ČJA 1

196 půda (131) — mapa s. 365

1    M         púda

loub f.

ponebí (též podnebí 311) — punebí

húra (húrka 153, 219)

húra pomn. (húri 253)

vrch 812, 813, 823

dúm

barák (jen na baráku)

chalupa (chalpa 111, 113, 115—119, 124, 129)

staveňí 106 (jen na staveňí)

strop (též 130)

podlaha

S          stáj 142, 153, schorek 256, náizbjé 755

2                 Pro neobývaný podstřešní prostor nad obytnými místnostmi se vedle označení typu loub, ponebí ucho-
vala řada regionálních výrazů vycházejících z místního určení polohy nahoře, na stropě, na domě apod., které
se nominalizovaly v podobě hůra, vrch, dům, strop. Některá tradiční nářeční pojmenování (dům, chalupa)
mohla být zjištěna v plné intenzitě pouze v určení místním (na domě, na chalupě apod.). Formální diferencia-
na hoře × na hůře, popř. dalšími obměnami jako hůra plt., hůrka, schorek se pojmenování hůra ,půda‘
zcela osamostatnilo.

Na celém území Čech a na záp. Moravě je rozšířen výraz půda (ten je také běžný v mluvě téměř všech
měst). Proto mohlo dojít u názvů hůra, hůrka ve stř. Čechách k diferenciaci a obě pojmenování tu označují
často podstřeší nad chlévy.

3                 Proti výrazové nediferencovanosti Moravy vystupuje pestrost pojmenování v Čechách. Vedle celočes-
kého označení půda zachovala se tu celá řada výrazů dalších, jež se mnohdy vyskytují už jen ve starší vrstvě
dialektu.

Výhradní areál slova půda je ve vých. části střč. a jzč. nář., dále v menších oblastech záp. a sv. Čech.

Slovo hůra zaujímá dvě oddělené oblasti, a to jednak ve středu Čech, kde zřetelně ustupuje, jednak na
většině Moravy a v celém Slezsku, kde má naopak stabilní postavení. Okraje Čech jsou charakterizovány ně-
kolika dílčími úseky, jež na sebe zčásti motivačně sémanticky navazují: pošumavské a zč. označení ponebí,
punebí, dále mladoboleslavské a roudnické pojmenování loub, podkrk. dům, popř. mladší barák, náchodské
označení chalupa, vč. a novoměstské strop. Na záp. Moravě tvoří kompaktní oblast výraz podlaha. V relik-
tech se vyskytují slova stáj (Královéhradecko) a vrch (jz. Ostravsko). Zřetelně se vyčleňuje také kunštátské
pojmenování plt. hůra (na hůrách).


4    barák  v sled. významu jen nář. — Přenesením z barák ,vesnická
chalupa‘ prostřednictvím předl. spojení na baráku.

dům  v sled. významu jen nář. — Přenesením z dům ,stavení‘,
srov. barák.

hůra  jen nář.; Jg, SSJČ nář., pol. řídce i dluž. góra — Přenesením
přes spojení
na hoře ,na vyvýšeném místě‘. Psl. *gora ,ho-
ra‘.


hůra  plt. jen nář. — Viz hůra.

chalupa  v sled. významu jen nář.; SSJČ chalpa nář. — Přenese-
ním z
chalupa ,venkovské stavení‘, srov. barák.

loub  Jg též loubí, praž. úzus, SSJČ loub f., zast. i loubí n., zast.
(stč.
lúbě, lúb f. ,loubí, podloubí‘) — Přejato z něm.

náizbjé  jen nář. — Z předložkového spojení na + izba ,světnice‘,
viz I-186 světnice.

podlaha  v sled. významu jen nář.; Jg z Komenského „vzhůru na
podlahu vynešen“, SSJČ nář. — Přenesením
z podlaha
,rovná spodní plocha místnosti‘, viz I-188 dřevěná podla-
ha. Postverbále z podlažiti. (Srov. Jg „podlaha sluje strop
z povalek neb i jiný v chlívě, co pod mazanicí jest“).

ponebí  v sled. významu jen nář.; stč. ponebie, zř. pónebie ,po-
schodí, patro, strop‘, podle Mch s
tč. ponebie ,půda‘, Jg
,húra, podlaha‘, SSJČ nář., též
podnebí nář. — Z předl.
spojení
pod nebem nebo po nebi.

punebí  jen nář.; SSJČ nář. — Viz ponebí.

půda  Jg, SSJČ, SSJ pôjd — Přenesením z půda ,země‘. Podle Mch
se význam ,místo nad stropem‘ vyvinul asi tak, že strop byl

na svrchní straně pokryt uhnětenou hlínou, byl tedy no-
vou podlahou. Viz podlaha.

shorek  v sled. významu jen nář. — Derivací od hůra, viz tam.

stáj  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. ,půda pro seno a slámu‘
— Přene
sením ze stáj ,místnost pro koně‘.

stavení  v sled. významu jen nář.; Jg slc. ,patro, ponebí‘ — Přene-
sením ze
stavení ,obytný dům‘, srov. barák.

strop  v sled. významu jen nář. — Přenesením ze strop ,horní plo-
cha místnosti‘.

vrch  v sled. významu jen nář.; Jg mor. ,půda, loub, hůra‘ (stč. jen
,vrchol, povrch, kryt‘) — Přenesením z
vrch ,kopec‘.

5    púda Ju 2, 6, Ru 2, 4 — húra Po 1, Ju 3–7, Ru 1–3, 5 — hóra Po 1 — strop Ru 3 — tavan Ju 1–3

6    ASJ IV 180, MAGP 6, AJŚ 354 (× 355 seník nad stájí), AJPP 49, AJK 57:2, OLA 986 (3267 gora), ALE 280

Bh