ČJA 2

83 dobývat pařezy (1330) — mapa s. 207

1    M         dobývat

vydobývat

kopat

vykopávat

kučit (též klučit 719)

kučovat (kułčovať 816) — krčovať 668 (kurčovať 726, korcovać 835, 836)

vindávat (též 336)

N          choďit na pařezy (jít 508, 667, iść 821), tahat 326, 328, trhat 745 (targac’ 833, 834)

2                 Byla zkoumána nář. pojmenování pro činnost ‚dobývat pařezy‘, tj. s úsilím je vykopávat.

Zjištěné nář. výrazy se diferencují lexikálně a slovotvorně (dobývat × vydobývat, kučit × kučovat). Časté
je zpřesnění slovesa prefixem vy- s prostorovým významem ‚směřování zevnitř ven‘.

Místy v nář. už neexistuje termín, místo něho se užívá slovesa s obecnějším významem, např. vyndávat.

Z mapování jsme vyloučili vazby chodit/jít na pařezy a slova označující činnost podobnou, např. škubat,
štípat, sekat, tahat, vyvracet, vyrubovat apod.

Na této mapě jsou zaznamenány pouze slovesné nář. ekvivalenty; označení závazného předmětu nebylo
sledováno (viz II-84 pařez).

3                 Základní lex. protiklad představují slovesa dobývat a kopat. Ostatní výrazy mají charakter málo rozšíře-
ných reliktů.

Sloveso dobývat se vyskytuje na většině území jzč. a střč. nář. s přesahem na záp. Moravu. Tvoří též sa-
mostatný areál v Podkrkonoší. Podoba vydobývat je typická pro sev. a jz. Brněnsko. Ostatní území Čech
a Moravy charakterizuje pojmenování kopat, to vytváří též odděleně malý areál na Českobudějovicku
a Doudlebsku. Slovesa vykopávat se užívá na vých. Brněnsku a rozptýleně zejména ve stř. části vm. nář. Na
Valašsku jsou rozšířeny slovotvorné varianty kučit (sev. část) a kučovat (Vsetínsko). Zč. okraj s Chodskem
a Manětínskem se vyděluje výrazem vyndávat.

Další nář. pojmenování byla zapsána řídce a rozptýleně.

Ve městech položka nebyla zkoumána.

4                 Většina sloves vznikla specifikací širšího obecného významu. U některých slovníkových dokladů nelze vždy s určitostí stanovit, zda
jde o sledovaný význam ‚dobývat pařezy‘, nebo o význam širší, nespecifikovaný. Nebyla-li ve slovnících zapsána sekundární imperfektiva,
uvádíme doložený perfektivní tvar téhož slovesa.

dobývat  SSJČ dobývat pařezy (Jg, SSJ dobývať, pol. dobywać, hluž.
dobyć, u všech nespecif.) — Imperfektivum k dobýt, psl. *do-
byti
.

kopat  v sled. významu jen nář. (stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. kopać,
u všech nespecif.) — Psl. *kopati.

krčovat  jen nář.; Jg, pol. karczować Od krč pařez‘ (psl. *krъčь),
k němu je paralelní forma klč (ve stejném významu), srov.
kučit, kučovat (viz též I-213 špalek, II-84 pařez).

kučit  jen nář.; Jg, SSJČ klučit (stč. klučiti ‚zkopávat pozemek‘, Bš
kuľčiť ‚mýtiti, klučovati‘ laš.) — Holub-Kopečný z kluk (psl.
*kъlkъ) ‚spleť kořenů při mýcení lesa‘.

kučovat  jen nář.; Kt, Kl kučovať (Bš ‚mýtit les‘) — Od kučit, to ob-
měnou původní podoby
klučit.


vydobývat  v sled. významu jen nář.; Kt (Jg, SSJČ, SSJ vydobývať,
vydobýjať,
pol. wydobywać, hluž. wudobyć, u všech nespe-
cif.) — Prefigovaná podoba k
dobývat, viz tam.

vykopávat  SSJČ vykopávat pařezy (Jg, Kt vykopávati strom, kořen,
SSJ vykopávať, pol. wykopywać, u všech nespecif.) —
Sekundární imperfektivum k
vykopat, to z kopat, viz tam.

vyndávat  v sled. významu jen nář. (Jg, Bš vyndat, SSJČ ob. a ho-
vor., u všech nespecif.) — Imperfektivum k
vyndat. Holub-
Kopečný vykládají z
-ndati (to z adv. onde), vlastně ‚učinit
něco ve smyslu předpony
vy-‘ s přikloněním k dát.

 

5    dobejvat Ju 3 — kopat Po 1 — kopať Ju 7 — vykopávat Ju 1, Ru 2, 3 — kučovat Ru 5 — krčit Ju 1, 2 — krčiť Ju 7 — korčovat Ju 4 — vindavat
Ju 5 — vib
írat Ru 4

6    OLA 543

Vj