ČJA 1

118 ovar (504) — mapa s. 239

1    M         (v)ovar (ovár 719, 720)

(v)ovara

(v)obvar — (v)obar

vobvara 123, 139 (vobvárka 139, vobvářka 128) — vobara 627, 628, 637

vodvar 106, 111, 122, 126

lalok, laloch (laluch 623)

podbradek

podhrdek

podhrdlí (podhyrli 822, 830, podhyrly 818, podhrli 801, podgarli 831–833)

podgarlina 834–836

potkrčí

kotlovi (maso) 141, 142, 144

S          bjel, bje m. 701

X          ovara 211, vodvárka 319, lalok 457, 460, lícata pl. 301

N          krenflajš 306, 317, velflajš 118

2                 Zjišťovala se nář. pojmenování pro ovar, tj. tučné vařené vepřové maso z hlavy a z krku. Vedle rozdílů
lexikálních se vyskytují též rozdíly slovotvorné (ovar × obvar × odvar, podhrdek × podhrdlí × podhrlina),
rozdíly v rodě (ovar × ovara) a diference hláskové. Zvláštní pozornost byla soustředěna na hláskovou podo-
bu výrazu ovar. Územní rozsah protetického v- u uvedeného slova je v Čechách mnohem menší než u jiných
slov s počátečním o- (zcela chybí na jzč. a svč. okraji); na Moravě je jeho rozšíření pravidelné. (Podrobněji
viz hláskosloví.)

Z hlediska motivace pojmenování se výrazy pro ovar dělí do dvou skupin: první tvoří deverbativa od o-
vařit
, obvařit a odvařit (ovar, obvar, odvar), do druhé skupiny patří slova související s názvy pro část těla
vepře (podbradek, podhrdlí, podkrčí).

Ve staročeském ani Jungmannově slovníku nejsou slova z první skupiny v námi sledovaném významu
uvedena. Výraz ovar Jg vůbec nemá. Domněnku o novosti slova ovar podporuje malý rozsah protetic-
kého v-.

Pojmenováním ovar bývá místy označováno ,vařené vepřové maso a vnitřnosti při zabijačce‘. Tento širší význam byl však za-
chycen jen rozptýleně (na celé Moravě, ve Slezsku a ojediněle ve vých. Čechách), přestože se na něj pamatovalo při výzkumu doplňují-
cí otázkou. Ve Slezsku byly zapsány výrazy ovara a ovary též ve významu .výslužka ze zabijačky‘. V bodech 732 a 755 je obar ,voda
z vaření knedlíků‘. Ve vm. nář. oblasti se říká zabijačkové polévce ovarovica (apod.) i tam, kde pro ovar slouží pojmenování podbra-
dek
a podhrdek. Na vých. Moravě bývá slovo ovar pociťováno jako nové, stejně jako v některých svč. a jzč. obcích.

Ve skupině slov tvořených od pojmenování částí těla zaujímají významné postavení odvozeniny od vý-
razu hrdlo (podhrdlí, podhrdek, podhrlina) označující jednoznačně ,vařený vepřový podbradek‘ na rozdíl od
názvů podbradek a lalok, které mohou být užity i pro pojmenování hlavových a krčních partií u člověka.

3                 Základní protiklad tvoří většinové pojmenování ovar (a jeho varianty) proti ostatním výrazům (lalok,
podbradek, podhrdlí aj.), zaujímajícím menší, velmi členité areály zvl. na stř. a vých. Moravě a ve Slezsku.

Slovo ovar je rozšířeno v celých Čechách, na Moravě pak ve střm. nář. oblasti s přesahy do vm. nářečí.
Jeho varianta obar se objevuje soustředěně podél řek Svitavy a Svratky, jinde je ojedinělá; v sv. Čechách bývá
v podobě obvar. S rodovými obměnami ovara, obvara, obara se setkáváme rozptýleně v sev. Čechách, na
Brněnsku a ve vých. Slezsku. Na Novopacku se řídce vyskytuje slovotvorná varianta odvar.

Výraz podbradek vytváří na Moravě tři areály: hlavním pojmenováním je ve vm. nář. oblasti (vyjma
sev. Valašska, části Uherskobrodska a Břeclavska) a na Litovelsku a Prostějovsku; mezi Novým Městem na
Moravě a Moravským Krumlovem se nachází zpravidla v dubletě s výrazy jinými.

