ČJA 2

164 náledí (1565) — mapa s. 371

1    M         náleďí

voleďi

ledovka — ledúka 145, 160, 161

ledovatka

ledovačka 109, 235, 257

ledovice

poledovica (náledovica 640)

poledúfka 728

ledovina 151, 433

ledovaťina (ledovať 463)

naledek

vomrz 401, 403, 404, 502

vomrzáč 501, 506, 507

vomrzalka (též 248)

vomrzlice (též 316)

vomrzlina 316

mrazofka 108, 151 (zmrazofka 216)

klouzačka (klouhačka 113, 637)

sklouzačka 425, 427, 429, 438

kluzaka (skluzafka 216, klózavica 622)

klizavina 621

klouzaňice 429, 623

vokluz 302

vokluska 311, 313 — voklouska 218, 607, 616, 618 (vokliska 618)

vosluz 301, 302

hlaďina

holoť 101, 110 (holeď 102, holoťina 108, holot 101, 107, vohlot 106, lohot 134, 137)

S          sklínka 235, poliťina 333, cínovačka 407, sprisk 414, leďišťe 454, čistec 506

2                 Předmětem zkoumání u této položky byla nář. pojmenování pro náledí, tj. souvislý ledový povlak na zemi.
Příslušných substantiv se užívá nejčastěji jako jmenných součástí sponově jmenného přísudku bezpodmětných
vět (je, bude, bylo náledí), řidčeji v jiné syntaktické pozici. Vedle substantivních označení uvedeného přírodní-
ho jevu se v přísudkovém postavení běžně užívá tzv. stavových příslovcí (je) kluzko, hladko, ledovato apod. (Nář.
stavová příslovce byla také zkoumána a jejich zeměpisné rozložení je zobrazeno na mapě II-165.) V obou těch-
to případech jde o stavové chápání dané skutečnosti, o vyjádření jistého stavu zimní přírody, ne o konkrétní
označení ledového povlaku na zemi. Třetím možným způsobem přístupu ke sledované skutečnosti je vyjádření
jednočlennou větou se slovesným přísudkem (klouže to, smeká se to apod. – pojetí dějové, odrážející působení
na člověka).

Těchto tří eventuálních způsobů pojetí a jazykového ztvárnění uvedeného jevu se však zpravidla neužívá
jako naprosto rovnocenných. V některých částech zkoumaného území se např. dává přednost vyjádření substan-
tivnímu před příslovečným či slovesným, jinde substantivní pojmenování zcela chybí, někde zase nebyla zachy-
cena stavová příslovce apod.

Slovesné vyjádření nebylo předmětem zkoumání, informátoři je však zejména v Čechách často uváděli.
Protože však nebylo během výzkumu zapisováno důsledně, a nemohla mu být tedy věnována samostatná mapa,
popisujeme zeměpisné rozložení zaznamenaných nář. ekvivalentů stručně v tomto komentáři: Nejvíce sloves
bylo zapsáno v svč. a částečně i ve střč. nář. – klouže (se) to, klouzá (se) to, na Kladsku a Náchodsku klohá (se)
to
, dále smeká (se) to, v nejvýchodnějším úseku Čech smyká se to, v již. Čechách rozptýleně sklouže (se) to či
sklouzá (se) to. Ze záp. Čech, Moravy a Slezska doklady na slovesná označení nejsou, užívá se jich zde však
zřejmě též jako potenciálního ekvivalentu (přesné rozložení jednotlivých sloves viz I-34 klouzat se).

Substantivní pojmenování – nář. ekvivalenty spis. výrazu náledí – vykazují vedle diferencí lexikálních
(podle různého motivačního přístupu k reálii) značnou slovotvornou variabilitu, jen v malé míře byly zachyce-
ny rozdíly hláskoslovné (ledovka × ledůvka, okluzka × oklouzka). Z hlediska slovotvorné motivace jsou zazna-
menané výrazy útvary velmi rozmanité: desubstantiva – deriváty z předložkových adverbiálních spojení (nále-
, náledek), deadjektiva (hladina), k nimž patří i odvozeniny od desubstantivních adjektiv (ledovka, mrazovka),
od prefixálně adjektivních útvarů (poledovice) či od deverbálních adjektiv (omrzlice, kluzavka), deverbativa od-
vozená od různých slovesných tvarů (omrz, okluz, klouzačka, klouzanice). Sporadicky byl zapsán výraz adideo-
vaný (osluz) a pojmenování metaforická (čistec, sklínka).

