ČJA 1
163 sypek (284) — mapa s. 319
1 M syp
sypek (sýpek, sәpek 603, 611, 612, 614, 615)
sypa (sýpa 723)
sypka (sýpka)
sypkovina (sýpkovina, sítkovina 728, sy-/sýpovina 642, 676, 679, 681, 702, 703, 705, 707, 709,
748, 65, 93, 95)
sovek (též sobek nedubl. 721)
sofka (sufka 650)
spodňí cícha (cícha 746, 63, cíška 705, 756)
angín (angínka 730)
N spodek 641, spodňí duchna 717, duchňisko 737, podvloška 642
2 Mapa
zachycuje nářeční ekvivalenty spis. výrazu sypek, tj. část peřiny či
polštáře, hustě tkaný obal, do
něhož je nasypáno peří. Byly zaznamenány rozdíly lexikální, dále diference slovotvorné (např. sypa × sypka
× sypkovina) a morfologické (v rodové příslušnosti: syp, sypek, sovek m. × sypa, sypka, sovka f.). Rozdíly
v kvantitě (např. sypek/sýpek)
nejsou územně vyhraněny, proto nebyly mapovány. V běžné komunikaci do-
chází nezřídka k interferenci označení sypku a materiálu, z něhož je sypek ušit. Týká se to především výrazů
sypkovina a angín, jež primárně
označují hustou bavlněnou tkaninu na sypky peřin. Tato pojmenování byla
mapována pouze v případech, kdy mají zároveň i sledovaný význam.
3 Většinové
pojmenování sypek se jako výhradní vyskytuje ve střč. a jzč. nářeční
oblasti a v již. části čm.
a střm. dialektů (v dubletě proniká i do oblastí s jinými tradičními názvy, zejména s názvy muž. rodu), na
ostatním území jsou slovotvorné a morfologické varianty tohoto výrazu, ve vých. polovině Moravy též další
lexémy.
Varianta sypka zaujímá značnou
část svč. nář. oblasti a odděleně centrální úsek střm. nář. skupiny.
Slezsko s přesahy na Valašsko má výraz syp, na Příborsku a Hranicku je
sypa. Vm. nářečí (bez sev. Valašska)
s přilehlým vých. okrajem střm. nářečí jsou charakterizována výrazem sypkovina, který rozptýleně přesahuje
i dále na sever (v severnější oblasti – v sousedství výrazů syp a
sypa – převažuje název sypovina).
Pojmenování sovek zaujímá vých.
část svč. nář. skupiny a Novoměstsko, v přilehlém sz. úseku střm. ná-
řečí je sovka. Souslovné pojmenování spodní cícha se vyskytuje (často v dubletě s názvem sypkovina) v ob-
lasti vm. dialektů s přesahem do centrální části střm. nářečí. V těchto oblastech byl řídce zaznamenán také vý-
raz angín.
Do měst v oblastech s jinými nář. výrazy pronikají pojmenování sypek a sypka.
4
angín jen nář.; SSJ ,druh látky, sypkovina‘ —
Přejato (z vídeň.
něm. či maď.).
sovek Jg, SSJ sovok
— Asi od *sovati ,sunouti‘ (vsouvá se do po-
vlaku).
sovka jen nář. — Viz sovek.
spodní cícha jen nář. — Adjektivní determinací slova cícha ,po-
vlak na peřinu‘, to přejato z něm.
syp jen nář.; Kt mor. a slez. — Viz sypek.
sypa jen nář.; pol. wsypa — Viz sypek.
sypek Jg, SSJČ — Od sypati (peří se do sypku sype).
sypky jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Viz sypek.
sypkovina v sled. významu jen nář. — Viz sypek.
5 sipek Ju 1–5, Ru 1–4 — sípek Ju 6, Ru 4 — sovek Po 1 — sypovina Ju 7 — spodní cícha Ru 5
6 ASJ IV 218, AJŚ 246
Mi-Či
