ČJA 1

180 koště (286) — mapa s. 343

1    M         košťe — kvošťe — košťišťe 301, 504 (košťíšťe 119, košišťe 304, 308)

metla (m’et- 831–836)

pometlo

N          březoví košťe, metloví k., prouťení/prouťoví k., březové pometlo, březová metla atd.; škrablesko, škrablena 662, 669, pryn-
čufka, oškrdel, oškrt, metlouch 119, ometło 725, 749 (,smeták, žíněné koště‘)

2                 Otázka byla zaměřena na lexikální diferenciaci nář. pojmenování pro svazek prutů, zpravidla březo-
vých, sloužící k zametání. Kromě rozdílů lexikálních byly zaznamenány i rozdíly slovotvorné (metla × pomet-
lo
) a hláskoslovné (koště × kvoště × koštiště).

Zejména v Čechách byla hojně zapsána dvojslovná označení se zpřesňujícími příd. jmény jako březové
koště
, metlové k., proutěné k. Jimi informátor odlišoval rýžové koště kupované od koštěte dělaného z březo-
vého proutí. Uvedených příd. jmen se však běžně neužívá, proto byla z mapování vyloučena, podobně jako
silně expresivně zabarvené výrazy pro označení opotřebovaného koštěte, užívaného hlavně ve chlévě (škra-
blena
, škrablesko, oškrt, oškrdel). Slovo pometlo je kromě mapované oblasti rozšířeno téměř po celém
zkoumaném území, avšak jako pojmenování pro koště (často ze slámy) k vymetání popela z chlebové pece.

3                 Proti celočeskému pojmenování koště stojí moravské výrazy odvozené od základu -met-, tj. pometlo a
metla, které tvoří výrazné areály.

Slovo koště zabírá kromě Čech (kde má archaické okrajové varianty kvoště na Doudlebsku a koštiště
zcela ojediněle jinde na okrajích) i záp. Moravu po Nové Město na Moravě a Moravský Krumlov. Široký
pruh území táhnoucí se severojižním směrem a zaujímající Vysokomýtsko (zde v dubletě s výrazem koště)
a velkou část záp. poloviny Moravy má pojmenování pometlo (to je doloženo i z Mladoboleslavska a z horní-
ho Pojizeří). Oblast východně od areálu pojmenování pometlo je charakterizovaná výrazem metla.

Městská mluva se vcelku shoduje s venkovským okolím, jen ml. generace v moravských městech užívá
obvykle výrazu koště, shodného se spis. jazykem.


4    koště  Jg. SSJČ — Nepravidelnými hláskovými obměnami a zkrá-
cením ze stč. chvoštiště (to od stč. subst. chvost ,ocas‘).

koštiště  stč. chvostiště, chvoštišče, chvoščišče, i ko-, Jg, SSJČ
zast. a nář. — Hláskovými obměnami ze stč.
chvoštišče.
Viz koště.

kvoště  jen nář. — Zkrácením ze staršího kvoštiště, viz koště.

metla  stč., Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ, pol. miotła, hluž. mjetla
Psl.
*metъla, od *mésti.

pometlo  stč., Jg, SSJČ (pol. pomiotło ,koště na dlouhé holi k vy-
metání chlebové pece‘, v tomto významu také u nás) —
Od
pomésti příponou -lo.


5    koště Po 1, Ju 1–5, Ru 1–4 — metla Ju 4, 6, Ru 5 — metła Ju 7

6    MAGP 94, AJŚ 404 stara miotła, SSA 7.19, OLA 1702 metla

Či