ČJA 1

102 okurka (425) — mapa s. 215

1    M         (v)okurka — (v)okúrka (též 162, 206, 225, 230, 501, 636) — (u)ogurka (obúrka 747)

(v)okurek (vokorek 644–646, 648, 654, okúrek 307, 447, 632, 637, též 45, též ogúrek 738, 81)

(v)oharek (ogarek 755, voharka 652)

2                 Otázkou byly zjišťovány nářeční rozdíly v pojmenování okurky (Cucumis sativum). Materiál přinesl
kromě rozdílu lexikálního (okurek × oharek) rozdíl rodový (okurka × okurek), který se jeví jako nejzávaž-
nější, a diference hláskové (okurka × okúrka × ogurka).

3                 Největší území zaujímá forma rodu ženského okurka (s jihočeskou variantou okůrka), která je kromě
širšího Domažlicka a oblasti východočeské jediným pojmenováním v Čechách a přesahuje na záp. Moravu až
k Brnu. Dále se vyskytuje ve Slezsku v podobě ogurka.

Pojmenování rodu mužského okurek vytváří tři oddělené oblasti (vých. Čechy se Zábřežskem a Bosko-
vickem, Klatovsko, záp. od Moravského Krumlova). Proniká též do mluvy mor. měst. Velkou oblast tvoří pojmeno-
vání oharek, zahrnující vých. polovinu nář. střm. a celé území vm. dialektů.


4    ogurka  jen nář. — Kmenové -g- vlivem návaznosti na polské jaz.
území, viz okurka.

oharek  v sled. význ. jen nář.; stč. ,plod rostlin tykvovitých, zvl.
meloun‘, Jg, SSJČ nář., SSJ
uhorka, nář. i ugorka Snad
přikloněním ke jménu
Uhry, viz okurka a okurek.

okurek  jen nář.; Jg vokurek, SSJČ obl. mor., pol. ogórek
Změnou morfologické charakteristiky, viz okurka.


okurka  Jg též vogurka, omurka, SSJČ, hluž. kórka, dluž. gorka
— Z řec. agguron. (Subst. okurka doloženo až po r.
1500.)

okůrka  jen nář. — Viz okurka.


5    vokurka Ju 1, 3, Ru 2–4 — vokurek Ju 2, 4, 5 — wokurek Po 1 — okurek Ju 6 — voharek Ju 6 — oharek Ju 7 — ohárek Ru 5

6    ASJ IV 48:10b, OLA 510, ALE 77

Fi