ČJA 1

129 ošatka (461) — mapa s. 257

1    M         (v)ošatka

vošitka (vošipka 306)

ošífka

košatka

košinka (chlebová košinka 302)

košík 404, 405, 414 (chlebovej košík)

víčko

(v)okřín

(v)okřínek

slaenka (slamňénka, saménka 757, též slamenka 149, slameňice 755, též 106) — slamjánka (též
s
amňánka 701, slamjunka, sum’unka 831–836) — slaminka

slaenec (słameňák 750)

S          chlebofka 307, chlebňík 305

2                 Mapa názvů okrouhlé mělké slaměné nebo proutěné misky, původně určené na kynutí vymíseného
chleba, přináší lexikální rozdíly, realizované přenesením významu (víčko), slovním spojením (chlebový ko-
šík
) a především slovotvorně, a to derivací od slovních základů slovesných (šít) i jmenných (koš, sláma).
Kontaminací dvou základních oblastních českých pojmenování pak vznikl výraz ošatka, který se stal obecně
českým i spisovným. V oblastech s pevnou tradicí dřevařské výroby (tedy i dřevěných tesaných mis – okřínů),
jako např. na Valašsku a v Pošumaví, se název této běžné starší reálie (okřín) přenesl na reálii materiálem
i funkcí odlišnou (tj. na slaměnou ošatku).

3                 Základní lexikální protiklad vytváří střč. pojmenování ošatka a mor. výraz slaměnka. V Čechách je po-
jmenování ošatka doplněno směrem k okrajům dalšími, poměrně vyhraněnými areály, tvořenými především
odvozeninami od základu slovesa šít a od subst. koš. Je to jednak zč. forma ošitka, mající paralelu ve vm. po-
době ošívka, jednak forma košatka, vyskytující se ve dvou oddělených areálech ve vč. a jč. oblasti, chod. od-
vozenina košinka a jč. varianta košík, vystupující zpravidla v sousloví chlebový košík. Celkový obraz doplňu-
je výskyt názvu víčko na Benešovsku a Táborsku a pojmenování okřín (s formálně deminutivní variantou
okřínek), vytvářející tři oddělené areály (na Klatovsku, v centrální části čm. oblasti a na sev. Valašsku spolu
s vých. okrajem střm. oblasti).

Ve velkém areálu mor. lexému slaměnka se na Vsetínsku sporadicky vyskytuje forma slaměnec, pro
Slezsko jsou charakteristické podoby slaminka na Opavsku (reliktně též v Podještědí) a slamjánka ve vých.
polovině slez. nářečí.

V městské síti se názvy této tradiční venkovské reálie nesledovaly.


4    chlebník  v sled. významu jen nář. — Od chléb.

chlebovka  jen nář. — Univerbizací z chlebová ošitka.

košatka  Jg, SSJČ zast. a nář. — Od koš, psl. *kosjь.

košík  v sled. významu jen nář.; stč. koš chlebný — Dem. od koš,
specifikací významu.

košinka  Jg košinka chlebová, SSJČ — Od koš, viz košatka.

okřín  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ,mísa, nejčastěji dřevě-
ná‘) — Psl.
*obkrinъ, patrně od *ker- ,řezat‘, přenesením.

okřínek  jen nář.; Jg — Formální dem. k okřín, viz tam.

ošatka  Jg, SSJČ — Kontaminovaná forma (ošitka + košatka).
Viz ošitka a košatka.


ošitka  stč., Jg, SSJČ zast., SSJ ošítka — Deverbativum od ošít.

ošívka  jen nář. — Deverbativum od ošívat.

slaměnec  v sled. významu jen nář.; Jg slaměník — Viz slaměnka.

slaměnka  jen nář.; Jg, SSJČ obl. mor. (pol. słomianka ,druh sla-
měného koše‘) — Od
slaměný (to od sláma).

slaminka  jen nář. — Ze slamienka stažením a slez. zkrácením,
pak příklonem k sufixu
-inka. Viz slaměnka.

slamjánka  jen nář. — Od nář. adj. slamjaný, viz slaměnka.

víčko  v sled. významu jen nář.; Jg — Přenesením.


5    vošatka Ju 1–5, Ru 1, 2, 4 — vošitka Ru 2, 3 — košatka Po 1, Ju 2 — okřín Ju 7 — slamňenka Ju 4, Ru 5 — slaminka Ju 6

6    ASJ IV 232, MAGP 124 opałka, 125, SSA 5.70

Hl