ČJA 1

147 sběračka (324) — mapa s. 289

1    M         zbjeračka (žbjeračka) — zberačka — zbiračka (žbiračka, zbíračka 429, 440, 510, 519)

nabjeračka (naračka, nábjeračka 450, 93, nábjerka 161, 429)

šufánek (šufan, šafánek 652) — žufánek (též 61, 64, žofana 516, též žufan 92, 93)

šeblefla (šeplefla 701, 802, 818, 831, šeblefl 805, šebleška 804, šeblefka 822, šepkela 818)

fornefla (forlefla 703, 817, 836, 83)

velká leška (velká łyška 812, 833, 835, polifkova łyška, eška 830, yška 834, 836)

velká žíce 107, 149, 312, 313, 407 (velká łužica 812, 813, poléfková łužyca 721, łužyca 722)

vodlífka (nálífka 305, 310)

vařecha

S          lebaňa 747, šaufel 834

2                 Zjišťovaly se především lexikální diference v pojmenování sběračky, tj. kuchyňského náčiní určeného
k nabírání tekutin. Na celém území zřetelně převládají jednoslovná označení (sběračka, šufánek), sousloví se
vyskytují v Čechách spíš jen výjimečně (velká lžíce), soustavně – jako základní způsob pojmenování – exis-
tují v slezských nářečích (velká ležka). Spolu s nimi se často objevují přejaté složeniny typu fornefla, šeblefla.

Ze slovotvorných rozdílů se sledují především odvozeniny prefixální (sběračka × naběračka, odlívka ×
nálívka). Typické mor. formy šufánek, žufánek jsou deminutivy formálními.

Z četných hláskoslovných diferencí jsou na mapě zachyceny podoby sbiračka a sberačka a u lexému
šufánek obměny s počátečním ž-; forem žběračka a žbiračka se užívá bez výrazného zeměpisného vymezení.
Hláskové varianty přejatých výrazů šeblefla a fornefla mapa neuvádí.

3                 Základní pojmenování sběračka, šufánek a názvy související se slovem lžíce představují výrazný rozdíl
česko-moravsko-slezský.

Celočeský název sběračka (v sev. polovině území častěji sbiračka) se porůznu vyskytuje s počátečním
ž- (žběračka, žbiračka). Zejména na Královéhradecku a v zč. okrajových úsecích se ojediněle objevují podo-
by sberačka, žberačka.

Odvozeniny s předponou na- (naběračka, nabíračka), zachycené v Čechách spíše jen jako okrajová
dubleta, mají v městské mluvě charakter inovací, ve Slezsku se však vyskytují běžně i ve vesnických lokalitách.

Pro Moravu je příznačné pojmenování šufánek, na okrajích areálu se četněji vyskytuje též hláskoslovná
obměna žufánek.

Nejvíce je diferencovaná oblast Slezska, pro niž je typická dubletnost i tripletnost pojmenování. Větši-
nou jde o různé obměny slova lžíce. Souslovné pojmenování velká ležka převládá zejména v záp. části Slez-

ska a na Jablunkovsku. Vedle něho se však porůznu objevuje přejatý výraz šeblefla. Pro již. část ostravického
úseku je charakteristické označení fornefla.

Malé ostrůvky vytvářejí dva archaické dialektismy, a to vařecha na sev. Valašsku a odlívka/nálívka na
širším Chodsku.

4    fornefla  jen nář. — Přejato z něm.

lebaňa  jen nář. (Bš val. ,veliká hlava‘) — Přenesená expr. odvoze-
nina z
leb ,lebka, čelo, hlava‘.

naběračka  stč., Jg, SSJČ, SSJ naberačka, pol. nabierka říd. — Od
nabírat.

odlívka  v sled. významu jen nář. (SSJČ ,sklenička sloužící k odlé-
vání tekutiny z větší nádoby‘) — Od
odlívat.

sberačka, sbiračka  v sled. významu jen nář. — Viz sběračka.

sběračka  Jg, SSJČ — Od sbírat.

šaufel  jen nář. — Přejato z něm., expresivní přenesení významu
z
Schaufel ,lopata‘.

šeblefla  jen nář. — Přejato z něm.

šufánek  stč. jen šufan, šufán, Jg dem., též šufán, šufek, SSJČ
dem., též
šufan, obě obl. mor. — Přejato z něm.

vařecha  v sled. významu jen nář.; pol. warzecha nář., warząchew
(SSJČ nář. ,měchačka‘) — Od vařit.

velká ležka  jen nář. — Sousloví, viz ležka a velká lžíce.

velká lžíce  jen nář. (Jg velká lžice ,kuchařská lžíce‘) — Sousloví
specifikujícího adj.
velký a subst. lžíce, srov. I-148 lžíce.

žufánek  stč., Jg dem., též žufán, žufek, SSJČ dem., též žufan,
obě obl. mor., SSJ žufaňa nář., žufanka dem. — Viz šufá-
nek.

5    zbjeračka Po 1, Ju 3 — zbíračka Po 1, Ju 1, 3 — zbiračka Ju 1–4, Ru 4 — žbjeračka Ju 5, Ru 2 — žbíračka Ju 4 — žbiračka Ru 1, 3 —
žberačka Ru 2 — naberačka Ju 6 — šufánek Ju 4, 6, 7 — žufánek Ru 5

6    ASJ IV 261, AJK 65:1