ČJA 1

208 okap (128b) — mapa s. 379

1    M         kap 133, 135, 147

kapalice (též 206, kvapalice 323)

kápjej (též 427)

(v)okap

(v)otkap (též 223, 326, 404, 405, 414)

krápjej

votkrap

zákrap

voperek

N          námňet, námňetek, nádmňetek, přepich, zápraží, nástřeší, nástřešek, přístřeší, přístřešek, zástřeší, zástřešek, zástřeška, ostřešek,
potřeší, řims, gříms, gzinc, poddach, přidašek, žudro, žondr, požundřý, odnáška, skosek, kasanka, vokřídlí, podbiťí, lichkonk,
zásťinek, záklop

2                 Zjišťovala se nář. pojmenování pro okap, tj. spodní okraj střechy přečnívající přes zeď, z něhož za deště
kape nebo stéká voda. Byla zaznamenána též řada názvů pro prodlouženou dolní část střechy a pro její různé
konstrukční prvky (např. zápraží, námětek, záklop). Tyto názvy byly z mapování vyloučeny, i když místy vy-
tvářejí menší areály (např. slovo zápraží na Doudlebsku a Prachaticku, označující prodlouženou střechu na té
straně domu, kde je vchod, a výraz přístřešek v Podkrkonoší).

Některá pojmenování mají i jiné významy, např. kápěj označuje také kapku a místo na zemi pod oka-
pem, kapalice a okap se staly názvem pro novou reálii – okapový žlab (srov. I-209).

Celé mapované území pokrývají slova odvozená od základů -kap--krap-.

3                 Největší územní rozšíření má výraz okap. Vyskytuje se zhruba ve vých. polovině Čech, v sev. polovině
Moravy a ve Slezsku. Na tuto oblast navazuje varianta odkap v již. polovině Moravy a ve středu Čech (s Ra-
kovnickem a Roudnickem). Areál zahrnující pošumavské okrajové úseky rozšířené o Českobudějovicko

a Strakonicko a vybíhající až na již. Příbramsko patří výrazu kápěj. Pro sousední Klatovsko a Chodsko je cha-
rakteristické pojmenování
kapalice. Zcela ojediněle se v Podorlicku a u Vysokého Mýta objevuje slovo kap.

Pojmenování od základu -krap-/-kráp- vytvářejí menší souvislou oblast v záp. Čechách. V ní se vyčle-
ňuje areál slova zákrap na Manětínsku a širším Plzeňsku, dále území se slovotvornou variantou odkrap (již.
Rakovnicko a Příbramsko), navazující na areál slova odkap podobně jako pojmenování krápěj na větší územ-
ní celek s výrazem kápěj. V Podkrkonoší byl zaznamenán zpravidla dubletní výskyt výrazu operek.

Ve městech se tato položka nezkoumala.

4    kap  jen nář.; Jg — Deverbativum od kapat (psl. *kapati).

kapalice  jen nář.; Jg, hluž. kapałka — Přenesením významu z ka-
palice
,dešťová voda‘. (Slovo kvapalice, doložené naším
výzkumem v bodě 323, je odvozeno od stč. slovesa
kvapa-
ti
.)

kápěj  jen nář.; Jg — Přenesením významu z kápěj ,kapka‘. Viz
kap.

krápěj  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu z krápěj
,kapka‘. Zkřížením psl. sloves
*kapati a *kropiti vzniklo
stč.
krápati, krapati, krápěti.

odkap  Jg, SSJČ říd., SSJ odkvap, hluž. wotkap — Deverbativum
od
odkapat.


odkrap  jen nář.; Jg — Deverbativum od odkrápat. Viz krápěj.

okap  Jg též skap, oukap, SSJČ, pol. —  Deverbativum od okapat.

operek  jen nář. (stč. a Jg opeřiti ,pobít, pokrýt něčím‘, Kt operky
„krajní latě na střeše stodoly pobité šindelem, vyšší čásť
došky“, SSJČ stavebnický termín
opeření ,obednění trá-
mové kostry prkny částečně se překrývajícími‘, ALJ
operek
nejčastěji ,šindelový okraj u doškové střechy‘) — Dever-
bativum k
oprat, to z psl. *pьrati ,tlouci, bíti‘.

zákrap  jen nář.; Jg — Deverbativum od zakrápat. Viz krápěj.

5    okap Ju 7 — vokap Po 1, Ju 1, 2, Ru 1, 4 — otkap Ru 5 — votkap Ju 2–6, Ru 2 — votkrap Ru 3 — zákrap Ru 2

6    AJŚ 348, AJK 219, OLA 987, ALE 408

Om