ČJA 2

52 čmelák (1410) — mapa s. 145

1    M         čmel (čel 830-834, čm’yl 833, 835, 836, čmoul 337)

čmelák (-ł- 709–712, 728, 734–736, čmeléch 649, šmelák 106, smolák 431, 432) — čmrlák 731, 746,
757 (čumrdlák 731) — čmulák 446, 447, 44

čmelda 32 (čmolda 442, čmulda 444)

čmoldán 319, 321 (šmoldán 320, čmolďák 329)

šmolec (šmulec 442, 443, 445, čmulec 442, 443)

medák (medáč 614, medař 650, medal 71) — meďák

medulák (čmedulák 409) — meďurák

mumel (mumeliš 421, mumlák 312)

vos m.

vosák

vosa 503, 504, 609, 62

fčelák (cegánská fčela 638)

šršňák 717

brumbár

bromberák 118, 461 (bromber 461)

brunďibár (-vár, brunďivbár 206, bř- 52)

brunďivál (-bál 53)

brunčák (bunčák 673, 675, 715, bundžák 716)

bručán

bzučák 212, 451 (bzunďák 21)

bzučán 435, 436

bunk 818, 819, 82, 84

boubel 314, 327 (boubela 316, boubelák 316)

S          huml 306, gáňa 627

2                 Mapa zachycuje zeměpisné rozrůznění nářečního pojmenování čmeláka, huňatého zavalitého černohně-
dého hmyzu příbuzného včele (rod Bombus). Bohatou lexikální diferenciaci doplňují rozdíly slovotvorné a hlás-
koslovné. Vedle rozdílů slovotvorných (čmel × čmelák, medák × medulák) se objevují i diference povahy mor-
fologické (změna rodu substantiva: vos × vosa).

Některé hláskové a slovotvorné obměny jsou expresivního charakteru. Ten nepochybně souvisí s kladným
citovým vztahem lidu ke čmelákovi. Označení čmeláka mají různou motivaci. Velkou skupinu tvoří pojmeno-
vání původu onomatopoického připomínající zvuk, který čmelák při letu vydává (čmelák, brumbár, bručán, bzu-
čák
, mumel, bunk). Další okruh reprezentují názvy vycházející z představy, že je čmelák medonosný (medák
a odvozeniny). Svébytná jsou označení, jež vznikla přenesením pojmenování z jiných příbuzných druhů (vos,
včelák, sršňák). Metaforického původu je výraz boubel motivovaný tvarem čmelákova těla. (Srov. S. Utěšený,
NŘ 45, 1962, s. 171–180.)

3                 Poměrně jednoduchá situace na Moravě kontrastuje se složitějším stavem v Čechách, pro něž je příznač-
ná (zejména v jejich záp. polovině) dubletnost, případně tripletnost výrazů. Většinovým označením je název
čmelák vyskytující se dnes už téměř na celém zkoumaném území. Nebyl však doložen ve velké části střč. ob-
lasti, na Znojemsku, Vyškovsku a ve Slezsku. Hláskovou obměnou čmrlák se vyděluje jižní Uherskobrodsko,
podoba čmulák byla zapsána na Prachaticku. Slovotvorné varianty substantiva čmelák se objevují na okrajích
zkoumaného území: výchozí podoba čmel zabírá celé Slezsko (s výjimkou záp. Opavska a Příborska), odkud
přesahuje až na Vsetínsko. Z Volyňska a Sušicka je doložen výraz šmolec, na blízkém Klatovsku pak název
čmoldán.

Ve střč. nář. (s přesahy na Plzeňsko, Příbramsko a Vysokomýtsko) vytváří rozsáhlý areál lexém medák
(v sev. části v hláskové obměně meďák). Podoby medák/meďák se objevují rozptýleně i jinde, především však
v Čechách (medák na Jindřichohradecku a záp. Jihlavsku a v sč. pohraničních městech, meďák na
Vysokomýtsku a Prostějovsku). V areálu pojmenování meďák byla zapsána slovotvorná varianta meďurák, na
Příbramsku pak označení medulák.

Jazykovou situaci v Čechách dále doplňuje pojmenování brumbár, které se vyskytuje soustředěněji v loun-
ském úseku a rozptýleně ve vých. polovině svč. nář. a na Třeboňsku, a označení brundibár (brundivál) objevu-
jící se porůznu zejména v záp. polovině Čech.

Malé, avšak výrazné oblasti vytvářejí další lexémy: mumel a boubel na Manětínsku, brunčák na
Vyškovsku a Kyjovsku (obměna bručán na Českobudějovicku). Široké Znojemsko charakterizuje výraz vos,
jeho slovotvorná varianta vosák byla zapsána na záp. od Kyjova, slovo vosa pak na záp. Novoměstsku. V blíz-
kosti pojmenování vos, vosa, vosák byly zaznamenány ojediněle též ekvivalenty včelák a šršňák.