Protože byl v Čechách výzkum prováděn pouze na tzv. opěrné síti bodů, doplnili jsme materiál podle star-
ších výzkumů KLA.

3                 Substantivní označení není doloženo ve větší části Slezska a místy ve střč. nářečích.

Na většině ostatního území (kromě některých oblastí v sz. polovině Čech) byla zachycena pojmenování
s kořenem led-; z nich nejrozsáhlejší území zaujímá výraz náledí (podstatná část střč. nář., jč., čes.-mor. a střm.
nář.), který jako spisovný proniká i do oblastí jiných názvů. Velké a kompaktní areály vytvářejí dále výrazy le-
dovatka
(svč. nář. – často promíšeně či v dubletě s pojmenováním ledovka, na Vysokomýtsku ledůvka) a ledo-
vice
(stř. a nejsevernější část vm. nář. a navazující vých. úseky střm. nář.). Dvě menší oddělené oblasti pokrývá
označení poledovice (sev. Vsetínsko a přilehlý jv. okraj Slezska, již. část vm. nář.). Mikroareály tvoří sv. od
Mladé Boleslavi výraz ledovatina (vždy v dubletě či tripletě s jinými názvy) a na Náchodsku a Kladsku oledí.
Na Příborsku a Hlučínsku bylo zapsáno pojmenování náledek.

Druhým nejfrekventovanějším kořenem objevujícím se v nář. označeních pro náledí je mrz-/mraz-: v záp.
Čechách se užívá výrazu omrzalka, v dolním Pojizeří s výběžkem k Benešovu omrzlice, na Příbramsku omrz, na
sev. Novoměstsku omrzáč, sporadicky v Podkrkonoší a mezi Mladou Boleslaví a Kolínem mrazovka.

Z nejzápadnějšího okraje střč. nář. a z již. Rakovnicka je doloženo pojmenování hladina; v hor. Pojizeří
a Podještědí byl zapsán výraz holoť (a jiné příbuzné výrazy).

Rozptýleně v celých Čechách, na Moravě soustředěněji na širším Brněnsku byly zpravidla jako dubletní
zachyceny různé výrazy s kořenem kluz-/klouz-: nejčastější je klouzačka (mezi Jindřichovým Hradcem
a Táborem sklouzačka), na Manětínsku se objevuje okluzka, v mor. areálu oklouzka, zejména na severu střč. nář.
kluzavka apod. Na Chodsku byl ojediněle zaznamenán výraz okluz a adideovaný název osluz. (Slova s kořenem
kluz-/klouz- viz I-35 klouzačka.)

Ostatní mapovaná pojmenování jsou doložena jen sporadicky.

Ve městech se výzkum neprováděl.

4    cínovačka  jen nář. — Od cínovat nebo od cínový (to od přejatého
cín); povrch zledovatělého terénu se jeví jako pocínovaný.

čistec  v sled. významu jen nář. — Metaforické přenesení (SSJČ zast.
‚c
ín‘), srov. cínovačka.

hladina  v sled. významu jen nář. (Jg ‚hladké místo, SSJČ ‚hladká
plocha v
ůbec) — Od hladký, psl. *gladъkъ.

holoť  jen nář.; Kt též holeť v Krkonoších, pol. gołoledź (Bš holoť,
-i, f. ‚hol
á zem v zimě‘) — Z psl. *golodь, podle Mch; nelze
asi vylou
čit haplologii z hololeď (Jg hololeď f. pol., holole-
dina
rus.) a n
áslednou ztrátu povědomí o původu (srov. kon-
cov
é místo pův. ; tvary holot, lohot, viz 1 M, dalším
morfologick
ým a hláskovým vývojem).

klizavina  jen nář.; Bš kľzavica St. Hrozenkov — Od nář. klizavý
‚klouzav
ý‘, to od nář. klízat ‚klouzat.

klouzačka  v sled. významu jen nář. — Rozšířením významu ‚hladké
m
ísto ke klouzání na ledě‘. Viz klouzanice.

klouzanice  jen nář. — Od slovesného subst. klouzání (tedy ‚po-
vrch, na n
ěmž dochází ke klouzání‘), to od klouzat, psl. asi
*kľuzati.

kluzavka  jen nář.; SSJČ skluzavka říd. — Od klouzavý, to od klouzat
(viz klouzanice), s kr
átkou samohláskou v základu.

lediště  jen nář. (Jg ‚místo, kde led jest) — Od led, psl. *ledъ.

