ČJA 1

124 slánka (331) — mapa s. 249

1    M         slánka (též 732, 746, slanka 145, 162, 328) — sláňka — slámka

slaňička

solňička (též solňčka 707, 725, též solňíčka 728)

solenka 401, 412

solák 105, 110 (soláček 112)

X          solňica 702, 708, 740, 744, 746, 749, 753, 754

N          slaňice 136, 137, slaňík 445, solňík 682

2                 Mapa zachycuje územní rozdíly v pojmenování slánky, tj. stolní nádobky na sůl. Základní slovotvorná
diference je dána především tím, že varianty jsou tvořeny od základů paralelně existujících adjektiv slaný a
solný. Deriváty jsou většinou subst. ženského rodu, jen výjimečně i maskulina. Četná deminutiva jsou pouze
formální. Různé slovotvorné přípony mohou někdy odrážet i určité odlišnosti reálie. Názvy slanice a solnice
označují často též poněkud větší nádobu na sůl, zpravidla zavěšovanou na zeď. Pojmenování s tímto význa-
mem, odlišným od původního zadání, se nemapovala. Z hláskoslovných obměn jsou na mapě zakresleny po-
doby sláňka a slámka, jež jsou důsledkem nepravidelných změn souhl. n před k.

3                 Výrazný česko-moravský rozdíl představují varianty slánka a solnička. Název slánka, shodný se spi-
sovným jazykem, se objevuje jako základní po celých Čechách; ve středních a jihovýchodních Čechách se vy-
čleňují dva areály hláskových obměn – slámka a sláňka. Na Doudlebsku tvoří menší okrajový areál odvoze-
nina slanička.

Oblastně moravskou paralelou je pojmenování solnička, užívá se ho jako převážně nedubletního ozna-
čení po celé Moravě, do Čech přesahuje na Vysokomýtsko.

Výraz solák je sporadicky doložen z Podkrkonoší.

Situace v městské mluvě se shoduje s venkovským okolím.

4    slámka  v sled. významu jen nář. — Viz slánka.

slanička  jen nář.; stč. též slanicě, Jg dem., též slanice, SSJ —
Dem. od
slanice, viz slánka.

slánka  Jg, SSJČ, SSJ — Od adj. slaný, psl. *solnъ.

sláňka  jen nář. — Viz slánka.

solák  jen nář. — Od subst. sůl.

solenka  SSJČ říd. — Od subst. sůl.


solnice  jen nář.; Jg mor. a slc., hluž. sólnik — Od adj. solný, psl.
*solnъ.

solnička  Jg dem. mor. a slc., SSJČ obl. mor., SSJ soľnička říd.,
pol.
solniczka — Dem. od solnice, viz tam.

5    slánka Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 3, 4 — sláňka Ju 3 — slámka Ju 1, 3, Ru 2 — solňička Ju 4, 6, Ru 3, 5 — solenka Ju 3, 7 — solénka Ju 7

6    ASJ III 102