ČJA 1

127 truhla na mouku (346) — mapa s. 253

1    M         moučňice (moučňíce 118, moučňíc 119)

truhla (moučná/-ňí t., t. na mouku, stravňí t. 739, truga 835, truvla 831, truhlica 659, 737, špajstruhla
721, 814)

špižírna (-ňa 502, 506, 507, 510, 511, 617, 618, 630, špižérňa 629, 635, spižírna 115, 149, 204, 219,
256, spižirna 517)

špížerna (špižerna 439, 453, špižerňa 606, 620, špižereň 603, spižerna 302, 461, spížerna 305)

židla (-e 646, 647, 649) — žídle (žídla 320, 402, 413) — žíhle 328 (žihle 317, žíhel 313, žihlice 311,
313, žihlička 313, žichlička 311) — žigla (žíg
a 701) — žingla

vařeňice 248, 334

vařenka 131, 135

sousek

kostna (mélkostna 306)

kisna (moučná k., k. na mouku) 202, 203, 315

fachufka 826, 833 (fakufka 825, fach 832)

štrych

S          stravňa 752, špajstrun 722, špajza 116

N          násipka 256, 418

2                 Sledovala se lexikální diferenciace nář. pojmenování pro truhlu na mouku. Kromě výrazných rozdílů le-
xikálních (např. moučnice × truhla × špižírna × židle × sousek) byly – zejména u slova židle – zaznamená-
ny i bohaté diference hláskoslovné (židle × žíhle × žigle × žingle), řidčeji pak byly zachyceny rozdíly slovo-
tvorné (špižírna × špížerna, vařenice × vařenka). Morfologický rozdíl špižírna × špižírňa mapován není,
protože na těchto slovech není možno postihnout celý průběh izoglosy -na × -ňa. Ten viz I-212 dřevník (hra-
nice kůlna × -ňa).

Některá pojmenování jsou terminologickými označeními pouze pro sledovanou reálii (např. moučnice),
jiná znamenají prvotně truhlu na obilí (sousek) nebo na potraviny vůbec (špižírna, vařenka). Víceznačný ná-
zev truhla byl někdy zapsán se zpřesňujícím přívlastkem (moučná/-ní t., t. na mouku), jehož se však v kon-
textu zpravidla neužívá, proto byl mapován jen většinový holý výraz.

Velká část názvů jsou výpůjčky z němčiny; ke starší vrstvě přejatých výrazů patří židle, špižírna a truh-
la
, k mladší vrstvě fachuvka, štrych, kostna a kysna. Také u jmen domácího původu je možno rozlišit výrazy
velmi staré (sousek) a mladší, univerbizované (moučnice < moučná/-ní truhla, vařenice < truhla s vařením).

3                 Největší areály zaujímají pojmenování moučnice, špižírna, židle a truhla, k nim se přidružují menší ob-
lasti ostatních názvů.

Za základní výraz lze pokládat pojmenování moučnice; užívá se ho v rozsáhlé oblasti v sv. Čechách
a téměř na celé Moravě a v odděleném areálu v již. Čechách, kromě toho proniká i do oblastí ostatních výra-
zů. Slovo špižírna zaujímá velkou centrální část Čech s přesahem na Novoměstsko; na Chodsku, již. Jindři-
chohradecku a na sev. Třebíčsku byla zaznamenána varianta špížerna. Výraz židle zaujímá dvě protilehlé
kompaktní oblasti: jz. Čechy (zde má podobu s prodlouženým kmenovým vokálem žídle) a území záp. skupi-
ny slez. nářečí. Byly zaznamenány ještě další hláskoslovné varianty tohoto pojmenování: žigle (roztroušeně ve
vých. polovině Moravy), žingle (v malém kompaktním areálu mezi Vsetínem a Uh. Brodem), žíhle (na sev.
Plzeňsku). Pojmenování truhla má oblasti většího výskytu (často v dubletě s jinými výrazy) v sz. Čechách,
v jz. cípu Moravy a na Valašsku a Jablunkovsku, jinak se objevuje rozptýleně i jinde, zejména na širším
Brněnsku.

