ČJA 2

111 sedmikráska (1372) — mapa s. 261

1    M         sedmikráska (sedmikrástka 633, 651, sedmichrástka 709, sedumikráska 103, 111, 112, 124, sedmikrása,
sedumikrása 105, 112, 124, 125, malá sedmikrása 242, 248, 25, sedmikrás
m. 463)

stokráska 650, 667

stokrutka 832, 833, 84

chudopka (chudobička 126, 127, 130, 135, 147, 155, 156, 160–162, chudobečka 741, chudobinka 114,
331)

husí kvítko (husynec 701)

husí pupek 818 (gynśi pupek 84, kuřy pynpek 832)

husárek

husička 415 (malá husička 417)

iskerka (iskérka 682, 683, 685, 702–704, 707, 722, iskerko 708, 815)

sirotka (sirotek 748, 808, 816, 831, 832)

šešetka 743, 744 (šešétko 741, malá šešetka 742, 750, čečetka 752, 753)

dorotka 307, 308 (malá dorotka 302)

kakuška 426, 434, 436 (katuška 435)

S          kvíťíčko 301, konzárek 306, babička 310, barborka 449, sňeženka 454, aňďelíček 457, puta 412,
oupaříček 457

2                 Nářeční názvy sedmikrásky, drobné rostliny (bot. rodu Bellis) s drobnými bílými a růžovými kvítky,
často souvisejí s pojmenováními kopretiny (II-112). Vzhledem k tomu, že v protikladu k velkému květu kopre-
tiny je sedmikráska menší, je pro její názvy charakteristická především deminuce (chudobka, sirotka, jiskerka),
která bývá i emocionálně zesilována (srov. chudobička, chudobinka, chudobečka). Z nedeminutivních forem se
vyskytuje ojediněle podoba sedmikrása, většinou v dubletě se sedmikráskou, a to bez významového i územního
rozlišení (s výjimkou Příbramska, kde slovo sedmikrása označuje kopretinu).

Rozdíly v pojmenování jsou především v rovině lexikální, v menší míře v rovině slovotvorné (husárek × hu-
sička
). Vedle převládajících názvů jednoslovných byla zachycena i dvouslovná pojmenování husí kvítko a husí pu-
pek
a spojení s adj. malý (malá šešetka, malá dorotka), která odlišují označení sedmikrásky od názvů kopretiny.

Lidové názvy této rostliny jsou nejrůznější metafory vycházející z chápání sedmikrásky jako květiny drob-
né, „chudobné“, bílé. Základní pojmenování sedmikráska, shodné se spis. jazykem, odpovídá obdobně tvořeným
názvům cizím (srov. pol. stokrotka, něm. Tausendschön).

3                 Mapa pojmenování sedmikrásky poskytuje především zajímavý obraz regionálního rozlišení obou spisov-
ných synonym (sedmikráska a chudobka). Prostorovou převahu (na většině jaz. území) má sedmikráska, zatím-
co výraz chudobka zaujímá dva velké protilehlé areály v Čechách, a to jednak část jzč. oblasti, jednak celý vý-
chod svč. oblasti, odkud přesahuje na Moravu až k Brnu.

Tuto základní lexikální dichotomii doplňuje při okrajích jazykového území výskyt dalších nář. ekvivalen-
tů, z nichž mnohé korespondují s názvy kopretiny. Nejvýraznější jsou areály názvů jiskerka (s jádrem na
Valašsku a s velkými přesahy do sousední střm. a slez. oblasti), šešetka (mezi Uherským Brodem a Vsetínem) a sirot-
ka
(s jádry na vých. Opavsku a Frenštátsku). Další pojmenování vytvářejí již jen mikroareály nebo se vyskytují
rozptýleně. V jzč. oblasti jde o výrazy husárek (na Manětínsku) a husička (ojediněle na Táborsku), dále dorotka
(na Domažlicku) a kakuška (sev. od Českých Budějovic). Náchodský a kladský mikroareál s výrazem husí kvítko
paralelu na dvou oddělených oblastech ve Slezsku (s jádry na Opavsku a Jablunkovsku, někdy spolu s ekviva-
lentem husí pupek). Ojediněle bylo rovněž zachyceno označení stokráska na Litovelsku a stokrátka (stokrutka)
na Těšínsku.

Městská mluva se v názvech shoduje zčásti s nářečním okolím, ale šíří se, zejména v mladší vrstvě, po-
jmenování sedmikráska, shodné se spis. jazykem.

4    andělíček  v sled. významu jen nář.; Jg „rostlina, nedvědí pazneht“ —
Metaforické pojmenování.

babička  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

barborka  v sled. významu jen nář. — Podle osobního ženského jmé-
na (původně název jiné rostliny, která zůstává zelená i v zimě
na den sv. Barbory).

dorotka  v sled. významu jen nář. — Přenesením názvu kopretiny
(motivace tohoto pojmenování viz II-112).

husárek  v sled. významu jen nář. — Přenesením nezdrobnělého pa-
ralelního názvu kopretiny (viz II-112).

husička  v sled. významu jen nář. — Přenesením, viz husárek.

husí kvítko  jen nář. — Sousloví, motivace patrně podle místa, kde
sedmikráska kvete (louka, kde se pasou husy).

husí pupek  jako sousloví jen nář. — Adj. motivováno patrně podle
místa, kde sedmikráska kvete (a kde se pasou husy), pupek
přenesením na základě velikosti a kulatého tvaru.

chudobka  Jg též chudoba, chudobička, SSJČ, SSJ ‚jiná (polní)
rostlina‘ — Od chudobný.

jiskerka  jen nář. — Přenesením nář. dem. od jiskra, metaforické po-
jmenování podle svítivě bílé barvy.

kakuška  jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Nejasné.


konzárek  jen nář. — Přenesením nezdrobnělého paralelního názvu
kopretiny (viz II-112).

kvítíčko  jen nář.; Jg — Specifikací dem. od kvítí.

oupaříček  jen nář.; Jg oupoříček — Přenesením názvu rostliny trus-
kavce.

puta  jen nář. — Nejasné.

sedmikráska  Jg též sedmikrása, sedmokrása mor., sedmikrásečka,
SSJČ též sedmikrása, SSJ zast., též sedmokráska, sedmikrá-
sa
bás. — Formální dem. od sedmikrása, to od sedmkrát, vý-
znamovým přikloněním k subst. krása, viz též stokráska.

sirotka  v sled. významu jen nář. (Jg sirota slc., SSJ sirôtka, jiná
rostlina) — Přenesením (rostlina kvetoucí i v době, kdy jiné
nekvetou).

sněženka  v sled. významu jen nář. — Od adj. sněžný, přenesením ná-
zvu jiné rostliny.

stokráska  jen nář.; Jg stokrása, SSJČ stokrása nář., SSJ — Viz sed-
mikráska, číslovka podle velkého množství okvětních plátků.

stokrátka  jen nář.; pol. stokrotka — Od stokrát. Motivací je počítání
při otrhávání lístků (původně kopretiny) za účelem věštby.

šešetka  v sled. významu jen nář. — Od čečetka, přenesením podle
malých rozměrů (čečetka ‚drobný zpěvný pták‘).

5    sedmikráska Ju 1, 3, 4, 6 — sedmikrása Ju 1, 5, Ru 4 — chudopka Ju 3 — chudobička Ju 2 — churobička Po 1 — mňesík Ru 2 — knoflíček
Ju 1, Ru 4

6    AJŚ 161