ČJA 2

206 masopustní průvod (2065) — mapa s. 439

1    M         maškary (maškeri 301, 302, 304)

maškaři 680, 731, 743 (maškaří 306)

maškara

maškaráci

maškaráda (maškaráda 611)

maškaráďi (maškoráťi 243)

vostatňici 633, 648 (vostatkáři 652)

bapkovňici (bapkáři 729, bapkářé 730)

fašanci 753 (fašjankovňíci 755, fašančáré 756, fašankáré 757)

koledňíci

čumprdaci 106, 107

(chodit) z medvjedem

chodit po škárkách 710, 713

S          masopustňí blázňi 105, masopustňici 105, choďid z masopustem 447, 453, koťi 746, butlice 747, hracho-
vina 806

N          maškaranda 103

2                 Při souhrnném pojmenování maskovaných figur masopustního průvodu, které chodily v závěru masopus-
tu po vsi, se v našich nářečích většinou vychází z přejatého výrazu maškara, označujícího obvykle směšné ma-
sopustní přestrojení. Užívané nářeční varianty nejsou vždy terminologický vyhraněné a liší se v pojmenováva-
cím přístupu. Pojmenovávají se jednak představované figury (maškary), jednak jejich představitelé, účastníci
průvodu (označovaní zpravidla životnými maskuliny maškaři, maškarádi, maškaráci). Kromě životnosti uplat-
ňují se i rozdíly v čísle. Sémantickým posunem se totiž plným ekvivalentem sledovaného významu stala také sg.
forma maškara („šla maškara“, „bude chodit maškara“ ‚masopustní průvod‘). Příbuzná varianta maškaráda je
v nářečích mnohem omezenější. Jako výraz spisovný se tedy toto slovo vztahuje spíše na taneční maškarní ve-
selice v městském prostředí.

Také ekvivalenty odlišné v rovině lexikální mají obvykle formu životných maskulin. Motivem těchto ná-
zvů bývá dané časové období (masopustníci, ostatníci, fašankáři) nebo některé typické figury masopustního
průvodu (babkovníci, koti), přirozeně nechybějí ani pojmenování expresivní (masopustní blázni, čumprďáci).

Tyto názvy jsou většinou zeměpisně omezené, řada z nich patří k výrazům sporadickým. Jiným, zcela ekviva-
lentním vyjádřením sledovaného významu jsou spojení se slovesem chodit, charakteristická výraznou motivací
(chodit s masopustem, chodit s medvědem, chodit po škárkách).

Do mapy se přiřazuje i jč. výraz koledníci, který sice není se sledovaným významem plně ekvivalentní, ale
do daného okruhu patří. Jde o pozůstatek regionálních koledních her. Místy chodí koledníci ještě samostatně
o masopustní neděli nebo před ní (b. 455, 456), místy tvoří samostatnou skupinu v masopustním průvodu (b. 457,
458), nebo se uchovává už jen jméno (v b. 460 se maškarám říká koledníci).

3                 Na pozadí většinového pojmenování maškary, které spolu s variantami zahrnuje téměř celou českou jazy-
kovou oblast, uplatňují se další lexikální ekvivalenty výrazněji až na vých. polovině Moravy. Z nich nejvý-
znamnější je vazba typu chodit s medvědem (zvl. na Přerovsku, sz. Valašsku a záp. Opavsku) a vm. výrazy bab-
kovníci
(ve stř. části vm. oblasti) a fašanci (při vých. okraji). Další výrazy byly zachyceny jen řídce nebo na
mikroareálech: jč. koledníci, podještěd. čumprďáci, střm. ostatníci a vm. chodit po škárkách.

Vých. část Slezska spolu se sev. Valašskem pojmenování nemá, a to z mimojazykových důvodů.