Na záp. Moravě na území vymezeném přibližně Novým Městem na Moravě, Znojmem a Brnem je rozšíře-
no slovo lalok, laloch, a to většinou jako dubletní s názvy podbradek nebo obar.

Od slova hrdlo vznikly tři odvozeniny: nejčastější je výraz podhrdlí (téměř celé Slezsko); na Jablunkov-
sku se objevuje varianta podhrlina. Na sev. Valašsku s přesahy do Slezska je areál výrazu podhrdek.

Na Královéhradecku byla řídce zaznamenána pojmenování podkrčí a kotlové (maso).

Ve městech se tato otázka nezkoumala.

4    běl  m. jen nář. (stč. f. ,tuk‘, Jg m., f. ,slanina; jelení lůj‘, SSJČ f.
mysl. slang. ,tuk spárkaté zvěře‘, SSJ beľ f. nář. ,vepřový
tuk (slanina) pod kůží‘, hluž. f. ,syrové sádlo‘ — Substanti-
vum k adj. bílý, to z psl. *bělъ.

kotlové (maso)  jen nář.; častěji jako substantivizované adj. kotlo-
— Patrně kalk něm. Kesselfleisch.

laloch  Jg též lalouch říd., SSJČ poněk. zast., též lalouch říd. —
Viz lalok.

lalok  Jg též lalouk, SSJČ, SSJ (pol. łałok ,visící kůže na krku vo-
la‘) — Specifikací významu ,ztučnělé maso n. visící kůže,
zejm. na krku‘.

lícata  jen nář. — Přenesením z líce ,tvář‘. Plurálová forma lícata
příklonem k typu
kuře.

obar  jen nář. (SSJ ,ovarová polévka‘ nebo ,zabijačková hostina‘)
Obar < obvar. Viz obvar.

obara  jen nář. — Obara < obvara. Viz obvara.

obvar  jen nář. (Jg ,voda z něčeho uvařeného‘, Kt ,odvar‘) — De-
verbativum z
obvařit.

obvara  jen nář. (Jg obvárka ,obvaření např. masa‘) — Deverbati-
vum z
obvařit.

odvar  v sled. významu jen nář. — Deverbativum z odvařit.

odvárka  jen nář. (stč. otvářka ,povařená omáčka‘, Jg „co odvaře-
no“, SSJČ též
odvářka ,omáčka — zvl. ze sušeného ovoce‘)
— Deverbativum z
odvařit.


ovar  Kt ,ovařené maso vepřové‘ (též ,droby do jitrnic‘), SSJČ (Jg
mor. ,polévka z jitrnic‘, Bš „ovařené v kotle droby vepřo-
vé“; ,výslužka‘) — Deverbativum z
ovařit.

ovara  jen nář. — Viz ovar.

podbradek  v sled. významu jen nář. (stč., Jg ,lalok‘, SSJČ ,lalok
pod bradou‘, SSJ
podbradok ,tukem vyplněný lalok pod
bradou‘, pol.
podbródek jen u člověka, tak i dluž. pód-
broda
) — Přenesením výrazu označujícího část lidského
těla na tělo vepře a následnou specifikací — uvařený pod-
bradek.

podhrdek  jen nář.; Bš laš., též podhrdłek laš., val. (stč. a Jg pod-
hrdlek
,předek hrdla‘) — Specifikací. Z vazby pod hrdlem
a zánikem
-l-.

podhrdlí  v sled. významu jen nář.; Jg slc., SSJČ nář., SSJ pod-
hrdlie
(stč. podhrdlé ,spodek hrdla‘, pol. podgarle, pod-
gardle
,přední část krku u lidí a někt. zvířat‘, tak i hluž.
podgordło). — Specifikací výrazu s významem ,místo pod
hrdlem‘.

podhrlina  (podgarlina) jen nář.; SSJ podhrdlina — Specifikací
výrazu s významem ,místo pod hrdlem‘.

podkrčí  v sled. významu jen nář. (SSJČ ,masitá dolní část krku‘)
— Z
podkrčí ,místo pod krkem‘, specifikací významu.

5    ovar Ju 6 — vovar Ju 2, 3, 5, Ru 2 — obvar Ru 4 — vobvar Ru 4 — vobar Ju 1 — ouvar Ju 4 — podbradek Ju 2 — potkrči Ju 2

6    ASJ IV 282

Om