ČJA 1

106 škraloup (442) — mapa s. 221

1    M         škraloup (škraúp 735, škraloub 160, 162, škraloubek 718) — škarloup (škarúp 753, 754) — škadloup
(škadrúp 706)

škařupa (škořupa 825, 827, škorupa 828, škorapa 828, škarúpek 732)

škára

skura

kúže — koža

kožuch (kožich 435, 436, 445, 446)

škrabán — škraban

škrábek (škráb 53, 503, 511, 518)

škrápka 738, 747

šupka

blana (též 61, blanka) — blaňa (též 62, blaňka)

(v)otápek (votáp 246, 410, votápka 625)

svršek

čáp

baran

byk

pastyř

čmarouch 116, 117

S          škrunka 814, pałčyna 804, žbloňa 633, tela 731

N          šnupák 246

2                 Mapa podává územní rozšíření nářečních pojmenování pro škraloup, tj. povlak na povrchu vařeného
mléka. Kromě četných lexikálních diferencí jsou zachyceny i rozdíly slovotvorné (škrabán × škrábek ×
škrabka) a hláskoslovné (např. škraloup × škarloup × škadloup).

Mnohé zapsané výrazy jsou více nebo méně expresivně zabarvené (zvl. ekvivalenty žbloňa, čáp, baran,
býk). V řadě případů jde o pojmenování metaforického původu (srov. např. výrazy jako kůže, škára, pavuči-
na
, kožich).

Hojná dubletnost plyne zejména z pronikání výrazu škraloup do oblastí s jiným tradičním lexémem
a dále též ze snahy vyjádřit různou míru expresivity.

Některé výrazy jsou místy specifikovány na ,souvislý povlak přes celou nádobu‘ (kožich, beran), pří-
padně na ,drobné kousíčky škraloupu‘ (pastýř, škrunka, pavučina).

3                 V sledovaném významu byla zapsána řada různých lexémů, většinou ostře územně ohraničených. Vedle
velkých oblastí (zvl. v Čechách a na stř. Moravě) se vyskytuje několik mikroareálů (zejména na vých. Moravě
a ve Slezsku).

Celou záp. a sev. polovinu Čech zabírá výraz škraloup. Ten se dokládá hojněji též z Kroměřížska
a dále v podobě škarloup, škadloup zvláště ze stř. části vm. nářečí a z přilehlého Holešovska. Rozsáhlejší are-
ál vytváří slovo škrabán (škrábek) – část svč. nářečí se Zábřežskem (zde škraban) s přesahy na Novoměst-
sko a Žďársko.

Na značně velké oblasti s centrem na Táborsku a s přerušením dále na Znojemsku a Třebíčsku se vy-
skytuje slovo otápek.

Výraz blana (blanka), blaňa (blaňka) je rozšířen zejména v centrální skupině střm. nářečí (forma -ňa
je v již. úseku uvedené oblasti), výraz kůže je běžný v doudlebském úseku, na již. Moravě od Brna po Břeclav
a dále též v západoopavském okrajovém úseku (tam a na Břeclavsku v podobě koža).

Mikroareály vytvářejí pojmenování čáp (jz. Morava), svršek (Podkrkonoší), kožich (sev. Prachaticko
a část vých. Slezska), čmarouch (Náchodsko), škrabka (sev. okrajový úsek vm. nářečí), beran (Frenštátsko
a Frýdecko-Místecko), býk (stř. a již. Opavsko), pastýř (záp. Opavsko), skura (záp. Hlučínsko a Jablunkovsko s částí
Těšínska), škára (Valašsko), šupka (v úzkém pruhu od Brna ke Kyjovu a dále na Kopanice), škařupa (ojedi-
něle ve vých. Slezsku a na jv. Moravě).

Městská mluva se neliší od venkovského okolí, u ml. generace převládá slovo škraloup.

4    baran  jen nář. — Přeneseně (Jg beran ,kožich‘).

blana  jen nář. — Nář. specifikací (SSJČ blána ,tenký povlak‘).

blaňa  jen nář. — Viz blana.

býk  v sled. významu jen nář. — Přeneseně.

čáp  v sled. významu jen nář. — Přeneseně.

čmarouch  jen nář. — Nejasné, snad souvisí s čmárati, to jako sy-
nonymum k
škrabat, viz škraban.

kože  jen nář.; SSJ kožka — Podoba s -o- je výsledkem starého
krácení. Viz kůže.

kožich  v sled. významu jen nář.; pol. kożuch — Přeneseně.

kůže  v sled. významu jen nář. — Přeneseně.

otápek  jen nář.; Jg, SSJČ nář. — K topiti ,potápět‘ (Havlová).

pastýř  v sled. významu jen nář. — Přeneseně.

pavučina  v sled. významu jen nář. — Přeneseně.

skura  v sled. významu jen nář. — Přeneseně (SSJČ skura zast.
a nář. ,kůže‘). Viz škraloup.

svršek  v sled. významu jen nář. — Přeneseně.

škadloup  jen nář. — Viz škraloup.

škára  v sled. významu jen nář. — Přeneseně (Jg mor. a slc. ,nevy-
dělaná kůže i škraloup na ráně‘). Viz škraloup.

škarloup  jen nář. — Viz škraloup.


škařupa  jen nář. — Přeneseně (SSJČ nář. škaroupka ,skořápka‘).
Viz škraloup.

škraban  jen nář., SSJČ nář. škrabánek — K škrábat.

škrabán  jen nář. — Viz škraban.

škrábek  v sled. významu jen nář. — Viz škraban.

škrábka  jen nář.; SSJ škrabka — Viz škraban.

škraloup  Jg ,mázdra na něčem vařeném n. na čemkoli‘, SSJČ
(stč.
škralúp ,strup, skvrna‘) — Už psl. *skorlupa, -pъ
,vytvořivší se blána, ztvrdlý povrch‘. V jeho první části se
vidí psl.
*skora ,kůra, kůže‘, druhá část se vykládá různě
(Havlová). Formy
škadloup, škarloup připomínají formy
typu
kadlátko; o nich bude pojednáno v oddíle věnovaném
hláskosloví. Slovu
škraloup bylo blízké slovo skololupa
,skořápka‘, proto mezi oběma slovy docházelo k vzájem-
nému ovlivňování formy i k přenášení významu. (Srov.
pol.
skarłup ,skořepina‘.)

škrunka  jen nář. — Nejasné.

šupka  v sled. významu jen nář. — Přeneseně (SSJČ nář. ,slupka‘).

tele  v sled. významu jen nář. — Přeneseně.

žbloňa  jen nář. — Nejasné, snad přeneseně (Jg žbluňa mor. ,bu-
blina‘).

5    škraloup Po 1, Ju 2–5, Ru 2–4 — škára Ju 5 — kúža Ju 6 — koža Ru 5 — škrabán Ju 1, Ju 3 — škrabán Ju 1, Ru 4

6    ASJ IV 276, OLA 1 128

Bh