ČJA 1

69 hnis (1919) — mapa s. 173

1    M         hňis

materyje (matarije 333, 336, matrija 676, matera 307) — matereje

materyj f. — materej (-éj) f.

hnúj (hnoj 755)

hnojsko (hnojisko, hnojovisko 751)

S          zbiračka 665, hnojáč 682

X          materíje

N          súkrvica 718, 734, 752, soukrvica 704, súkrovica 736, cukrvica 723, lankvare 658, marast 701, maras 721

2                 Sledoval se název hustého žlutého nebo zelenavého výpotku vytékajícího z vředu. Střední a mladá ge-
nerace užívá už vesměs pojmenování hnis, u nejstarších informátorů byly zjištěny ještě jiné výrazy; kromě le-
xikálních diferencí byly zaznamenány také rozdíly slovotvorné (hnůj × hnojsko: depreciační přípona je v ná-
řečí neexpresivní), morfologické (např. materie × materij) a hláskoslovné (materie × materíje × matereje).
Varianta materej(e) vznikla pravidelnou hanáckou obměnou původní podoby materyj(e). (Změna y > e.)
Územní rozsah uvedené hláskové změny je však u tohoto výrazu menší, než plyne z PRO D2a, a proto ji na
mapě sledujeme.

Pojmenování soukrvice (a varianty), zachycené na vých. Moravě, nebylo mapováno, poněvadž není pl-
ně ekvivalentní, označuje totiž hnis s krví.

3                 Slovo hnis bylo zapsáno na celém území v dubletě se staršími názvy, tj. materie, hnůj a hnojsko.
Označení materie se vyskytuje téměř v celé zkoumané oblasti (na vých. Moravě a ve Slezsku však jen
řídce vedle názvů hnůj a hnojsko), na okrajích v různých obměnách; v již. a záp. Čechách (na Chodsku, již.
Klatovsku, Prachaticku a Českobudějovicku) je materíje, v centr. úseku střm. nářečí matereje a materej f.
a na záp. okraji Slezska materij f.

Výraz hnůj zabírá téměř celé Slezsko a Valašsko s přesahem až ke Kroměříži. Střední vm. úsek má slo-
votvornou variantu hnojsko.

Ve městech veskrze převládá výraz hnis.


4    hnis  Jg, SSJČ, SSJ — Specifikací významu (stč. hnus, hňus, hnis
,hniloba, hnůj, nečistota‘, to z psl. *gnjusъ).

hnojáč  jen nář. — Derivací od hnůj. Viz tam.

hnojsko  jen nář. — Derivací od hnůj. Viz tam.

hnůj  stč., Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ hnoj lid. — Psl. *gnojь ,hnis‘
(k *gni-ti ,hnít‘).


materej, matereje, materie, materij  jen nář. — Viz materie.

materie  stč. materie, Jg též materia, SSJČ též matérie ob., pol.
materia — Přejato z lat.

sbíračka  jen nář. (Kt ,vřed‘, SSJČ nář., též sbíranina nář. — oboje
,bolák, vřed, podebranina‘, SSJ ,vřed‘) — Přenesením.
Srov. I-70 vřed.


5    hňis Ru 2 — materije Ju 1-3, 5, Ru 2-4 — materija Ju 6 — matérija Ru 5 — hnúj Ju 7 — hnuj Po 1, Ju 4

6    AJŚ 659 (z vředu), SSA 7.44 (43 es eitert)

Mi