ČJA 2

175 řeznický obchod (1972) — mapa s. 391

1    M         řezňický krám

masarňa (též 806)

jatka f. (jatka plt. 655, 709)

N          masna 725, 739, řezňictví 603, 626, 630, jíd g řezníkovi

2                 Zkoumalo se zeměpisné rozložení nář. názvů řeznického obchodu, tj. obchodu, kde se prodává maso.

Sousloví řeznický krám má povahu pojmenování popisného a mladého; sledovaná reálie se dnes už na ves-
nicích samostatně téměř nevyskytuje. Ve městech se výzkum neprováděl.

Velká oblast Čech a Moravy (záp.) zvláštní výraz nemá, užívá se zde zástupného pojmenování jít k řezní-
kovi
. Mapa tedy zachycuje jen výskyt slov jatka, masárňa, řeznický krám. Slovo jatka původně označovalo míst-
nost, kde se porážel dobytek; tento výraz se později přenesl i na obchod.

3                 Slovo jatka se vyskytuje na vých. pol. Moravy a v přilehlé jz. polovině slez. nář. Na zbývajícím území
Slezska se udržuje výraz masárňa. Sousloví řeznický krám se rozptýleně objevuje v záp. pol. Moravy, nejhustě-
ji v čes.-mor. přechodném pásu.


4    jatka  f. jen nář.; stč. jatky pl., Jg též jatky pl., SSJČ říd. (též jatky ob.
a jatka pomn. ‚místo, kde se poráží dobytek‘), Bš, SSJ trochu
zast., pol., hluž. mjasove jětki pl., dluž. jatki pl. — Nejasné,
podle Holuba-Kopečného z psl. *jata ‚stádo‘, pak metony-
micky ‚stáj‘ a též ‚řeznický obchod‘.

 

masárňa  jen nář.; SSJ mäsiareň, hluž. mjasnica, mjasownja (Jg ma-
sárna
‚masn
ý sklep nebo komora, pol. masarnia ‚výrobna,
sklad nebo m
ísto prodeje uzenin) — Od nář. masářřezník.

řeznický krám  jako sousloví jen nář.; Jg řeznické krámy pl. — Subst.
krám (srov. II-174 obchod) specifikov
áno adj. řeznický.


5    jatka Ju 6, Ru 4 — řezňik Po 1, Ju 3 — mesňice Ju 1,2 — mejsársík Ru 4 — kasapíje Ru 2

6    —

Km

176 půjčit (1958) — mapa s. 391

(půjčovat 1959)

1    M         pučit (též 632, 735) — púčit (poučit 710, póčit 676, 680) — pojčiť (pójčiť 738)

pučet (též 514)

poščat — pojščat 808, 818, 822, 830 — pojčat (počat 805, 813)

2                 Sledovalo se územní rozložení nář. ekvivalentů spis. slovesa půjčit ‚dát někomu něco na nějaký čas s před-
pokladem, že to vrátí‘.

Materiál přinesl především diference týkající se rozdílů v zařazení sloves do tříd a ke vzorům (pučit × pu-
čet
× požčat) a varianty hláskoslovné (např. pučit × půčit, pojžčat × požčat × pojčat).

3                 Celé Čechy a převážnou část Moravy zabírá pojmenování pučit; na záp. Zábřežsku, v oblasti mezi Brnem
a Boskovicemi a v pásu na rozhraní střm. a vm. nář. se vyskytuje v podobě půčit. V nář. znojemského typu na-
cházíme variantu pučet. Vm. nář. (s výjimkou sz. Valašska a Kyjovska) se vydělují obměnou požčat, ta se do-
kládá také z Opavska. Zbývající území Slezska charakterizuje podoba pojčat, na Hlučínsku byla zaznamenána
forma pojžčat. Z Příborska a z přilehlé části Valašska je doložena varianta pojčit.

Situace ve městech v podstatě odpovídá venkovskému okolí, do mor. a slez. měst proniká jako dubletní
sloveso půčit.

4                 Zaznamenaná slovesa vznikla z pův. požitčiti ‚ku požitku dáti, což je podle Mch lid. náhrada za vazbu jako dát v požitek, k užitku.

pojčat  jen nář.; Kt, Bš pojčať laš., horň. (Kl pojčať ‚půjčovat) —
Podoba na
-at pův. imperfektivní, později dokonavá.

pojčit  jen nář.; stč. pójčiti, Jg pojičit, Kt též pojičit, obě zast.

pojžčat  jen nář.

požčat  jen nář.; stč. póžčiti, požičiti, Jg požičit slc., Kt též požičit,

též požičat, požíčet, požéčit, požižčať, SSJ požičať, pol. po-
życzyć
, hlu
ž. požčić, dluž. póžycyś, póžycaś — Viz pojčat.

pučet  jen nář.; Jg půjčet — Srov. I-41 mračit se.

pučit  jen nář.; Kt.

půčit  Jg půjčiti, SSJČ půjčit, Bš.

5    pučit Po 1, Ju 1–5, Ru 1, 2, 4 — púčit Ju 6 — vidlužit Ju 6

6    ASJ III 394

7                 S položkou 1958 půjčit souvisí položka půjčovat 1959. Územním rozložením si odpovídají vidové dvojice požčatpožčávat, pojž-
čat
pojžčávat, púčitpúčívat (kromě záp. Zábřežska, kde existuje dvojice púčitpučovat). Podoby pojčat a pojčit mají společný nedo-
konavý protiklad pojčávat. Perfektivu pučit odpovídají imperfektivní protějšky pučovat (tento tvar je zároveň protějškem slovesa pučet na šir-
ším Znojemsku), v oblasti mezi Boskovicemi, Brnem a Prostějovem pučívat a v zč. nář. (s přesahy na Příbramsko a Strakonicko) poučet.

Atlasy: -

Km