ČJA 2

136 močál (1239) — mapa s. 311

1    M         močál (-al 140, 250, 610) — močár (-ar 722, močjar 755)

močara 833, 834 (močorka 736)

močařina

močářisko (-ařisko 675, 718, 754, -arisko 714, močálisko 639)

močidlo (-adlo 658, močadlisko 807)

mokřada

bažina — bařina

bažír

bažisko — bařisko (bařelisko 818)

bažeňíšťe 214, 223, 329

káďer 703, 749 (káv’er 749)

S          močárovišče 625, močálišťe 120

2                 K označení močálu, bažiny, tj. místa s vlhkou, nepevnou, propadající se bahnitou půdou, slouží především
názvy se základy bahn-, bař-/baž-, moč- a mokr-. Přestože byl náš výzkum zaměřen na pojmenování větších ba-
žinatých ploch, nebylo možné u všech nář. dokladů jednoznačně stanovit, zda se jedná o skutečný nář. ekviva-
lent. Už ve stč. vyjadřovaly některé výrazy obsahující uvedené základy nejen význam ‚bažina‘, ale i ‚bláto‘; na-
opak pojmenování s primárním významem ‚jakékoliv mokré místo‘ mohlo v určitých oblastech sloužit i jako
označení bažiny (mokřina).

Z bohatého materiálu, který náš výzkum poskytl, byly na mapě představeny jen ty názvy, u nichž byl vý-
znam ‚bažina‘ spolehlivě doložen. Tyto údaje byly ještě prověřeny pomocí KLA. Z mapování zůstaly vylouče-
ny jednak náhodně zachycené výrazy, které znali nář. mluvčí jen pasivně, a to většinou zásluhou podobně znějí-
cích pomístních jmen (močilka 664, bažinec, močinec 241, bařočka 826, 828, slatina 138, młaka 836, blata 430,
453, bláta 230), jednak výrazy zapsané pouze ve významech podobných (houpačka 464, houpačky 410, třas’is-
ko
806, třasafka 809, třynsufka 836 – u všech ‚bažinatá místa s třesoucí se půdou‘, bařofka ‚bažinná voda‘, vr-
chovisko
628 ‚místo s pramenem, pramen‘, babí břícho 156, produch 705, 751 ‚neprodyšný močál‘, dýchanec
752 ‚kaluž na cestě‘, dušysko, duša 814 ‚hluboké bahno‘).

Názvy bahniště, bahnisko označují obecně ‚bahnité místo‘, močák ‚mokré místo‘; z těchto důvodů nebyly
mapovány.     

I po této přísné selekci zůstala nář. situace značně pestrá a složitá. Po celém zkoumaném území žijí v pod-
statě čtyři částečná synonyma: bažina, močál, bahno, mokřina. První dvojice se nachází téměř pravidelně ve
všech zkoumaných lokalitách (v menší míře byla zaznamenána pouze bažina ve vm. a slezských nářečích), dru-
há byla na stejném území ve sledovaném významu zaznamenána řidčeji. V mor. a slezských dialektech totiž vý-
raz mokřina spíše znamená ‚menší mokré místo, nejčastěji na poli‘ a bahno ‚bláto, blátivé místo‘ (zejména na
vých. polovině Moravy a ve Slezsku). Ale význam ‚bažina‘ není ani v těchto oblastech vyloučen. Názvy mokři-
na
a bahno nebyly na mapě sledovány, protože se jejich podoba nijak podstatně v nářečí nemění (hláskovou ob-
měnu bahno > behno již nebylo možné na této složité mapě graficky postihnout; hláskové varianty behno, beh-
niště
jsou soustředěny zejména do záp. části jzč. nářečí).

Téměř polovina zaznamenaných pojmenování existuje též ve spisovné češtině a ani významově se od ná-
řečí neliší.

Vedle bohaté lex. diferenciace se projevily i rozdíly slovotvorné (močármočařinamočářiskomočá-
řoviště
apod.) a hláskové (např. močálmočár, bařinabažina).

