ČJA 2

204 přeslice (2057) — mapa s. 435

1    M         přeslice (přetslice 253, 417, předlice 417, přeslička 311, 313, 316) — přaslica (přadlica 620, přynślica
833–836)

N          kužel ‚přeslice‘ 128, 133, 143, 146, 156, 157, 222, 236, 242, 243, 255, 405, 407, 409, 410, 414, 416, 417, 421, 422, 426, 427, 429,
437, 505, 520, 602, 610–613 (kúžel 129, 131, 134, 145, 148, 162), stolička ‚přeslice‘ 423–424, 427–428, 437–440, 451–453,
455–460

2                 Základními domácími nástroji pro předení lnu byla přeslice (tj. stojan, zašpičatělá tyč, na jejíž konec se
navléká zásoba vyčesaného lnu nebo koudele) a kolovrat (jednoduchý dřevěný nástroj, na němž se vlákna za-
krucují a zároveň i navíjejí). V českých nářečích může však slovo přeslice označovat i kolovrat. Tento druhý vý-
znam slova přeslice se vyvinul z prvního, a to zřejmě v důsledku toho, že u některých novějších typů kolovratu
byla přeslice jeho bezprostřední součástí. Vzhledem k tomu, že se domácí předení lnu u nás uchovalo pouze
v některých oblastech a pojmenovávané reálie a jejich funkce se většinou udržely jen v paměti staré generace,
byla otázka zaměřena na slovo přeslice, zadána sémaziologicky a určena pouze pro síť venkovských lokalit. Přes
obtížnost výzkumu a mezerovitost zjištěných údajů se ukázalo, že rozlišování obou významů slova přeslice je
vázáno zeměpisně.

Jiná nář. pojmenování pro přeslici (kužel, stolička) se registrují pouze v oddíle 1 N.

Vedle stránky významové zjišťovala se i formální stránka sledovaného slova. Nehledíme-li na pravidelné
hláskové obměny, je zeměpisně zvlášť výrazná varianta přaslice (s nepřehlasovaným -a-).

3                 Areál, v němž slovo přeslice nabylo významu ‚kolovrat‘, zahrnuje rozsáhlé kompaktní území, které tvoří
jč. a jvč. oblast (s výjimkou pošumavských okrajových úseků) spolu s jz. polovinou Moravy. Na celém ostatním
území českého jazyka si slovo přeslice podrželo původní význam, pokud ovšem vlivem mimojazykových okol-

ností z aktivní slovní zásoby nářečních mluvčích zcela neustoupilo. (Takový stav je zejména v celé záp. části
střč. oblasti.) Jiná je neexistence slova přeslice ve vých. části svč. oblasti. Zde se tohoto slova ani dříve patrně
všude neužívalo, neboť v jeho původním významu je tu většinou slovo kužel, srov. 1 N.

Pokud jde o rovinu hláskoslovnou, zaujímá podoba přaslice dva velké oddělené areály, a to téměř celé
území na západ od Brna a území vých. Moravy a Slezska. Původně šlo zřejmě o oblast jedinou.

4    přaslice  ‚přeslice‘ i ‚kolovrat‘ jen nář. — Nepřehlasované -a- je patr-
ně reflexem pův. psl. podoby *pręsla, viz přeslice ‚přeslice‘.

přeslice  ‚přeslice‘ stč. přěslicě, Jg, SSJČ, SSJ praslica, pol. przęśli-
ca
— K příst, z psl. *pręd-sl-ica.


přeslice  ‚kolovrat‘ Jg úzus mor., SSJČ říd. — Přenesením, viz přesli-
ce ‚přeslice‘.

5    přeslice ‚přeslice‘ Ju 1, 2, 4, 5 — přeslice ‚kolovrat‘ Ju 3

6    ASJ IV 171, MAGP 266, AJPP 118