ČJA 1

149 vařečka (325) — mapa s. 293

1    M         vařečka — vařačka

vařejka (vařéjka 659, 715, vařeka 625, 641) — vařajka (vařaja 745, 74, 75, též 753)

vařejčka

vařecha (též 74, 92, 95) — vařacha (vařaška 708)

vařeška (vaříška 670)

vařala

mňechačka (míchačka 113, 116, 117, 333, 449, 453, 461, mňešačka 102)

mňešečka (míšečka 458)

lopatka

plácačka

2                 Zjišťovaly se nářeční rozdíly v názvu vařečky, dřevěného kuchyňského náčiní na míchání pokrmů. Kro-
mě diferencí lexikálních byla zaznamenána řada odlišností v rovině slovotvorné (vařecha × vařala × vařaja
× vařejka × vařejčka, měchačka × měšečka) a hláskoslovné (vařejka × vařajka, vařečka × vařačka).

Pro některé oblasti Moravy je typický výskyt formálních deminutiv vařejčka, popř. vařeška. V lokali-
tách s dem. formami označují podoby nezdrobnělé (vařejka, vařecha) velkou dřevěnou vařečku užívanou
např. při praní, v bodech 724 a 739 má nedeminutivní forma vařecha význam ,sběračka‘ – tyto podoby se
nemapují.

3                 Základní protiklad tvoří pojmenování odvozená ze slovesných základů měch- a vař-. Okrajové dialek-
tismy lopatka a plácačka vytvářejí jen malé reliktní areály.

Na většině území (tj. ve vých. polovině Čech a na celé Moravě a ve Slezsku) převládají označení od zá-
kladu vař-. Záp. polovina Čech se výrazně odlišuje typickým pojmenováním měchačka – o jeho dřívějším
rozšíření na větším území svědčí dnes jen okrajový svč. areál tohoto výrazu v podkrk. a náchodském úseku.
V celé poměrně ostře ohraničené záp. oblasti je název měchačka většinou nedubletní, pouze na Doudlebsku
se objevuje ještě slovotvorná varianta měšečka.

Ve vých. polovině Čech byl zachycen jediný název vařečka, v širším Podkrkonoší (v sousedství výrazu
měchačka) pak podoba vařačka. Pro centrální, záp. a již. Moravu (s přesahem až na Vysokomýtsko) je cha-
rakteristické označení vařejka s hláskovou obměnou vařajka na jv. areálu. Na zbývajícím území Moravy a ve
Slezsku se užívá pojmenování vařecha s variantou vařacha na Valašsku. Na sv. Uherskobrodsku existuje ma-
lá oblast odvozeniny vařala.

Další lexémy byly doloženy sporadicky, a to lopatka na Sušicku a plácačka v Kladsku.

Pojmenování vařečka, shodné se spis. jazykem, proniká nejen do moravských měst, ale i do většiny
městských bodů v kompaktní oblasti označení měchačka.


4    lopatka  v sled. významu jen nář.; Jg — Deminucí a přenesením
významu od lopata.

měchačka  Jg též michačka, SSJČ — Od míchat.

měšečka  jen nář.; Jg, SSJ měšačka — K stč. miešěti.

plácačka  v sled. významu jen nář. — Od plácat, přenesením vý-
znamu.

vařačka  jen nář. — Od vařečka, přípona -ačka analogií podle
měchačka. Viz vařečka.

vařacha  jen nář. — Viz vařecha.

vařajka  jen nář. — Podoba s neprovedenou změnou aj > ej, viz
vařejka.


vařala  jen nář. — Viz vařečka.

vařečka  Jg dem., Kt, SSJČ, SSJ varečka dem. nář. — Z dem. va-
řejčka
(Mch), to z psl. *varěja (od psl. *variti).

vařecha  jen nář.; Jg mor., SSJ varecha, pol. warzecha, warzą-
chew
Derivací z psl. *varěja sufixem -cha.

vařejčka  jen nář.; Jg dem. mor. — Od vařejka, viz tam.

vařejka  jen nář.; Jg — Deminucí z psl. *varěja, viz vařečka.

vařeška  jen nář.; Jg dem. mor., SSJ vařeška — Od vařecha, viz
tam.

5    vařečka Ju 2, 3, 5, Ru 1, 4 — wařečka Po 1 — vařajka Ru 5 — vařéka Ju 6 — vařejčka Ju 4 — vařecha Ju 7 — vařaška Ju 7 — mňechačka
Ru 2, 3 — dřevjená žíce Ru 3 — kuvača Ju 1

6    —