Do mapování jsme nezařadili nespecifikované pojmenování had a výraz ščúrka, kterého se na Moravě uží-
vá pro označení ještěrky.

3                 Nejvýraznější protiklad představuje slovotvorný rozdíl slepýš/slepíš × slepák. Ostatní diference mají více-
méně povahu regionalismů.

Výraz slepýš (v pravidelných nář. realizacích) je rozšířen v již. části jzč. nář., v záp. a centrální podskupi-
ně střm. nář., v nář. vm. a v nář. podskupině frenštátské s Frýdeckem; porůznu je doložen i z jiných míst Čech
a Moravy. Na Prachaticku, Třeboňsku a Znojemsku byla zapsána hlásková obměna slepýř, v oblasti mezi
Strakonicemi a Prachaticemi varianta slepýž. Hlásková podoba slepíš je příznačná zhruba pro sz. polovinu Čech,
Novoměstsko a střední Moravu.

Svč. nářečí, přilehlá vých. polovina nář. střč. a sev. polovina nář. čm. dokládají slovotvornou formu slepák,
na Klatovsku a Chodsku vytvářejí areál varianty slepík a slepník.

Pro záp. podskupinu slez. nář. a již. část vých. podskupiny slez. nář. je charakteristické označení vřeteni-
ce se slovotvornými variantami vřetenka a vřítenka; sv. okraj vm. nář. dokládá podobu vřítenice. Mezi Brnem,
Boskovicemi a Kroměříží vytvářejí areál pojmenování břetenice a břítenice. Na Náchodsku a v úseku podorlic-
kém se nachází mikroareál výrazu břitvenka.

V oblasti mezi Berounem, Rakovníkem a Příbramí byly zapsány výrazy měďák, meďák a mědáček a po-
dobně motivovaná sporadická označení blýskáček a tříbrňák.

V městské mluvě se užívá výrazu slepýš.

4    blindšlajche  jen nář. — Přejato z něm.

blýskáček  v sled. významu jen nář. — Od adj. blýskavý.

břetenice  jen nář.; Kt též břetrnice, Bš též bźetrnice sev. Mor. —
Záměnou retnic z vřetenice; viz tam.

břítenice  jen nář.; Jg mor., Kt břítelnica na Zlínsku, Bš břítelnica
Zl. — Záměnou retnic z vřítenice; viz tam.

břitvenka  jen nář.; Kt břitevnice Mor. Brt., Bš břitevnice — Z vří-
tenka (viz tam) příklonem k břitva podle podobnosti.

meďák  jen nář. — Ztrátou jotace z měďák; viz tam.

měďáček  v sled. významu jen nář.; Jg — Formál. dem. od měďák; viz
tam.

měďák  v sled. významu jen nář. — Od adj. měděný.

slepák  v sled. významu jen nář.; Jg též slepáň, Bš laš. (SSJČ ‚had se
zakrnělýma očima žijící v zemi‘) — Viz slepýš.

slepé kotě  jako sousloví jen nář.; Bš slepá myš Podl. — Přenesením
spojení slepé kotě na základě domnělé společné vlastnosti
slepýše s právě narozeným mládětem kočky, tj. sleposti.

slepík, slepník  jen nář.; Kt — Viz slepýš.

slepýř  jen nář.; Kt i Bš slepéř záp. Mor. — Záměnou frikativ š a ř ze
slepýš; viz tam.

slepýš, slepíš  Jg slepýš, slepejš, slepijš zast., Kt též slepých, slepóch
mor. (Brtnice), SSJČ slepýš, Bš slepýš, slepejš záp. Mor.,
SSJ slepúch, dluž. slěpica (stč. slepýš, slepijš ‚had‘) — Od
adj. slepý, psl. *slěpъ, pův. ‚slabý na zrak‘.

slepýž, slepíž  jen nář. — Záměnou frikativ š a ž ze slepýš; viz tam.

tříbrňák  jen nář. — Od adj. stříbrný zjednodušením náslovné skupi-
ny.

vřetenice  jen nář.; Kt, hluž. vrjećeńca (stč. vřětenicě, vřetenáč ‚had‘,
‚zmije‘, Jg ‚jistý had‘ slc.) — Od adj. vřetenový, to z vřeteno,
psl. *verteno; podle podobnosti slepýše a vřetena k ručnímu
předení.

vřetenka  jen nář.; Bš — Viz vřetenice.

vřítenice  jen nář.; Jg, Bš vřítenica — Viz vřetenice; zdloužená podo-
ba základu důsledkem intonace.

vřítenka  jen nář.; Bš vřitenka laš. — Viz vřetenice a vřítenice.