ČJA 1

58 kulhat (1711) — mapa s. 155

1    M         kulhat

chrámat (chra- 721, 801–817, 820–823, 81, 83) — chrómat — chromat — chrumat — chrúmat (chrou-
710)

klécat

S          krívňac 755

X          kejzat 301–303, chrómat 304

N          belhat, napadat, napádat, šmatlat, šmajdat, pajdat, paťchat 506, 619, pachťat 659, hopat 304, hajcać 831, šantat 734, packať
749, packovať 721, přepadávat 643, šmárat 648, hapytač 809

2                 Mapa zachycuje lexikální a hláskové diference nářečních ekvivalentů spisovného výrazu kulhat, tj. cho-
dit tak, že se váha těla nepřenáší stejnoměrně na obě nohy.

Všechny hláskové regionální obměny základu chrám-/chrom- byly výjimečně mapovány ve skutečné
realizaci, neboť v důsledku expresivity výrazu se běžné hláskové změny neuskutečňují pravidelně.

Nář. materiál přinesl též řadu expresivních výrazů, jež se obvykle vyskytují v dubletě s některým ze tří
základních pojmenování a nezřídka vyjadřují i jiný způsob chůze: např. hopat častěji ,nepěkně skákat‘, hajcat
,houpat se v bocích‘, šantat ,chodit klátivě, potácet se, chodit pomalu‘, hapytat ,hopsat‘. Tyto výrazy nebyly
mapovány.

3                 Pokud jde o lexikální diferenciaci, v Čechách a na záp. polovině Moravy bylo zachyceno sloveso kul-
hat
, na Moravě a ve Slezsku chrámat (chromat apod.) a v části vm. nářečí klécat.

Sloveso chrámat je typické pro většinu Slezska a sev. část vm. nářečí. Forma chromat tvoří rozsáhlý
areál na střední Moravě, několikrát byla zachycena i na vých. Slezsku. Nářeční ekvivalent chrómat se dokládá
ze širšího Zábřežska a ze středního pásu vm. nářečí. Podoba chrumat se vyskytuje v jz. části střm. nářečí
a též na vých. okraji Slezska. Její varianta chrúmat tvoří areál sev. od Brna a odděleně v již. části vm. nářečí.

Sloveso kulhat, shodné se spis. jazykem, výrazně proniká i do oblasti s jiným tradičním pojmenováním,
zejména do mluvy mladé generace ve městech, ale i na venkově.

4                 Některé následující výklady jsou jen hypotetické, neboť expresiva se chovají jinak než slova citově neutrální a podléhají častěji
různým nepravidelným změnám.


chrámat  jen nář.; Jg ,nemotorně kráčet‘, SSJČ nář., SSJ nář.
a expr. — Výchozí chrámat lze snad spojit s lit. krópiu,
krópti ,těžkopádně jít‘. V češtině došlo k záměně hlásek
m/p a místo k je tu expresivní ch.

chromat  jen nář.; Kt, SSJČ nář., pol. arch. chromać, hluž. chro-
mić
  — Z psl. *chromati ,kulhat‘, jež vzniklo patrně už
v psl. kontaminací *chramati a *chromъ; východoslezská
podoba vznikla pravidelnou změnou á > o (chrámat >
chromat).

chrómat  jen nář.; SSJČ nář. chroumat — U střm. chrómat došlo
k pravidelné nář. změně ou > ó, předpokládáme-li výcho-
zí podobu chroumat. Ta byla doložena naším výzkumem
pouze v zahraničních bodech, ale SSJČ ji jako nář. uvádí.
Vm. varianta vznikla zdloužením základního chromat.

chrumat  jen nář. — Střm. chrumat vzniklo patrně opětným kráce-
ním přechodně zdlouženého chrúm-; východoslez. chru-
mat
nejspíš pravidelnou změnou -om- > -um-.

chrúmat  jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Dloužením u > ú.

kejzat  jen nář.; Kt kejzat se ,pomalu, těžko chodit, kulhat‘ — Ne-
jasné.

klécat  stč. klécěti, Jg, SSJČ zast., dluž. klěcaś — Ke klekati jako
stará c-ová varianta; pův. znamenalo ,poklesat v kole-
nou‘, pak ,kulhat‘.

krívňat  jen nář.; SSJ krívať — Od krívat, psl. *krivati ,kulhat‘.

kulhat  stč., Jg, SSJČ, SSJ knižně kuľhať, pol. kuleć — Od zsl.
*kulgati ,kulhat‘ (se sekundárním expresivním infixem
-g-).


5    kulhat Po 1, Ju 1–5, Ru 2, 4 — chrámať Ju 7 — chromat Ru 3, 4 — chrúmat Ru 5 — chroumat Ju 5, Ru 4

6    ASJ IV 435, AJŚ 663 (664 adj.)

Pl