskút  jen nář.; SSJČ též mrskut, obě nář. — Od šmigrust příklonem
k mrskat.

pomlázka  Jg, SSJČ — Od pomladit (srov. obsah zvyku, šlehání děv-
čat, aby zůstala mladá).

roucačka  jen nář. — Od předpokládaného nář. slovesa roucat (ety-
mologie nejasná) ‚šlehat pomlázkou‘, srov. nář. rouca ‚po-
mlázka, svazek prutů‘.

šlahačka  jen nář.; Jg též šlehačka, obě mor., SSJČ nář., též šlohač-
ka
, šlehačka, šlachačka — Od nář. šlehat ‚bít‘.

šmekústr, šmergust, šmerkúst, šmigrust  jen nář.; Jg šmerkus,
šmerkous, SSJČ nář. šmigrust, šmerkust, říd. šmerkous
Přejato z něm. Schmeckostern.

tatarec  jen nář. (Jg tatárek dem. ‚žíla nebo bič s olověnými uzly‘,
SSJČ tatar nář., SSJ ‚pastýřský bič‘) — Od jména Tatarů, kteří údajně měli karabáče.

5    pomláska Ju 3, 5, Ru 1, 2 — koleda Po 1 — polejvačka Ru 4 — choďit šlohat Ju 2, 6 — choďit šukat Ju 1, 2

6    ASJ IV 347:19 a, b

Hl