ČJA 1

123 škvařit (520) — mapa s. 247

1    M         škvit (skvařit 305, švařit 306)

škvařet (škvářet 625, 628)

škvířit

škvírat

vyškvářet

škvračit (škračit 704, 708, 723, 726, 727, 736, 738, 743, 817, škvarčit 736)

viškvračovat (viškračovat 716, 733, 737, viškráčet 717)

rospoušťet (-at 673, 674, 680, 685, 702, 703, 706-708, 710, 711, 714)

vipúščat (-šť- 73)

spuščat (-s’c’- 806)

topit (vitopovat 732)

smažit

S          pražit 757

2                 Výzkum zjišťoval nář. pojmenování pro činnost ,teplem získávat ze syrového sádla sádlo škvařené‘.
Kromě rozdílů lexikálních (např. škvařit × rozpouštět × topit) bylo zachyceno velké množství diferencí slo-
votvorných (např. škvařit × škvířit × vyškvářet × škvračit × vyškvračovat, rozpouštět × vypouštět × spouš-
tět
); kromě toho byly zaznamenány rovněž některé rozdíly morfologické (škvařit × škvařet, škvířit × škví-
rat
).

3                 Nář. výrazy pro uvedenou činnost se územně diferencují především na stř. a vých. Moravě; Morava se
vyznačuje též rozmanitostí slovotvornou.

Celé Čechy, záp. polovinu Moravy se Zábřežskem a Slezsko bez Jablunkovska zaujímá sloveso škvařit.

Na tomto rozsáhlém území se vyčleňují dva menší areály se slovotvornou variantou škvířit (v jzč. nář. oblasti
zhruba mezi Příbramí, Strakonicemi a Klatovy, kde byla zapsána i podoba
škvírat, a dále mezi Novým Měs-
tem na Moravě a Boskovicemi). V úzkém pruhu od Znojma přes Moravský Krumlov až k Židlochovicům se ob-
jevuje tvar
škvařet (nebyl mapován na Zábřežsku, kde jde o pravidelnou hláskovou změnu) společně s odvo-
zeninou
vyškvářet. Ta je i na záp. Brněnsku a Tišnovsku, dále v Čechách mezi Mladou Boleslaví a Kolínem
a řídce jižně od Tábora.

Pojmenování rozpouštět je charakteristické pro centrální úsek střm. nářečí s přesahy k Brnu a ke Kyjo-
vu (dále na jih pokračuje varianta vypouštět). Vm. nář. oblast je rozdělena mezi dva výrazy: záp. část patří
slovesu škvračit (na severu škračit, na jihu vyškvračovat), vých. část slovesu topit; s ním se setkáváme také
na Jablunkovsku, kde se vyskytuje spolu s výrazy smažit a spouštět.

Ve městech se šíří vedle tradičních nář. pojmenování sloveso škvařit.

4    pražit  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu ,prudkým
žárem upravovat na pánvi‘. Z psl. *pražiti.

rozpouštět  Jg, SSJČ, SSJ (stč. rozpúštěti v nespecifikovaném vý-
znamu) — Od
pustit.

smažit  v sled. významu jen nář.; pol. smażyć (słoninę) — Specifi-
kací významu ,opékat v rozpáleném tuku‘. Faktitivum
k psl.
*smagnNti. Srov. I-105 míchaná vejce.

spouštět  v sled. významu jen nář. (stč. spúščěti ,spouštět, vypouš-
tět‘, Jg ,rozpouštět‘, SSJ ,taviť, rozpúšťať‘) — Viz rozpouš-
tět.

škvařet  jen nář. — Viz škvařit. Morfologizovaná hlásková změna
-it > -et, srov. I-41 mračit se.

škvařit  Jg, SSJČ, SSJ škvariť, pol. skwarzyć — Z psl. *skvariti, to
původně faktitivum k stavovému
skvřieti (obdobně jako
vařiti k vříti). Viz škvířit. Srov. I-105 míchaná vejce
a I-122 škvarek.


škvírat  jen nář. — Od škvířit přechodem k 5. třídě.

škvířit  stč. jen skvřieti, škvřieti, Jg, SSJČ říd., hluž. škrěć
Z pův. základu psl. *skvьr-; skverti > skvřieti > škvířit;
-i- vloženo pro usnadnění výslovnosti.

škvračit  jen nář.; Kt — Od psl. *škvraka, to ze stejného kořene
jako
škvířit a škvařit.

topit  v sled. významu jen nář.; Jg slc., SSJČ nář., SSJ topiť
Specifikací významu ,zahřívat‘.

vypouštět  v sled. významu jen nář. — Viz rozpouštět.

vyškvářet  jen nář. — Nedokonavý protějšek k předponovému vy-
škvařit.

vyškvračovat  jen nář. — Nedokonavý protějšek k předpono-
vému
vyškvračit.

5    škvařit Po 1, Ju 2–6, Ru 2–4 — viškvářet Ju 1 — viškračovat Ru 5 — topit Ju 1 — topiť Ju 7 — smažiť Ju 7

6    —

Om