ČJA 1

59 hůl (1713) — mapa s. 157

1    M         húl (hula 624, 669, hola 641, 701, 702)

húlka

čagan — čegan

kyj (kyjaňa 749)

palica

kryka (krka 808, 815)

křivak

S          krápa 201, 202, loska 833 nedubl., 834 nedubl.

N          balda 609, 666, 703, balina 609, špacírka 224, 252, 626, 629, 51, špacírštok 51, štábrdla 513, štabrla 634, štábrdlička 638, špa-
ňelka 737, špaňihelka 703, sukovice 252, sukovka 325, patyk 826, kośturek 836

2                 Sledovalo se nář. pojmenování pro hůl, která slouží k opírání při chůzi. Zachyceny byly především roz-
díly lexikální, v menší míře slovotvorné (hůl × hůlka) a hláskoslovné (čagan × čegan).

U zjištěných výrazů se setkáváme s přechody mezi označením obecným a specifickým (názvy někdy
rozlišují tvar, popřípadě masivnost hole, dále mohou vyjadřovat, zda hůl byla koupena, doma vyrobena nebo
zda jde jen o neupravený kus dřeva sloužící k opírání provizorně atd.). Tak např. v oblasti vm. nářečí označu-
je slovo čagan většinou hůl s ohnutým držadlem, zatímco hůlka, hůl a palice zde znamenají hůl rovnou. Po-
jmenování výrazně specifická, jako balda, špacírka, španělka, sukovice, byla z mapování vyřazena (chodský
čakan ,kovaná hůl se sekyrkou‘ byl vyloučen už při výzkumu).

Slova kryka, palice a čagan mají ve Slezsku patrně větší územní rozsah, než ukazuje mapa; na části
území jsou totiž pociťována jako silně expresivní, a nebyla proto explorátory zaznamenávána.

3                 Hlavní lexikální protiklad představuje české a většinově moravské pojmenování hůl/hůlka proti vm.
ekvivalentu čagan.

V Čechách je základní podoba hůl. V jz. části Čech se v dubletě s ní objevuje slovotvorná varianta hůl-
ka
(na Doudlebsku a na sev. Plzeňsku jako jediná). Ta dále zabírá téměř celou záp. polovinu Moravy (kromě
její jz. části), proniká i do oblasti slova čagan a též do Slezska.

Pojmenování čagan je typické pro vm. nářečí, přesahuje do střm. nářečí a do jižní části Slezska. Hlásko-
vá varianta čegan byla zapsána na Rožnovsku.

V areálu označení čagan se rozptýleně vyskytuje výraz palice, který byl zachycen jako jedinečný také
v jv. části Slezska (navazuje na sloven. pojmenování palica).

Ve Slezsku je nejčastější ekvivalent kyj (v záp. polovině slez. nářečí). Názvy kryka (na Hlučínsku)
a křivák (na Těšínsku) vytvářejí jen malé oblasti.

Stav ve městech vcelku odpovídá venkovskému okolí. V sm. městech je běžné slovo hůl, ojediněle se
objevuje též výraz čagan.


4    čagan, čegan  jen nář.; SSJČ čakan, čekan, čakana, čekana; ča-
gan
i čegan nář. (vše též ,kovaná hůl, většinou se sekyr-
kou‘), SSJ čagan nář. ,hůl na jednom konci ohnutá‘ (stč.
čakan i čekan ,železný klacek neb i kladivo neb koule na
silné tyči‘; Jg čekan, čakan slc., čagan slc., vše ,hůl s kla-
dívkem neb mlátkem‘) — Přejato z turečtiny přes maďar-
štinu. Původně ,bojová sekyra‘.

hůl  stč. hól, Jg též hola slc., SSJČ, SSJ hôľ kniž. zast. — Psl.
snad *golь, to od *golъ ,holý‘. Pův. ,mladý holý kmínek
rostliny‘.

hůlka  stč. hólka, Jg, SSJČ dem. — Dem. k hůl. Viz tam.

krápa  jen nář. — Nejasné.

kryka  jen nář. — Přejato z něm. (Souvisí s výskytem téhož slova
v pol. dialektech.)


křivák  v sled. významu jen nář. — Odvozenina od křivý.

kyj  v sled. významu jen nář.; pol. i hluž. kij (stč. ,hůl sloužící
k obraně, k boji, též pastýřská hůl‘; Jg ,dřevo tenčí než pa-
lice, hrubší než lískovka‘; SSJČ ,silná, ke konci se rozšiřu-
jící palice, silná neopracovaná hůl vůbec, obušek‘) — Psl.
*kyjь ,obušek, kyj‘.

loska  jen nář.; pol. laska — Souvisí s líska, přejato z pol.

palice  v sled. významu jen nář.; Jg mor., slc., SSJČ nář., SSJ pali-
ca
, pol. palica ,velká hůl‘ (stč. palicě ,hůl s rozšířeným
koncem, většinou sloužící k boji, k obraně, též pastýřská
hůl‘) — Psl. *palica ,hůl‘, snad souvisí s psl. *paliti ,pálit‘.
Hole oloupané z kůry byly opalovány nad ohněm, aby do-
staly hnědou barvu.


5    húl Po 1, Ju 2–5, 7, Ru 2–4 — húlka Ju 1–3, 6, Ru 3 — čagan Ju 6, 7 expr. — palica Ju 7 expr., Ru 5

6    ASJ IV 306, AJŚ 117, AJK 36

Hd