ČJA 2

195/230.4 zvyk (2071) — mapa s. 478

1    M         (v)obyčej (obyčaj)

zvyk

2                 Izoglosa postihuje rozsah nář. výrazu obyčej ‚ustálený způsob jednání, zvyk‘.

3                 Výraz obyčej zabírá téměř celou oblast vm. nářečí a sv. část dialektů střm. (Kroměřížsko, Olomoucko
a Litovelsko). Na ostatním zkoumaném území se vyskytuje slovo zvyk.

Rozdíl mezi výrazy obyčej a zvyk je od původu slovotvorné povahy (srov. 4), ze synchronního hlediska jde
už spíš o rozdíl lexikální.

Oblastí slova obyčej probíhá izoglosa změny tautosylabického aj > ej. O této změně se bude pojednávat
v oddíle Hláskosloví.

Ačkoli má spis. jazyk pro sledovaný pojem dvě plná synonyma, totiž obyčej a zvyk, slovo obyčej se obje-
vuje jako dubleta v oblasti výrazu zvyk naprosto výjimečně, kdežto opačně slovo zvyk jako většinové hojně pro-
niká do území výskytu výrazu obyčej.

Ve městech nebyla položka zkoumána.


4    obyčej  stč. obyčěj, Jg též zast. obyčaj, SSJČ, SSJ obyčaj m. i f., pol.
obyczaj — Ze spojení ob + vyk- (to od vyknouti) příponou -ějь;
souhl. v (pův. w) splynula s b; srov. stč. obinúti, obyknúti.

 

zvyk  stč. též zvyčěj, svyčěj, Jg, SSJČ, SSJ, pol. zwyczaj — Ze spoje-
z + vyk.


5    običej Ju 5, Ru 2, 5 — vobičej Ru 3, 4 — obyčaj Ju 7 — vobičaj Ju 2 — zvik Po 1, Ju 6, Ru 4

6    —

Bh

196 (chodit) na besedu (2032) — mapa s. 419

beseda (sousedské posezení s rozhovorem) (2031)

1    M         na besedu

na besedy (na b’eśady 831, na vesedy 808, 818, 819, na v’eśady 830, po posedách 755)

na táč m.

na táčki f. plt. (na tački 313, 315, 329, 335)

táč m.

na hrátki f. plt. (na hrátka plt. 457)

na hratvo

hejtu (hijtu 302, na hejtu 310) — hútu (na hútu 321)

na pobiťi

na pobit 102, 103, 107, 139

na toulačku 119, 130, 131, 133

na toulku 113, 115, 116

na přástvu (na přýstvu 721, na přástku 125, na přásku 137, na přýstku 704, na přátki 422)

do vsi

N          na kalandu 110, 143, 417, na polúfku 756, na kuz řeči 130, 241, 247, 257, 10, 42, na trochu řeči 72, na plk 676, 63, 65, 72, 75, na
plotki 832, 84, na klebety 82, na pár drbu 210, na troč 51, na špóri 66, na plkačku 726, na křap, na křápek 328, na náfšťevu, táčovat
221, toulat 115, 117–119, (ch.) se toulat 119, 129, 130, 132, 133, pobejt 101–105, 107–110, 112, 121–124, 126, 138, 151, 152, be-
sedovat

2                 Spojení chodit na besedu, tj. na sousedské posezení s rozhovorem, má řadu nář. podob. Ve větě se vysky-
tuje jako příslovečné určení účelu vyjádřené nejčastěji předložkovou vazbou se slovesem chodit (např. chodit na
besedu
× ch. na hrátky × ch. na táčky × ch. na pobytí), řídce bezpředložkově (chodit táč, ch. hejtu) nebo spojení
slovesa chodit s účelovým infinitivem (chodit pobýt, ch. (se) toulat, popř. ch. besedovat). Původní příslovečné
určení místa ve spojení chodit do vsi nabylo významu účelového a celý obrat se frazeologizoval.

Z některých slovních spojení vznikla univerbizací slovesa, např. z chodit na besedubesedovat, z ch. na
táč
táčovat. Starší nář. výzkumy zaznamenaly ještě slovesa táčkovat, dousovat a hejtovat a Bš i hrát. Upustilo
se od mapování ne plně ekvivalentních samotných infinitivů besedovat, táčovat, neboť výzkum se zaměřoval
především na spojení slovesa chodit se substantivem. Není mapováno ani spojení dvou infinitivů chodit pobýt
a chodit (se) toulat, i když v svč. nář. oblasti je tento způsob vyjádření zcela běžný vedle chodit na pobytí a ch.
na toulačku
(nejčastěji ve spojení přijďte pobýt).

Kromě rozdílů lexikálních se u jmenné složky objevují rozdíly slovotvorné provázené často i rozdíly v čís-
le a v rodě (toulka × toulačka, pobyt × pobytí, táč × táčky, hratva × hrátky, beseda × besedy) a ojedinělé rozdíly
hláskové (hejta × húta).

Vedle frazeologických spojení neutrální povahy byly především ve městech zaznamenány vazby s ex-
presivním zabarvením (např. ch. na plk, na pletky, na klebety apod.); ty však nebyly mapovány. Rovněž se
upustilo od mapování nově pronikajících spojení ch. na kus (kousek, trochu) řeči a ch. na návštěvu.
Sporadicky zaznamenaná vazba ch. na kalandu má v sv. Čechách význam ch. za děvčetem do domu. Z ma-
pování bylo vyřazeno ne plně ekvivalentní spojení ch. na polůvku. Na mapě též nesledujeme hláskové podo-
by slovesa chodit.

Ve městech byl výzkum prováděn jen u staré generace. Původní nář. podoby jsou zde vytlačovány vazbou
chodit na besedu a nemapovaným spojením ch. na návštěvu. Na Jablunkovsku sledovaná vazba chybí.

3                 Nář. situace v Čechách se vyznačuje velkou rozmanitostí na rozdíl od poměrně málo členěné Moravy
a Slezska.

Největší rozšíření má spojení ch. na besedu. Zaujímá většinu Moravy kromě území mezi Šumperkem,
Prostějovem a Boskovicemi, kde je vazba ch. na hratvu, přesahuje do přilehlých čes. oblastí, ojediněle až do stř.
Čech, proniká také do městské mluvy. Pro Slezsko je příznačné spojení se subst. v plurálu – ch. na besedy.

Vazba ch. na hrátky vytváří v jzč. nář. oblasti (bez sev. a záp. okrajů) velký areál. Ve středních Čechách
sousedí s jiným rozsáhlým areálem s vazbou ch. na táčky. K němu se přimykají menší úseky s variantou ch. na
táč
, a to na severu (na Mělnicku a Mladoboleslavsku) a na východě (mezi Kolínem, Vysokým Mýtem, Ledčí nad
Sázavou a Jihlavou) – zde často v dubletě s ch. na besedu. Po celé délce na západním okraji areálu s vazbou ch.
na táčky
objevuje se v úzkém pruhu jako dubleta bezpředložkové spojení ch. táč. S podobou ch. na táčky se set-
káváme ještě mezi Táborem, Jihlavou a Jindřichovým Hradcem.