ČJA 1

189 šlapat (422b) — mapa s. 359

1    M         šlapat (šł- 732, 832–834) — štlapat — tlapat (dłápať 742, 754, tlampat 651) — člapat — člampat 651,
664, 666

šloupat 416, 455, 457

deptat (též depsat 106, 107)

ťápat (čapat) — capat (cá- 410, 610, 738, 755, cam- 127, 135)

šmatlat

stoupat

drepsiť (drepc’ic’ 823)

N          čvancat, šmancat, cámat, šámat, šamtat, čmachtat, šmajdat, čajdat, muťiť, mjagac’, marašyč, maros’ic’, hňapat, mazať, madžgať,
mis’ic’, tlačič

2                 Otázka byla zaměřena na nář. rozdíly v pojmenování činnosti ,šlapať v kontextu ,po umyté podlaze‘.
Zapsaná slova jsou většinou onomatopoického původu a mají různou míru expresivity; téměř všechna vyja-
dřují nelibost nad mařením práce. Vedle pojmenování základních a jen málo expresivních (šlapat, šmatlat,
deptat) byla zaznamenána celá řada sloves (často individuálně hláskově obměněných), u nichž je emocionalita
větší až silná. Výrazy silně expresivní a vyskytující se ojediněle jsme z mapování vyloučili.

Některá slovesa, zapsaná v našem kontextu jako dubletní, mají blízko k sledovanému významu, ale ně-
kde navíc označují různý způsob chůze, např. cápat, tla(m)pat, ale i ťápat ,jít těžkým vrávoravým krokem‘,
čapat ,jít a našlapovat na celé chodidlo‘, drepsit ,jít drobnými krůčky, přešlapovat na místě‘.

Často byly zapisovány výrazy označující doprovodnou činnost, totiž špinění podlahy, např. marasit,
mutit, mjagat, misit, čvancat, mazat, hňapat. Tyto a některé další výrazy neplně adekvátní (čmachtat,
madžgat ,brodit se blátem‘, šmancat, šamtat, šámat ,šourat se, jít šoupavým krokem‘) jsme nemapovali.

Územní rozšíření některých výrazů je patrně větší, než ukazuje naše mapa. Např. slovo ťápat (čapat)
zasahuje téměř celé území Slezska. Protože však ve srovnání s neutrálním slovesem deptat je výrazně expre-
sivní, explorátoři je přirozeně nezaznamenávali a dávali přednost vyjádření citově neutrálnějšímu.

3                 Na většině zkoumaného území se užívá výrazu šlapat. Ten zabírá téměř celé Čechy a větší část Moravy.
Vých. hranice jeho výskytu probíhá zhruba od Litovle na Prostějov a pak na Vsetín. Odtud na východ převlá-
dá sloveso šmatlat, na něž ve Slezsku navazuje slovo deptat (v podobě depsat i v sev. Čechách). Výraz drepsit
se dokládá z malé oblasti na Frýdecku-Místecku. Z Valašska je poměrně hojně doloženo sloveso stoupat.

Ostatní podoby se objevují zpravidla dubletně vedle některého pojmenování základního: ťápat (čapat)
– Valašsko a záp. část Slezska, člapat (Chodsko), člampat (Prostějovsko), tlapat (vých. Čechy a Zábřežsko),
štlapat (sv. Čechy).

4                 Nelze vždy prokázat, že uváděné slovníkové doklady lze použít v daném kontextu.

cápat  v sled. významu jen nář. (Jg ,dupat, capat v blátě‘, SSJČ
vedle
capat ,těžce a zvolna našlapovat‘, SSJ cápať ,šlapat
v blátě‘, hluž.
capać i campać ,jít těžce‘) — Slovo zvuko-
malebné, souvisí s
ťápat. Podoba campat se zesilovacím
m.

člampat  jen nář. — Od člapat se zesilovacím m.

člapat  jen nář.; Kt (pol. czlapać ,jít těžce‘) — Hláskoslovná vari-
anta slovesa
šlapat se změnou šl > čl.

deptat  Jg, SSJČ, SSJ deptať, pol. deptać, teptać Výchozím tva-
rem je
depati, příbuzné s dupati. Obě slovesa jsou zvuko-
malebného původu.

drepsit  jen nář. (Jg i Bš ,jít drobnými krůčky‘, Bš též ,přešlapovat
z nohy na nohu‘) — Patrně od psl. základu
*dreb-.

stoupat  Jg, SSJČ, SSJ stúpať, pol. stąpać, hluž. stupać — Psl.

*stNpati; starý kořen stNp- (souvisí se stopa). Patrně jde
o útvar původem zvukomalebný.

šlapat  stč., Jg, SSJČ, SSJ i šliapať — Podle Mch nejde o slovo
zvukomalebné. Elementárně příbuzné je lit.
slempu ,jít ti-
še‘.

šloupat  jen nář.; Jg šloupiti (šloupám, šloupnu), SSJČ šloupnout
nář. — Patrně zkřížením sloves šlapat a stoupat.

šmatlat  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ (stč. ,tlachat‘, SSJČ
expr. ,belhat se‘, v témž významu i hluž.
šmatać) — Zákla-
dem je snad
motati se a jeho iterativum *matati se.

štlapat  jen nář.; Kt — Kontaminací šlapat a tlapat.

ťápat  Jg ,hloupě šlapat‘, SSJČ ťapat expr., hluž. tapać — Asi zvu-
komalebného původu.

tlapat  Jg, SSJČ — Patrně souvisí se šlapat. Viz tam.

5    šlapat Po 1, Ju 1-5, Ru 2, 4 — cápať Ju 7

6    AJK 12:2

Bh