ČJA 1

85 nůžky (604) — mapa s. 195

1    M         núšky

nožíki (-iki 206, 224)

nožíce

nožňice

2                 Na mapě jsou zachyceny slovotvorné varianty nář. pojmenování pro ruční nástroj složený ze dvou čepe-
lí, sloužící ke stříhání. Tento nástroj byl původně nazýván nože. Naším výzkumem byly doloženy jeho formy
se specifikačními příponami. Archaickou podobu nůže, která byla dřívější korespondenční anketou zjištěna
u Humpolce, náš přímý terénní výzkum už nezachytil.

3                 Jednotlivé slovotvorné deriváty od jediného lex. základu vytvářejí výrazné územní celky. Forma nůžky,
shodná se spis. jazykem, je obvyklá na většině území Čech a na záp. polovině Moravy. Na ni navazuje ve vel-
kém zč. areálu podoba nožíky. Z vých. poloviny Moravy a ze Slezska se dokládá odvozenina nožíce. V úz-
kém pruhu obcí podél slovenských hranic (zvláště Kopanice a vých. Vsetínsko) se vyskytuje forma nožnice,
ukazující na souvislost se slovenštinou.

Do městské mluvy už všeobecně pronikla forma nůžky, jen v zč. městech se jako dubleta ještě uchovává
obl. varianta nožíky.


4    nožíce  jen nář.; Jg nožice, pol. nożyce, hluž. nožicy — Varianta
se specifikačním sufixem -íce, viz nůžky.

nožíky  stč., Jg, SSJČ zast. a nář. — Forma se specifikačním sufi-
xem
-íky, viz nůžky.

nožnice  jen nář.; SSJ — Přenesením (stč. jen ve významu pouzdro
na zbraň nebo na nůž) — Viz nůžky.

nůžky  stč. nožě, nóže, Jg též nůže, nože, SSJČ — Stč. nožě, nóžě
je pův. duál od nóž (psl. *nožь; od původu byly nůžky
dva nože proti sobě postavené), později chápaný jako f.
pl.; se specifikačním sufixem
-ky.


5    núški Po 1, Ju 1–6, Ru 4 — nožíki Ju 5, Ru 2, 3 — nožíce Ju 7, Ru 5

6    OLA 1251, ALE 434

Bh