ČJA 1

163 sypek (284) — mapa s. 319

1    M         syp

sypek (sýpek, sәpek 603, 611, 612, 614, 615)

sypa (sýpa 723)

sypka (sýpka)

sypkovina (sýpkovina, sítkovina 728, sy-/sýpovina 642, 676, 679, 681, 702, 703, 705, 707, 709,
748, 65, 93, 95)

sovek (též sobek nedubl. 721)

sofka (sufka 650)

spodňí cícha (cícha 746, 63, cíška 705, 756)

angín (angínka 730)

N          spodek 641, spodňí duchna 717, duchňisko 737, podvloška 642

2                 Mapa zachycuje nářeční ekvivalenty spis. výrazu sypek, tj. část peřiny či polštáře, hustě tkaný obal, do
něhož je nasypáno peří. Byly zaznamenány rozdíly lexikální, dále diference slovotvorné (např. sypa × sypka
× sypkovina) a morfologické (v rodové příslušnosti: syp, sypek, sovek m. × sypa, sypka, sovka f.). Rozdíly
v kvantitě (např. sypek/sýpek) nejsou územně vyhraněny, proto nebyly mapovány. V běžné komunikaci do-
chází nezřídka k interferenci označení sypku a materiálu, z něhož je sypek ušit. Týká se to především výrazů
sypkovina a angín, jež primárně označují hustou bavlněnou tkaninu na sypky peřin. Tato pojmenování byla
mapována pouze v případech, kdy mají zároveň i sledovaný význam.

3                 Většinové pojmenování sypek se jako výhradní vyskytuje ve střč. a jzč. nářeční oblasti a v již. části čm.
a střm. dialektů (v dubletě proniká i do oblastí s jinými tradičními názvy, zejména s názvy muž. rodu), na
ostatním území jsou slovotvorné a morfologické varianty tohoto výrazu, ve vých. polovině Moravy též další
lexémy.

Varianta sypka zaujímá značnou část svč. nář. oblasti a odděleně centrální úsek střm. nář. skupiny.
Slezsko s přesahy na Valašsko má výraz syp, na Příborsku a Hranicku je sypa. Vm. nářečí (bez sev. Valašska)
s přilehlým vých. okrajem střm. nářečí jsou charakterizována výrazem sypkovina, který rozptýleně přesahuje
i dále na sever (v severnější oblasti – v sousedství výrazů syp a sypa – převažuje název sypovina).

Pojmenování sovek zaujímá vých. část svč. nář. skupiny a Novoměstsko, v přilehlém sz. úseku střm. ná-
řečí je sovka. Souslovné pojmenování spodní cícha se vyskytuje (často v dubletě s názvem sypkovina) v ob-
lasti vm. dialektů s přesahem do centrální části střm. nářečí. V těchto oblastech byl řídce zaznamenán také vý-
raz angín.

Do měst v oblastech s jinými nář. výrazy pronikají pojmenování sypek a sypka.