ČJA 2

187 modlit se (2125) — mapa s. 405

1    M         modlit se (modlyť sa 701, 738)

modlet se

říkatekać 801)

2                 Výzkum sledoval nář. ekvivalenty slovesa modlit se, tj. konat modlitbu, odříkávat modlitby, a za-
znamenal územní předěl mezi slovesy modlit se a říkat. Při výzkumu byla mapa regionalizována pouze na
Moravu.

Hlásková změna i > e, pravidelně se vyskytující na centrální Hané, se dokládá u slovesa modlit se ve vět-
ším územním rozsahu, než odpovídá izoglose PRO F 1. Nelze vyloučit působení analogie podle sloves 4. třídy

typu ležet, umět: modlit se > modlet se. Tato změna má u jednotlivých sloves různý rozsah, srov. např. I-41 mra-
čit se a I-203/221.8 bílit.

3                 Pro mapu je příznačná lex. dichotomie. Slezsko s přilehlým sev. okrajem vm. nář. a sv. částí Valašska má
sloveso říkat. Na ostatním území se dokládá sloveso modlit se, shodné se spis. jazykem; to proniklo do mluvy
všech měst. Podoba modlet se se vyskytuje souvisle na centrální Hané s menšími přesahy na východ a jih a na
Znojemsku.

4    modlet se  jen nář. — Od modlit se, viz odd. 2.

modlit se  stč. modliti sě, Jg, SSJČ modliť sa, pol. modlić się, hluž.
modlić so — Od psl. základu *mold-, psl. přesmyk ld > dl.
Souvisí s psl. *modla ‚prosba‘, pak ‚vzývané božstvo‘. Podle
Mch se stalo zvratným asi podle prositi se.

říkat  v sled. významu jen nář.; Kt říci, řéci (v obecné mluvě), Bš


(stč. řiekati ‚číst, pronášet, odříkávat, např. řiekati hodiny
‚odříkávat hodinky, tj. modlitby stanovené na jednotlivé ho-
diny dne‘, Jg ‚praviti, slovy vůli neb myšlenky své pronésti,
zpaměti říkat‘, SSJČ poněk. zast. ‚číst, pronášet, odříkávat‘)
— Specifikací významu čes. říkat vlivem pol. nář. rzykać
‚modlit se‘.

5    modlit se Ju 1–3, 5, Ru 2, 4 — modlit se Po 1 — řikať Ru 4

6    —

Pv