Regionalismem bunk, doloženým rovněž na Těšínsku, se vyčleňují zejména zkoumané body v Polsku.

Výrazy ve městech se v podstatě shodují se stavem ve venkovském okolí.

4    boubel  v sled. významu jen nář. — Metaforickým přenesením na zá-
kladě příznaku ‚kulatý, buclatý‘ (Mch: boubel souvisí s bub-
lina
).

bromberák  jen nář. — Hláskovou obměnou a derivací z brumbár,
viz tam.

bručán  jen nář. — Derivací od slovesného základu onomatopoického
původu.

brumbár  SSJČ též brumbál, obojí zast. — Snad zkrácením z brundi-
bár
, podle S. Utěšeného (NŘ 47, 1964, s. 146–149) z něm.
Brummbär. Viz brundibár.

brunčák  jen nář. — Derivací od slovesného základu onomatopoické-
ho původu (Jg brunčeti ‚bzučet‘).

brundibár  v sled. významu jen nář. — Buď přenesením pojmenová-
ní chrobáka na čmeláka, nebo paralelní derivát, tvořený na
základě stejné sémantické motivace jako chrobák, srov.
II-45.

brundivál  v sled. významu jen nář. — Buď přenesením pojmenování
chrobáka na čmeláka, nebo paralelní derivát tvořený na zá-
kladě stejné sémantické motivace jako chrobák, srov. II-45.

bunk  jen nář. — V návaznosti na pol. bąk ‚ovád‘, přenesením. Srov.
II-53 ovád.

bzučák  v sled. významu jen nář. — Derivací od slovesného základu
onomatopoického původu.

bzučán  jen nář. — Derivací od slovesného základu onomatopoického
původu.

čmel  stč. ščmel, Jg i štmel, čmela f. mor., SSJČ kniž., SSJ čmeľ, luž.
čmjeła, pol. trzmiel — Psl. *čьmeľь k indoevropskému zvu-
komalebnému základu (Holub-Kopečný).

čmelák  Jg, Bš čmelech sev. Morava, SSJČ, SSJ čmeliak — Derivací
od čmel, viz tam.

čmelda  jen nář. — Expresivní slovotvorná obměna slova čmelák, viz
tam.

čmoldán  jen nář. — Derivací od základu čmol(d)- (expresivní hlás-


ková obměna základu čmel-), viz čmel.

čmrlák  jen nář., Bš čmrl’áň — Expresivní obměna slova čmelák; viz
čmelák.

čmulák  jen nář., Kt čmoulík, Jg čmoulík dem. — Expresivní hlásko-
vá obměna slova čmelák, viz tam.

gáňa  jen nář. — Nejasné. Nelze vyloučit vliv nář. mor. gánit, gáňat
‚hloupě, posupně hledět‘ nebo nář. gáňat sa ‚namáhavě jít‘,
podle S. Utěšeného (NŘ 45, 1962, s. 171–180) patrně přejato.

huml  jen nář. — Přejato z něm. (Hummel ‚čmelák‘).

medák  jen nář., Kt, Bš medař Drahany, SSJČ lid. — Derivací
od med, psl. *medъ.

meďák  jen nář., Kt meďár — Expresivní hlásková obměna slova me-
dák
. Viz tam.

medulák  jen nář. — Derivací od med, psl. *medъ.

meďurák  jen nář. — Expresivní hlásková obměna slova medulák,
viz tam.

mumel  jen nář. — Derivací od slovesného základu onomatopoického
původu. Nelze též vyloučit kontaminaci něm. Hummel ‚čme-
lák‘ s Mummel ‚bubák, strašidlo‘ a mummeln ‚bručet‘.

šmolec  jen nář. — Derivací od základu šmol- (expresivní hlásková
obměna základu čmel-), viz čmel.

šršňák  jen nář. — Přenesením nář. pojmenování příbuzného druhu
hmyzu. Srov. II-51 sršeň.

včelák  jen nář. — Přenesením nář. pojmenování příbuzného druhu
hmyzu nebo od subst. včela sufixem přiřazujícím k maskuli-
nům.

vos  jen nář. — Přenesením nář. pojmenování příbuzného druhu hmy-
zu. Srov. II-51 sršeň, II-50 vosa.

vosa  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování příbuzné-
ho druhu hmyzu.

vosák  jen nář. — Přenesením nář. pojmenování příbuzného druhu
hmyzu nebo od subst. vosa sufixem přiřazujícím k maskuli-
nům. Srov. II-51 sršeň, II-50 vosa.

5    čmelák Po 1, Ju 4, Ru 4, 5 — čmelik Ju 1 — brumbár Ju 2, 3, Ru 1, 2 — brumbák Po 1 — brunďibar Ju 2 — brunďivár Ju 2 — brunčák Ju 6 — me-
dák Ju 3 — meďák Ru 3 — trunbáš Ju 5 — zemská fčela Ju 5

6    ASJ III 265, AJK 158, SSA 3.57

Kl