ČJA 2
119 keř černého bezu (1181a) — mapa s. 283
(květ černého bezu 1181b)
1 M bez (polňí b. 754)
bílý bez (též 811,63)
černý bez (čérný b. 752, 753, 755, 756, čorny b. 836)
ďivokej bez
planý bez
psí bez (psovskej b. 120, 150, 151, 155, 214, 216, peskej b. 127, 128, 143)
smradlavej bez
beza 435, 447, 449 (beska 448)
bzí 503, 646 (ďivoki bzi 648)
bzejna
černá bzejna 450
bezinka
bezinki plt. 207, 325, 337
chebz (kozenkuvé ch. 637, hebz 832, 834, chebž 813, chybz 806, dzivoky chebzd 809)
bílý chebz (biły chebzd 811, b’e„y hebz 833)
černý chebz (čérný ch. 712, 726, 745)
plané chebz 657
smradlavý chebz
chebza 607, 683 (smradlavá ch. 624)
černá chebza 613, 682 (č. chébza 747)
chebzi n. (smradati ch. 666)
hural (hulala 674, hulér 709, hular 737, hulr 306)
pukač (puk 744, pukálovisko 731)
kozičky (kozička 661, 663, 680, 708, 728)
kozičkové chrást 681, 683, 685 (kozečkové strom 663)
S holunder 818, kocmaťice 462, kinkul f. 202
2 Výzkum byl
zaměřen na územní diferenciaci nář. výraziva pro keř černého bezu, tj. vysoký keř s květen-
stvím drobných nažloutlých květů, které dozrávají na podzim v drobné černé bobulky (Sambucus nigra).
Tato položka navazuje na položku II-1 šeřík. V lidové mluvě se výrazů
označujících bez běžně užívá i pro
šeřík; tak je tomu i v jiných slovan. jazycích (a též v němčině).
Tam, kde jednoslovné názvy bez
i chebz označují jak šeřík, tak bez černý, užívá se (pokud je třeba je
od
sebe přesně odlišit) specifikujících adjektiv připojovaných spíše k pojmenováním pro keř bezu černého než k ná-
zvům pro šeřík, což vyplývá i ze srovnání obou položek. Stejný stav je i ve spis. jazyce u výrazu bez.
Zatímco v Čechách se užívá ve spojení se základním slovem bez různých specifikujících (často zaměni-
telných) adjektiv černý, bílý,
divoký, planý, psí, smradlavý, existují na Moravě vedle
slova chebz (místy rovněž
s adj. přívlastkem) též zvláštní jednoslovné výrazy
(kozičky × hural × pukač). Některá pojmenování jsou vý-
sledkem přenesení názvu označujícího plody bezu černého na keř (bezinky,
kozičky) nebo naopak výsledkem
přenesení pojmenování keře na plody, což dokládá např. přejatý výraz hural,
srov. II-120 plody bezu černého.
Kromě výše uvedených diferencí lexikálních a rozdílů v typu
pojmenování (jednoslovné proti dvojslov-
ným: chebz × bílý ch., černý ch. atd.) objevuje se v nář. materiálu též diferenciace rodová (chebz × chebza,
bez × beza). Ojedinělé rozdíly
slovotvorné (např. u adj. psí × psovský
× peský) byly při grafickém znázornění
z mapy vyloučeny.
3
Z mapového zpracování této položky
vystupuje jednoznačně protiklad dvojslovných pojmenování přede-
vším v Čechách a ve Slezsku a jednoslovných výrazů na Moravě.
V Čechách a v přilehlém pásu podél bývalé zemské hranice česko-moravské
se vyskytují jednotlivé adj.
přívlastky (doplňující zákl. pojmenování bez) často v dubletách a tripletách.
Lze říci, že celkově převládá atribut
černý; zvláště v svč. a přilehlých střč. nář. se střídá (místy se vyskytuje v
dubletě) s adj. bílý. Spojení planý
bez
se dokládá především ze zč. nář. oblasti; sporadicky se objevuje i při okrajích svč. nář. Tam se objevuje i
sou-
sloví divoký bez, které přesahuje i do střč. nář. a dále bylo např. zachyceno
na Blatech. Dvojslovné pojmenová-
ní smradlavý bez se soustřeďuje zvláště do oblasti mezi Roudnicí n. Labem a
Mladou Boleslaví a na Litomyšlsko. Dále
bylo zaznamenáno spojení psí bez, a to nejvíce v zč. nář., v podobě
psovský bez na širokém Mladoboleslavsku
a ve formě peský bez na širokém Královéhradecku. Sousloví černý bez se vyskytuje místy též na Moravě, zde je
však zřejmě nové, přejaté ze spis. jazyka. Samostatný výraz bez (bez adj.
doplnění) se jako dubleta vedle dvoj-
slovných pojmenování vyskytuje nejčastěji v zč. nář.