ledovačka  jen nář. — Od ledový, to od led.

ledovatina  SSJČ říd. — Od ledovatý ‚ledem pokrytý‘.

ledovatka  SSJČ — Od ledovatý (viz ledovatina).

ledovice  jen nář.; Kt, SSJČ nář., SSJ ľadovica (Jg ‚zmrzlá cesta, déšť
na zemi p
řimrzající‘) — Od ledový, viz ledovačka.

ledovina  jen nář. (Jg ‚něco ledového) — Od ledový, viz ledo-
va
čka.

ledovka  Kt u Rychnova, SSJČ — Od ledový, viz ledovačka.

ledůvka  jen nář. — Od ledový, při odvozování sufixem -ka provede-
no dlou
žení v příponě fundujícího adjektiva.

mrazovka  v sled. významu jen nář. — Od mrazový, to od mráz, psl.
*morzъ.

náledek  jen nář.; Kt (pol. nalodek ‚zmrzlá kaluž‘) — Odvozenina
z p
ředložkového pádu na ledě.

náledí  stč. náledně f., náledeň f., Jg, SSJČ — Viz náledek.

oklouzka  jen nář.; Jg je tam hrozná oklouzka = hrozně tam kluzí
(t
éž ‚okluzká cesta) — Viz okluzka, varianta se zdlouženým
ko
řenným vokálem.


okluz  jen nář. — Od nář. okluznout (Kt ,kluzkým se státi), to
k psl. *klъzn
ǫti (dok. protějšek ke *kľuzati; viz klouza-
nice).

okluzka  jen nář. — Varianta žen. rodu k okluz, viz tam.

oledí  jen nář.; ALJ svč. (pol. olodzenie ‚námraza) — Viz náledí, zde
odli
šná předpona.

omrz  jen nář. — Z omrznout, to k *mrъznǫti; snad přenesením nář.
n
ázvu mrznoucího deště (tak na Brněnsku).

omrzáč  jen nář.; Bš omrzač Zábřežsko — Derivací z omrz nebo pří-
mo deverbativum od omrznout, omrzat (viz omrz a omrzal-
ka), pak lze
řadit k názvům nositelů vlastností (‚takový, kte-
r
ý omrzá‘).

omrzalka  jen nář. — Od příčestí minulého slovesa omrzat (to ne-
dok. prot
ějšek k omrznout, viz omrz); snad přenesením nář.
n
ázvu mrznoucího deště (Kt padá omrzalka – o. prší, es
glatteiset“).

omrzlice  jen nář.; ALJ podkrk. — Od omrzlý, to z príčestí minulého
od omrznout (viz omrz).

omrzlina  v sled. významu jen nář.; Bš val. (ALJ ‚námraza val.) —
Od omrzlý (viz omrzlice).

osluz  jen nář.; Bš voslizka Zábřežsko, ALJ chod., pol. ślizgawica
(Kt oslzati, oslizati ‚t
át‘) — Ze sluz-, sliz- (psl. *s, s); zde
na ust
álení podoby s -lu- působila patrně adideace ke kluz-.
Nelze vylou
čit ani původ z předpokládaného oskluz k os-
kluzký
, oskluzko, viz II-165 (je) kluzko.

poledovice  Kt též poledice, náledovica na již. Mor., SSJČ ‚ledový
povlak, slab
á vrstva ledu‘, SSJ poľadovica, dluž. polodk, po-
lodnica
, polodnja, hlu
ž. polodźina — Odvozenina z předlož-
kov
ého pádu po ledě; v návaznosti na slovenštinu.

poledůvka  jen nář. — Viz ledůvka a poledovice.

politina  jen nář. (Jg ‚něco politého) — Od politý (od polít, to dok.
k lít).

sklínka  v sled. významu jen nář. — Metaforické pojmenování podle
povrchu podobaj
ícího se sklu.

sklouzačka  v sled. významu jen nář. — Rozšířením významu ‚klou-
za
čka‘, viz klouzačka.

sprysk  jen nář. — Nejasné, snad souvisí s prýskat ‚pukat, loupat se.

5    náleďí Ju 3, Ru 2, 4 — ledofka Ju 2 — ledovatka Ru 1 — ledovica Ju 7 — poledovica Ju 6, Ru 5 — poledofka/poledoka Ju 2 — poledňice Ju 5,
Ru 3 — pole
ďice Ju 1, 2 — ledňice Ru 4

6    ASJ 68, SSA 9.46

Či