Ve městech nebyl výzkum prováděn.

3                 Mezi nejvýraznější rozdíly, které jsou na mapě sledovány, patří diference močálmočár, bařinabaži-
na
. Původnější podoba močár tvoří rozsáhlý areál v jižních částech střm. nářečí (s přesahy do středu Moravy),
v dialektech vm. a slezských. Ojediněle byla zjištěna i jinde (zejména na zč. a jč. okraji). Z vých. Slezska se do-
kládá pojmenování močara. Starší podoba bařina byla zaznamenána (často v dubletě s variantou bažina) na vět-
šině území Moravy a Slezska a odděleně na zč. okraji. Na vých. Moravě a ve Slezsku se však vyskytuje častěji
než výraz bažina. Na Valašsku znamená bařina místy ‚louže‘. V tomto významu nebyla mapována.

Pojmenování odvozená od těchto základních výrazů jsou soustředěna zejména v oblasti zč. nářečí, v již.
Čechách, v širokém středním pruhu Moravy a v záp. části Slezska. Tam tvoří mikroareály, případně se i v těch-
to regionech vyskytují rozptýleně: bažír (zč. nářečí), mokřada (již. Čechy), močařina (zejména již. část vm.
nář.), bažisko, bařisko (zejména mikroareály sz. od Brna, Moravskokrumlovsko, Kyjovsko, centrální úsek střm.

nářečí, záp. Slezsko), močidlo (Českobudějovicko, Prostějovsko, Litovelsko), močářisko (vých. od Brna
a Kyjovsko).

Pojmenování káděr bylo zachyceno sporadicky na sev. okraji Valašska.

4    bařina  stč., Jg, SSJČ říd., SSJ barina, pol. nář. barzyna (dluž. para
‚bláto‘) — Odvozeno od mor. nář. bara ‚bažina‘, naším vý-
zkumem už nedoloženo (psl. též *bara).

bařisko  Jg mor., SSJČ říd., dluž. parisko Od nář. bara, srov. baři-
na.

baženíště  jen nář.; Jg bažiště, SSJČ bažiniště říd. — Odvozeno od
n
ář. bažena suf. -íště.

bažina  Jg, SSJČ — Patrně od bařina záměnou ř/ž (snad vztažením
k
bahno).

bažír  jen nář.; Kt — Kontaminací bažina a močár nebo kontaminací
bařina a
močár a pak disimilací řr  > žr.

bažisko  jen nář. — Od základu baž-, srov. bažina.

káděr (kávěr)  jen nář. — Mch považuje za nejasné a upozorňuje na pol. dial. kawior, kawjor stejného významu.

močál  Jg, SSJČ — Z močár záměnou r/l možná pod vlivem stč. dub-
let
mokrý/moklý.


močáliště  SSJČ — Od močál.

močár  jen nář.; Jg, SSJČ nář., pol. moczar Slovo je pokračováním
psl. *močarъ
.

močara  jen nář.; pol. moczara — Podoba žen. rodu v návaznosti na
pol
štinu. Viz močár.

močároviště  jen nář.; SSJČ močáloviště Odvozeno od nář. močár.

močařina  jen nář.; Jg, SSJ močarina — Odvozeno od nář. močár.

močářisko  jen nář.; Jg mor. močařisko, SSJ močarisko, pol. mo-
czarzysko
— Viz močařina.

močidlo  stč., Jg, SSJČ, SSJ, dluž. mócydło Odvozeno od močit.

mokřada  jen nář.; Jg též mokřaď mokré místo‘, SSJČ mokřaď (f.),
mokřad (m.) zeměděl. — Od adj. mokrý; z mokřaď, zakonče-
n
í na -a a mask. tvrdé zakončení asi analogií podle synonym
(nap
ř. podle močar, močara).

5    močál Ru 1 — močár Ru 2–4 — bažina Ju 1–3 — bařina Ju 1 — bahno Ju 2, 7 — močvara Ju 1

6    ASJ III 114, MAGP 517, AJPP 331, AJK 29:1 (bažina)

Pl