Pro celé Doudlebsko je typická slovotvorná varianta bzejna (ojediněle černá bzejna) a pro oblast
mezi
Prachaticemi a Českými Budějovicemi rodová varianta beza. V záp. části střč.
nář. a v přilehlých nář. zč. je roz-
troušeno pojmenování bezinka (severněji jsou častější plurálové podoby
bezinky).
Pro Moravu charakteristické pojmenování chebz je doplňováno specifikujícími atributy zvláště na širokém
Boskovicku a dále ve Slezsku (v obou areálech roztroušeně s adjektivy černý,
bílý, smradlavý). Jeho rodová va-
rianta chebza se objevuje na Holešovsku a sev. Moravskokrumlovsku (místy s
adj. doplněním černá), další for-
ma chebzí se dokládá z jv. Zábřežska a z Litovelska.
Ostatní lexémy vytvářejí spíše menší areály. Kompaktní je oblast výskytu
výrazu pukač v sz. části
Slovácka. V dolských nář. a na přilehlém vých. okraji střm. nář., dále ojediněle na Stříbrsku bylo zaznamenáno
pojmenování hural. Ekvivalent kozičky
převládá v členitém areálu mezi Prostějovem, Litovlí, Lipníkem nad
Bečvou a Kroměříží (na Holešovsku častěji dvojslovné pojmenování kozičkový
chrást), porůznu se dokládá
i jinde.
Ve městech položka nebyla zkoumána.
4
bez stč., Jg, SSJČ bot., též ‚šeřík‘, hluž. též bóz, dluž. též baz — Podle
Mch slovo nejasné, obtížně vysvětlitelné. Jeho proměnlivost
má snad příčinu tabuovou (u Poláků je bez černý „sídlem
ďábla“ a jeho vysekávání je nebezpečné). Psl. snad *bъzgъ.
beza jen nář.; SSJ baza — Z bez přechodem k femininu, viz tam.
bezinka Jg
bezina, SSJČ — Derivací od bez, viz
tam, přenesením po-
jmenování jednotlivého plodu na celý keř.
bezinky plt.
v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ, u obou ‚plody bezu
černého‘) — Přenesením pojmenování plodů bezu černého na
keř, srov. II-120 plody černého bezu.
bílý bez jako sousloví jen nář.; hluž. běły bóz m. — Dvojslovné
po-
jmenování ze subst. bez, viz tam, specifikovaného adjekti-
vem bílý podle barvy květů.
bílý chebz jen nář. — Dvojslovné pojmenování z nář. subst. chebz,
viz tam, a ze specifikujícího adj. bílý, viz bílý bez.
bzejna jen
nář.; Jg též bzina, Kt již. Čechy ‚druh bezu‘, ALJ bzina
svč. — Od základu *bъz sufixem -ina,
hláskově pak změně-
ným diftongizací í > ej.
bzí jen nář.; Jg též bezoví, Bš — Kolektivum k bez, viz tam.
černá bzejna jen nář. — Dvojslovné pojmenování ze subst. bzejna,
viz tam, a z adj. černý podle barvy plodů.
černý bez Jg, SSJČ bot., SSJ bot. baza čierna (stč. ‚chebdí‘) —
Dvojslovné pojmenování ze subst. bez, viz tam, specifikova-
ného adj. černý.
černý chebz jen nář. — Dvojslovné pojmenování z nář. subst. chebz,
viz tam, a ze specifikujícího adj. černý, viz černý
bez.
černá chebza jen nář. — Dvojslovné pojmenování ze subst. chebza,
viz tam, a z adj. černý.
divoký bez jako sousloví jen nář.; hluž. dźiwi bóz m. — Dvojslovné
pojmenování ze subst. bez, viz tam, specifikovaného adjekti-
vem divoký ve významu ‚nepěstěný, nešlechtěný, volně ros-
toucí‘ podle toho, že bez zpravidla roste volně v přírodě.
holunder jen nář. — Přejato z něm. (Holunder ‚keř černého bezu‘).
hural jen
nář.; ALJ Uher. Hradiště — Adaptací výrazu přejatého
z horní něm. (Holler, tj. Holunder
‚keř černého bezu‘).
chebz jen
nář.; Jg mor., SSJČ nář., Bš (stč. chebdie, chbedie, chev-
die, chvedie n., pol. chebd, u
obou ‚chebdí‘) — Přenesením
pojmenování z byliny chebdí (SSJČ ‚ostře páchnoucí bylina
s drobnými bílými květy, rostoucí jako rumištní plevel‘) na
keř na základě podobnosti.
