ČJA 2

11 ohryzek (1168) — mapa s. 69

1    M         (v)ohryzek (vohrzek 511, o- 832–836) — (v)ohřizek 213, 227, 66 (vohřižek 461) — vohrízek (vohrejzek 514, 517–520, vohrézek 603, 604)

obhryzek (obryzek 811, 813)

(v)okusek

vopkusek 438, 606, 630

(v)ožerek 247, 459

(v)obžerek

(v)okružek (voškrúžek 623, vokrúšek 443, skrožek 622)

vořezek 602 (vořízek 212)

vobřezek 437, 607, 611, 628

vostružek

S          voškurec 209, křupyk 818

N          vokousánek

2                 Byla zjišťována nář. pojmenování ohryzku, tj. okousaného vnitřku (jádřince) jablka nebo hrušky. Z hledis-
ka sémantického patří většina nář. ekvivalentů ke jménům výsledků děje označujícím pozůstatky po nějaké čin-
nosti, a proto mívá i význam ‚to, co zůstalo po ohryzání, okrouhání, ostrouhání něčeho‘, případně ‚kousky vzni-
kající při řezání, strouhání apod.‘ (též jablek nebo hrušek), srov. okružek, ostružek apod. v oddíle 4.

Vedle výrazných lexikálních rozdílů se v nář. materiálu projevily též rozdíly slovotvorné (např. ohryzek
× obhryzek) a hláskové (ohryzek × ohrýzek × ohřizek).

3                 Mezi všemi nář. ekvivalenty zaujímá nejvýznamnější místo pojmenování ohryzek, shodné se spisovným
jazykem. Vyskytuje se téměř na celém zkoumaném území; v záp. polovině Čech a části již. a střední Moravy
však bylo zachyceno méně často, protože v těchto oblastech se dosud drží výrazy jiné.

Pro jzč. nář. (kromě jejich vých. a již. části) s přesahem do střč. dialektů a pro mikroareál v Podještědí
a v Podkrkonoší je typický název okusek (sporadicky užívaný též ve spisovném jazyce), pro doudlebský nář.
úsek je příznačné pojmenování obžerek. Na již. Moravě a severně od Brna vytváří menší areál nář. ekvivalent
okružek, naším výzkumem zjištěn jako téměř nedubletní; byl zaznamenán rovněž několikrát v již. Čechách, a to
zejména jv. od Sušice. Výraz ostružek se nachází na Roudnicku a odděleně na Boskovicku.

Většinové pojmenování ohryzek žije v několika variantách (slovotvorných a hláskových): obhryzek (ze-
jména záp. polovina Slezska s malým přesahem do vm. nář.), ohrýzek (většinou dubletně v několika menších
areálech v svč. nář. a v již. části čes.-mor. nářečí), ohřizek (Mělnicko, odděleně na Prostějovsku a Olomoucku).
Ostatní nář. ekvivalenty byly zaznamenány jen sporadicky.

Ve městech je nář. situace v podstatě shodná s příslušným venkovským okolím.

4                 Zjištěná nář. pojmenování (kromě křupík a oškurec) jsou odvozena od předponových dokonavých sloves. Původní význam
předpony o-/ob- byl prostorový ‚směřování děje kolem objektu‘, ale brzy se objevují významy další, např. ‚zasahování celého po-
vrchu‘. Později vyjadřuje varianta ob- především ‚směřování kolem‘, méně často ‚směřování po povrchu‘; v druhém případě je častější
varianta o-.

křupík  jen nář. — Odvozeno patrně od slovesa křupat.

obhryzek  jen nář.; Kt, SSJ obhryzok — Od obhryzat (tak Jg, SSJČ
říd. obhrýzat).

obkusek  jen nář. — Od obkousat.

obřezek  v sled. významu jen nář. (stč. obřězek ‚odřezek‘, Jg ‚odře-
zek‘ i ‚ořezaný zbytek‘) — Od obřezat (Jg ‚okolo řezat‘).

obžerek  jen nář. — Od obežrat (SSJČ poněk. zast. ‚sežrat z povrchu
něčeho‘).

ohryzek  stč., Jg, SSJČ, pol. ogryzek, hluž. wohryzk — Od ohrýzt.

ohrýzek  jen nář. — Od ohrýzat.

ohřizek  jen nář.; stč., Jg — Od ohřízti (tak stč.); -r- se měnilo v -ř- ve
skupině hry- (hrýzti, ohryzek).

okružek  jen nář. (Kt okrušky „vrchní kůra jablek, řípy atd., která se
okrajuje neb krouhá“) — Od okrouhat, Kt nář. okroužit
‚ostrouhat, okrájet‘.

okusek  SSJČ říd. (Kt ‚něco ohlodaného, něco ukousnutého‘) — Od
okousat.

ořezek  v sled. významu jen nář. (SSJČ říd. ‚odřezek‘) — Od ořezat,
to kontaminací o(h)řízt a ořezat.

ostružek  jen nář. (stč. i Jg ‚kousek materiálu vzniklého oškrábáním
nebo jemným okrájením něčeno‘) — Od ostrouhat.

oškurec  jen nář. — Nejasné.

ožerek  jen nář. — Od ožrat (SSJČ ‚sežrat z povrchu něčeho‘).

5    ohryzek Ju 7 — ohrizek Ru 5 — vohrizek Ru 4, Ju 1–4, 6 — wohrízek Po 1 — vokusek Ru 2, 3, Ju 5

6    ASJ III, 45

Pl