Ostatní lexémy zabírají jen malá území: sousek je doložen ze tří okrajových oblastí – z Rakovnicka,
Podkrkonoší a Moravskobudějovicka, vařenice se vyskytuje ojediněle na Hořovicku, vařenka v Podorlicku.
Mladší přejímky z němčiny byly zachyceny na územích sousedících s dřívějším něm. osídlením: kostna a kys-
na
v sz. Čechách, štrych v jv. části Slezska a fachuvka na Těšínsku.

4    fachuvka  jen nář. — Odvozeno z fach, to přejato z něm. (SSJČ
foch, fach ,přihrádka, oddělení‘, fachuvka je tedy ,truhla
s přihrádkami‘).

kostna  jen nář. — Přejato z něm.

kysna  v sled. významu jen. nář. — Specifikací (SSJČ poněkud
zast. ob. ,bedna‘). Přejato z něm.

moučnice  stč. múčnicě, Jg, SSJČ, SSJ múčnica, pol. mącznica
Univerbizací z
moučná truhla.

sousek  v sled. významu jen nář.; SSJ súsek — Specifikací (stč. sú-
sěk
a SSJČ zast. a nář. ,truhla na obilí‘, Jg ,truhla s příhra-
dami na vařivo‘). Psl. *
sNsěkъ ,schránka ze dřev dohro-
mady sroubených, sesekaných‘, to od
*sěkati.

stravně  jen nář. — Univerbizací a specifikací ze stravní truhla.

špajstrun  jen nář. — Přejato z něm.

špajza  jen nář. — Specifikací (SSJČ špajzka ob. ,skříň nebo truhla
na potraviny‘). Přejato z něm.

špížerna  jen. nář. — Viz špižírna.

špižírna  v sled. významu jen nář. — Specifikací (stč. šp-/spižérna,
šp-/spižierna ,zásobárna‘, Jg „truhla potravná“, SSJČ říd.
,truhla na zásoby vařiva‘). Podoby se
s- vznikly disimilací
š-ž > s-ž. Odvozeno sufixem -írna od stč. špížiti ,opatřo-


vat potravou‘, zákl. spíže z něm.; srov. i mladší přejetí
špajza.

štrych  v sled. významu jen nář.; Kt — Přejato z něm.

truhla  v sled. významu jen nář.; Jg moučná i mouční t. — Specifi-
kací (SSJČ ,někdejší kus nábytku v podobě bedny se sklá-
pěcím víkem, určený k úschově šatstva, potravin a jiných
předmětů‘, v témž významu SSJ, pol.
trugła, truhła,
hluž.). Přejato z něm.

vařenice  v sled. významu jen nář. — Specifikací (Jg „truhla pro
všeliké vařivo“).

vařenka  v sled. významu jen nář. — Specifikací (Jg „truhla pro
všeliké vařivo“, SSJČ nář. ,skříň nebo truhla na potravi-
ny‘).

židle  v sled. významu jen nář.; Jg — Přejato z něm. (střhn. si-
del
(e) — srov. I-154 židle).

žídle, žigle, žíhle, žingle  jen nář.; Jg žigla — Mor. a slez. varianty
zakončené na
-la se nacházejí v obl. neprovedené přehlás-
ky
’a > ’e a vznikly analogií podle nepřehlasovaných po-
dob. Podoba s
-h- vznikla snad kontaminací s truhla přes
deriváty
židlice truhlice > žihlice.

5    moučňice Ju 1, 4, Ru 4 — truhla Ru 2, 5 — truhła Ju 7 — špižírna Ju 2, 3 — kisna Ru 2, 4 — kisňa Ju 7 — kchisna Ju 6 — kisna na mou-
ku Ju 5 , Ru 3 — kchisňa, kchisna na múku Ru 5 — k’ista Po 1

6    ASJ (IV 211:37 a t. na šaty)

Či