chebza jen
nář.; SSJ chabzda lid. bot. (Jg chbeza, chabzda ‚chebdí‘)
— Z chebz příklonem k femininu, viz tam, přenesením.
chebzí n.
jen nář.; SSJČ nář. též chebzoví ‚bezové křoví, bezoví;
chebdí‘ — Kolektivum k chebz, viz tam.
kocmatice jen nář. — ALJ f. jč. Jindř. Hradec, též ‚pokrm, květ čer-
ného bezu osmažený v těstě, velice oblíbený u starších oby-
vatel‘ — Přenesením pojmenování pokrmu na keř (Jg, SSJČ
kosmatice kuch., u obou ‚smažené květenství černého
bezu‘).
kozičkový chrást jen nář. — Dvojslovné popisné pojmenování z nář.
adj. kozičkový, to od kozičky, viz
tam, a z nář. subst. chrást
‚keř‘.
kozičky v
sled. významu jen nář.; (SSJČ nář. pomn. ‚květ černého
bezu‘) — Přenesením pojmenování květu černého bezu na
celý keř (na základě věcné souvislosti).
kynkul f.
jen nář. (Jg kynkule ‚vařené bezinky‘, ALJ kynkule střč.
‚sirup z bezinek, který se pil jako lék‘, ‚rozvařené švestky‘) —
Přenesením pojmenování lid. léčiva z bezinek na keř černé-
ho bezu na základě věcné souvislosti.
planý bez jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování ze
subst. bez, viz tam, specifikovaného adjektivem planý ve vý-
znamu ‚nepěstěný, nešlechtěný, volně rostoucí‘ podle toho,
že bez často roste volně, mimo zahrady.
planý chebz jen nář. — Dvojslovné pojmenování z nář. subst. chebz,
viz tam, a ze specifikujícího adj. planý, viz planý bez.
psí bez jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování ze subst.
bez,
viz tam, specifikovaného adjektivem psí, často užíva-
ném v různých lid. názvech rostlin, srov. II-102 jitrocel ko-
pinatý, II-103 jitrocel větší, II-107 vlčí mák.
pukač jen
nář. (Jg bezová pukačka ‚bouchačka‘, Bš: Z bezových sil-
ných prutů, vytlačivše z nich „duši“, chlapci si dělají puka-
če.) — Přenesením pojmenování dětské bouchačky vyrobené
z bezového prutu na keř bezu černého.
smradlavý bez jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování ze
subst. bez, viz tam, specifikovaného adj. smradlavý podle
zápachu, který keř bezu černého vydává.
smradlavý chebz jen nář. — Dvojslovné pojmenování z nář. subst.
chebz, viz tam, a ze specifikujícího adj. smradlavý, viz
smradlavý bez.
5 bez Po 1, Ju 1–3, 5, 6, Ru 2, 3 — čérnej bez Po 1 — planej bez Ju 2 — ďivokej bez Ru 4 — chebz Ju 7 — chebďi Ru 4 — hebz Ju 4
6 AJŚ 225, OLA 419
7 Položka 1181b
květ černého bezu nebyla samostatně zpracována, protože zaznamenaný nář. materiál nepokrývá celé území českého
národního jazyka. Tato otázka nebyla v řadě bodů vůbec zkoumána a v mnohých dalších lokalitách výzkum přinesl
výrazy namnoze ozna-
čující spíše plody bezu černého (bezinky) než jeho květ, protože ten v
nich nemá zvláštní pojmenování, srov. II-119 keř černého bezu, II-120
plody černého bezu.
Vcelku lze říci, že kromě oblastí s výskytem výrazu kozičky (dolská nář., Slovácko, široké Přerovsko a Vyškovsko, tj. oblastí,
v nichž se plody označují většinou slovem hural) dokládají se z ostatního
území především dvojslovná pojmenování složená ze subst. květ
a atributového adjektiva odvozeného od územně odpovídajícího názvu pro keř, resp. plody bezu černého. Tedy spojení
kozičkový květ je roz-
šířeno na Prostějovsku, Holešovsku, chebzový květ na Valašsku, místy ve
Slezsku a ve střm. nář. a černý květ na Zábřežsku a v čm. nář.
Z Čech se dokládá nejčastěji dvojslovné pojmenování bezový květ. Míru
terminologizace těchto dvojslovných spojení lze v jednotlivých pří-
padech těžko stanovit. Další výrazy se vyskytují ojediněle: kašička na Litovelsku a v některých bodech na polském území,
kocmatice, kos-
matice roztroušeně zvláště v jzč. a střč. nář.
Atlasy: —
Pv