Z rozsáhlého území základního pojmenování maškary, které vytvářejí velký souvislý areál zejména na ši-
rokém jihozápadě Čech spolu se záp. částí střč. oblasti, se vyčleňuje široký úhlopříčný pás zahrnující členité
území zhruba ve vých. polovině Čech a na záp. polovině Moravy. Je to oblast nepravidelných a vzájemně se pro-
línajících areálů odlišně pojímaných označení, a to singulárové formy maškara a životné plurálové formy maš-
karádi
. Z mapy je zřejmé, že oblast paralelního výskytu obojích forem je velmi široká. Obojí pojmenovávací pří-
stup je sice v zásadě možný všude („šla maškara“ – „maškarádi dou“, b. 151), ale v obvyklém úzu se k formě
singulárové přiklánějí spíše mluvčí v Čechách (včetně centrální části čm. oblasti), kdežto jádrem forem život-
ných je Morava (s nepravidelnými přesahy do sv. a jv. Čech). Obojí tyto formy se místy vyskytují ještě zvl. v jz.
Čechách. Kromě toho je zejména v sv. Čechách rozptýleně doložena živ. slovotvorná varianta maškaráci a na
Moravě sg. forma maškaráda. Živ. forma maškaři byla zachycena jen sporadicky (zvl. ve vm. nářečích).

S ústupem zvyku ustupují i pojmenování, která se k němu vztahují. Tomu napomáhá i menší vyhraněnost
a regionální odlišnost názvů pro masopustní průvod.

4    babkovníci  jen nář. — Od babka ‚stará žena‘ (babky byly výraznými
figurami v průvodu).

butlice  jen nář. — Nejasné, snad metaforické označení výrazné figu-
ry průvodu, srov. putelica ‚konev na mléko‘ (Mch), popř.
k nář. butlý ,ošumělý‘.

čumprďáci  jen nář. — Snad souvisí s čupr ‚čiperný‘.

fašanci  jen nář.; Jg fašankovník (SSJ fašiangy ‚poslední dny maso-
pustu‘) — Od nář. fašank; přejato z něm.

hrachovina  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu slova
hrachovina ‚hrachová sláma‘ (obalovaly se jí některé figury
v průvodu).

koledníci  v sled. významu jen nář. — Posunem významu slova ko-
ledník
‚kdo chodí koledou‘ (SSJČ).

koti  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu nář. slova kot
‚kocour‘ (lokální figura masopustního průvodu).

(chodit) s masopustem  jako slovní spojení jen nář. — Posunem
pův. významu časového určení ‚chodit v době maso-
pustu‘.

masopustní blázni  jako sousloví jen nář.; Jg — Adj. masopustní
k masopust, subst. blázen ‚šašek‘ (SSJČ zast.).


masopustníci  v sled. významu jen nář.; Jg — Specifikací širšího vý-
znamu ‚kdo se veselí o masopustě‘ (stč., SSJČ).

maškara  v sled. významu jen nář. — Metonymickým přenesením
slova přejatého z ital. (SSJČ ‚masopustní přestrojení nebo
osoba v tomto přestrojení‘).

maškaráci  jen nář. — Od maškara, viz tam.

maškaráda  SSJČ, SSJ — Přejato z něm. Maskerade ‚maškaráda,
maškarní přestrojení‘.

maškarádi  jen nář.; SSJČ nář. ‚člověk přistrojený za maškaru‘  — Od maškaráda, viz tam.

maškary  SSJČ — Pl. slova maškara, viz tam.

maškaři  jen nář. — Od maškara (viz tam) přechodem k rodu muž. životnému.

(chodit) s medvědem  jako slovní spojení jen nář. — Vyjádření moti-
vované nejvýraznější figurou masopustního průvodu.

ostatníci  jen nář. — Od ostatní; souvisí s ostatek obl. mor. a zast ob.
‚poslední dny masopustu‘.

(chodit) po škarkách  jen nář. — Patrně souvisí se škára ‚kůže uzené
slaniny‘ (maškary prohledávaly vše ve stavení a vybíraly sla-
ninu).

5    maškari Ju 2–4, Ru 1 — maškara Ju 1, 5, Ru 2 — maškaráďi Ju 3, 6, Ru 1, 4

6    —