ČJA 1

175 zvýšená část kamen (183) — mapa s. 335

1    M         kamna plt. (kamínka, kaménka 743, 744, 756, kaménca 743, 752, 753)

vrchkamna (vrchkamen 111, vrchkamňik 103, 105)

krovec (krofce plt. 413, 414, 421)

krúvek (též 248, 251, krúfka f. 422)

vrchňice

svrchňice

vrcholek (vrcholec 221, též 106, vrchovec 221, vrchovek 256, 257, 410, vrchofka 234)

vršek 233, 244, 245 (též vrch 111)

bapka

kopka

kachle plt. (kachloč 826, 828)

kachlíky

vyška (v’y- 819, 832)

zvyška

povałek

S          hropka 157, vrchkopka 118, 157, strop 130, strúpek 123

N          koch 836, granec 726, turm 801, zétka 752, pec f. 644, 668, 732, 66, 67, pec m. 815, 833, 834, 82, 83, pécka 739, 749, 72, pe-
cóch 66, sklépek 707, kozub 82, trouba 201, 206, 75, troubi 125, 137, 325, 326, šyška 84, flašinet 110, kamňišťe 113

2                 Zjišťovaly se nářeční názvy zvýšené části kamen, v níž byla trouba, popř. jen označení její horní plochy.
Spisovné označení tato reálie nemá. Oba pojmenovávací přístupy, které zadání otázky předpokládalo, vedly
částečně k rozdílným výsledkům v pojmenování, a tudíž i k jistým obtížím při posuzování ekvivalence nářeč-
ních názvů. Shledali jsme, že se často oba pojmy (celá vyšší část kamen a pouze její horní plocha) nerozlišova-
ly nebo se užívalo nespecifikovaných názvů pars pro toto (kachle, trouby). Opačný onomaziologický postup
je v dalším nespecifikovaném názvu kamna, který se užívá i v sledovaném významu (tedy pro označení jen je-
jich části). Vedle toho se ovšem uplatňuje řada nářečních ekvivalentů pro sledovaný význam specifických (na-
př. kopka, krovce, babka aj.).

Diferenciaci lexikální doplňují rozdíly slovotvorné: různé formy odvozené od základu vrch- (vrchnice
× svrchnice, vrcholek × vršek), rozdíly ve formální prefixaci (vyška × zvyška) nebo odlišnost sufixů u for-
málních deminutiv (krovec × krůvek).

3                 Mapa poskytuje méně obvyklý obraz nář. členění jazykového území. Výrazná je tu velká oblast bez spe-
ciálního pojmenování (označující pojem názvem kamna), která zaujímá celou severní polovinu Čech i Mora-
vy (bez Slezska, zato však se sev. a střed. úsekem vm. nář.). Jižní část je rozdělena na menší areály nář. výra-
zů: jč. areál dvou slovotvorně odlišných formálních deminutiv (při okraji krůvek, směrem k centru krovec)
rozdělil od sebe dvě oblasti odvozenin od základu vrch- (zč. svrchnice, jež se vyskytuje i v horním Pojizeří, od
střč. forem vrchnice a vrcholek, popř. vršek). Na již. Vysokomýtsku a též v podkrk. úseku byla zachycena
složenina vrchkamna, do oblasti výrazu krovec je na Příbramsku vklíněn menší areál slova babka.

Situace na Moravě je jednodušší. Oblast čm. nářečí, většina střm. oblasti a také území nář. dolských
tvoří velký areál názvu kopka. Ve Slezsku převládá pojmenování zvyška s variantou vyška v přechodných
nářečích čes.-pol. Názvu kachle se užívá na Jablunkovsku a Frýdecku; na již. okraji západoslezské skupiny se
reliktně vyskytuje pojmenování povalek. Názvy zjištěné u staré městské generace se shodují s výrazy venkov-
ského okolí.

4    babka  v sled. významu jen nář. — Přenesením (metafora, častá
u oblých předmětů).

hrobka  jen nář. — Specifikací významu ,hromada hlíny‘, od hra-
bat
.

kachle, kachlíky  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu
slova přejatého z něm.

kamna  v sled. významu jen nář. —  Přenesením.

kopka  jen nář.; Jg kobka mor., SSJČ kobka nář. — Přenesením
z
kopa, kopka ,hromada‘ (původně navršená hromada
kamnářské hlíny). Deetymologizací a přiblížením k stejné-
mu znění jiného slova pak
kobka, kobečka. (Zkřížením
s
kobka ,cela‘ ze střhn. Kobe.)

krovec  jen nář.; SSJČ nář. — Přenesením významu formálního
dem. ke
krov.

krůvek  jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Viz krovec.

povalek  jen nář. —  Přenesením významu dem. formy od nář. po-
val
,strop‘.


strop, strůpek  jen nář. — Přenesením.

svrchnice  jen nář.; SSJČ nář. — Od adj. svrchní.

vrchkamna  jen nář. — Kompozitum, podle místa „na vrchu ka-
men“.

vrchkopka  jen nář. — Kompozitum podle zřetele k horní části
kopky.

vrchnice  jen nář.; SSJČ nář. — Od adj. vrchní.

vrcholek  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu dem.
od
vrchol, viz vršek.

vršek  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu dem. od
vrch, psl. *vьrchъ.

vyška  jen nář. — Od adj. vysoký.

zvyška  jen nář. — Formální prefixací (srov. analogické vrchní
svrchní) od vyška, viz tam.

5    kamna Ju 2–4, Ru 5 — krúvek Ru 3 — vrcholec, svrcholec Ju 1, — vrch Ru 4 — trouba Ru 2 — ufsot Po 1 — šporhet Ju 5 — špolhert Ju 6

6    —

Hl