ČJA 1

107 kyselé mléko (441) — mapa s. 223

1    M         kyselé m.

kyška (k’i- 831–836) — kýška

kfasne m. 819 (kfaśne m. 830–834, 84)

sedlí m. (usedlí m. 505)

sedlina (sedlik 109)

sražení m.

hustí m.

S          šlikar 650

N          zašťavlí, našťavlí m. 252, 418, zakejslí m., zabřesklí m. 336, 246, 414, 418, náviní, návinaví m., navinulí m., nakisaní m. 205,
226, nákislí m. 257, nakislí m. 465, namňeňení m. 113, namňeňelí m. 142, zdrclí m. 418, zbrzglé m. 749, 750, cvik 447

2                 Mapa zobrazuje nář. ekvivalenty pro kyselé mléko určené k pití. Základní lexikální rozdíly vyjádřené
souslovími (typu přídavné jméno + substantivum mléko, např. kyselé mléko × sedlé mléko) doplňují proti-
klady povahy slovotvorné (kyška, sedlina). U slova kyška bylo zaznamenáno nepravidelné střídání kvantity
kmenové samohlásky (kyška × kýška).

Pojmenování kyselé m. bylo zachyceno poměrně často i dále na východ, zde však obvykle
v posunutém významu ,nakyslé mléko‘. V tomto případě nebylo mapováno, stejně jako výrazy nakyslé, navi-
nulé
, našťavlé m. v témže významu. Dále byla z mapování vyloučena slova označující mléko sražené ohřátím,
např. zbrzglé m. (pojmenování sražené m. v záp. Čechách je však pojmenováním plně ekvivalentním).

3                 Výrazný protiklad tvoří pojmenování kyška zhruba ve vých. polovině Moravy a ve Slezsku (na Litovel-
sku a Valašsku v hláskoslovné obměně kýška) a v přívlastkové části lexikálně se diferencující souslovné ozna-
čení kyselé mléko a sedlé mléko na ostatním území. Na styku areálů kyselé m. a kyška je značná oblast du-
bletního výskytu obou výrazů, což svědčí o tom, že územní rozsah pojmenování kyška byl patrně dříve
mnohem širší (Archiv lidového jazyka dokládá jeho výskyt také v sv. Čechách a na Jihlavsku). Ve stř. a jz. Če-
chách se sousloví sedlé m. a kyselé m. vzájemně překrývají. Označení sedlé m. pak převládá ve stř. úseku jč.
nář. skupiny (zde je doložena i slovotvorná varianta sedlina). Souvislou oblast nedubletního výskytu tvoří dá-
le v dialektech svč. (s výjimkou sev. archaických okrajů) s přesahem do střč. nář. oblasti a na Moravu, zejmé-
na na Zábřežsko.

Nedubletní pojmenování kyselé m. převažuje na zč. a sč. okrajích a téměř na celé záp. polovině Mora-
vy. Jazykovou situaci dále dotvářejí lexikální mikroareály výrazů husté mléko na záp. Plzeňsku a sražené mlé-
ko
na Manětínsku; nářečí česko-polská se vydělují souslovím kvasné mléko.

Pojmenování sledovaného jevu ve městech se shodují s venkovským okolím. Výraz kyselé mléko se ja-
ko termín obchodní nově šíří po celém území českého národního jazyka.

4    husté m.  jako sousloví jen nář. — V návaznosti na něm. (Dick-
milch
).

kvasné m.  jen nář.; Jg slc., pol. kvaśne m. Sousloví. Adj.
k
psl. *kvasiti.

kyselé m.  stč., Jg, SSJČ — Sousloví. Adj. z psl. *kysělъ.

kyška  jen nář.; Jg i kyžka, mor., slc., SSJČ nář., SSJ — Deminucí
z psl.
*kyša.

kýška  jen nář. — Viz kyška.

sedlé m.  Jg, SSJČ, pol. zsiadłe m. — Sousloví. Adj. od kořene
*sed-.

sedlina  v sled. významu jen nář. — Derivací od adj. sedlé (mlé-
ko
). Viz sedlé m.

sražené m.  v sled. významu jen nář.; Jg — Sousloví. Adj. k psl.
*raziti.

šlikar  jen nář. — Přejato z něm.

5    kiselé m. Ru 5 — kiselí m. Ju 1, 5, 6, Ru 2–4 — kýška Ju 7 — sedlí m. Ju 1, 3–5, Ru 1, 2, 4 — sedli m. Ju 2 — sedloch Po 1

6    ASJ IV 277 : 51a, MAGP 130, AJŚ 285, PLPJ (41 kwaśne), AJPP 366, SSA 2.83, OLA 1133, ALE 332

Kl