ČJA 1

162 polštář (282) — mapa s. 315

1    M         polštář (polstář 119, 126, 201, 203, 302, 307) — poštář — po(l)čtář

peřina

peřinka

malá peřina

poduška (malá poduška 249, poruška 450)

podhlavňík (podlavňík 415, 431, 433, 437, 449, 454–456)

podhlavňice (podlavňíce 431)

podhlavec

zhlavec (zlavec 502, 616, 631, 632, 709, 727)

zhlavek (též 92, zhavyk 818, zegłovek 831, złavek 810) — slavek

záhlavek (zohavyk 818, zoguvek 832–836)

2                 Mapovány jsou nář. ekvivalenty spis. slova polštář, označujícího měkce vycpanou podušku pod hlavu.
Zaznamenané rozdíly jsou jednak lexikální (polštář × deriváty od základu slova hlava × poduška × peřina),
jednak slovotvorné: od základu hlav- odvozeniny s předponami pod-, z-, zá- a s příponami -ec, -ek, od zá-
kladu hlav + n- odvozeniny se sufixy -ík, -ice a s předponou pod-; od slova peřina se vyskytuje dem. forma
peřinka a též ekvivalentní slovní spojení malá peřina.

Toto základní rozrůznění doplňují místní hláskové rozdíly u slova polštář (srov. podoby poštář a
po(l)čtář) a u výrazu zhlavek (též sla-).

U nář. ekvivalentů zhlavec, podhlavník (-ice) jsou místy věcné rozdíly: zhlavec býval tvrdší (vycpaný
pápěrkami nebo horším peřím) – srov. též vostenkáčpodhlavník býval někdy jen slaměný, tvrdší (kladl se
pod polštář) – stejně tak místy i podhlavnice. V těchto případech významových rozdílů nebyly tyto výrazy
mapovány, podobně jako slova bulán, podouště, popř. i poduška a poduštička (s významem ,malý polštářek
pod hlavu‘). Slovo podhlavnice často označovalo polštář větší, sahající až pod záda.

3                 Základní zeměpisný rozdíl tvoří nerovnoměrná trichotomie lexémů polštář × deriváty od základu hlav-
× peřina; ta je doplněna sporadickým výrazem poduška (v jč. oblasti, v nář. kopaničářských a v Kladsku).
Největší část území (Čechy s jz. Moravou včetně nář. znojemského typu) pokrývá areál přejatého slova pol-
štář
, většinu Moravy a Slezska pak areál výrazů odvozených od základu hlav- (dále rozčleněný slovotvorně;
ten má paralelu v jč. areálu dubletně se vyskytujících odvozenin od slovního základu hlav + n-). Třetí kom-
paktní oblast tvoří pojmenování peřina na již. Moravě, zasahující až k Prostějovu. S atributem (malá peřina)
se vyskytuje rozptýleně zejména v centrálním úseku střm. nář. (viz I-161 peřina).

Mor. areál derivátů od základu hlav- se dále člení slovotvorně. Proti obecně mor. výrazu zhlavec se ve
Slezsku užívá formy zhlavek, popř. slavek (na záp. Opavsku), na sev. a vých. okrajích s předponou zá- (zá-
hlavek
).

Jihočeská oblast odvozených názvů se základem hlav + n- se na základě rodového rozdílu dělí na dva
menší, na sebe navazující areály. Jižnější (Českobudějovicko) je areál formy podhlavník, severnější (Příbram-
sko a Táborsko) podhlavnice. Forma podhlavec se rozptýleně vyskytuje zejména na záp. Moravě.

Rozdíly hláskoslovné se týkají především slova polštář. Vytvářejí dílčí areály (poštář na Chodsku a Kla-
tovsku, v jzm. úseku a v Podkrkonoší, po(l)čtář v již. Čechách). Název polštář, shodný s pojmenováním spi-
sovným, pronikl do mluvy mladé generace i v mor. městech.

4    malá peřina  jako sousloví jen nář. — Slovní spojení specifikující-
ho adj. malý a subst. peřina, viz tam.

peřina  v sled. významu jen nář.; Kt — Od psl. *pero; specifikací
významu, popř. přenesením.

peřinka  v sled. významu jen nář.; Kt, Bš — Dem. k peřina, viz
tam.

podhlavec  jen nář.; Jg podhlaví, podhlavek slc., Kt, SSJ (SSJČ
nář. ,malá poduška‘, pol.
podgłówek, hluž. podhłowak
,podhlavník‘) — Z předložkového spojen
í pod hlavou,
specifikací.

podhlavnice  v sled. významu jen nář.; Jg též podhlavní peřina
nebo
poduška, SSJ podhlavnica (SSJČ ,malá poduška‘)
— Od adj.
podhlavní, patrně univerbizací z podhlavní pe-
řina
.

podhlavník  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ (SSJČ říd. ,malá
poduška‘) — Od adj.
podhlavní, patrně univerbizací
z
podhlavní polštář.


poduška  stč., Jg též podušice zast., SSJČ kniž., SSJ, pol. podusz-
ka
Z předložkového spojení pod ucho.

polštář  Jg, SSJČ — Přejato z něm. (Polster).

po(l)čtář, poštář  jen nář. — Počtář, poštář zjednodušením sou-
hláskové skupiny, viz polštář.

slavek  jen nář. — Z nář. zhlavek patrně progresívní souhláskovou
asimilací a zjednodušením souhláskové skupiny (
zhlavek
>
schlavek > slavek). Viz zhlavec.

záhlavek  jen nář.; Jg též záhlaví, záhlavek, SSJČ nář., též záhla-
vec
nář., pol. zagłówek, hluž. zahłowk — Z předložkové-
ho spojení
za hlavou.

zhlavec  jen nář.; Jg mor., též zhlaví, SSJČ nář. — Odvozenina od
předložkového pádu (psl.
*vъz-golvьje ,co je proti hla-
vě‘), přikloněná k produktivnějšímu slovotvornému typu.

zhlavek  jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Viz zhlavec.

5    polštář Ju 2, 3, Ru 1–4 — polstář Ju 4 — poštář Ju 7 — peřina Ju 4, Ru 5 — schlavek Po 1 — zhłavec Ju 7 —  vaňkuš Ju 1

6    ASJ IV 216, PLPJ 93

Hl