ČJA 1

57 kotník (1683) — mapa s. 155

1    M         kotňík

koťík (též kuc’ik 803)

kútek (kuotek 801)

kútko

kostka (též koska 737, též kvóstka 755) — kustka

kloub

kloubek

2                 Mapa nářečních názvů vystupujícího konce kosti v kloubu nad chodidlem (spis. kotník) zaznamenává
kromě lexikálních protikladů též oblastní diference slovotvorné a morfologické.

Vedle různých odvozenin od základu kot- (popř. jeho varianty kotn-, vycházející ze stč. formy kot-en)
je důležitý rodový protiklad kotník (kůtek) × kůtko. Jednotlivé výrazy zeměpisně sousedící se nepochybně
formálně ovlivňovaly. Forma muž. rodu kůtek pravděpodobně tedy vznikla v důsledku zeměpisného soused-
ství maskulina kloubek. Tato zdrobnělá forma je pak patrně zeměpisnou kontaminací obou s ní sousedících
výrazů (kloub a kůtek).

Zdrobnělinu kloubek přitom můžeme pokládat pro sledovaný význam za formu základní, odpovídající
původnímu významu všech odvozenin od základu kot- (,drobná kost, kůstka‘). Deminuce je tu nář. prostřed-
kem terminologizační specifikace — odlišuje určitý kloub (kotník na noze) od kloubů ostatních (obecně ozna-
čovaných formou nezdrobnělou). Název kloub zůstává jedinou formou nezdrobnělou, ostatní ekvivalenty
jsou formální deminutiva.

3                 Základní zeměpisný protiklad v rovině lexikální tvoří převažující areál odvozenin od základu kot(n)-,
zaujímající celé Čechy a jz. a vých. Moravu, a střmor. i slez. areál kostka (s opavskou hláskovou variantou
kustka).

Menší rozsah má sč. regionalismus kloub, kloubek. Slovotvorně se diferencuje zejména velká oblast zá-
kladu kot(n)-. V Čechách se výrazně zeměpisně vyčlenila oblast svč. neutra kůtko, zasahující až na Zábřež-
sko, s rodovou variantou muž. rodu kůtek v sousedství dem. kloubek v horním Pojizeří. Celá vm. oblast s při-
lehlým Holešovskem je areálem slovotvorné varianty kotík.

Do mluvy měst (zejména do mluvy mladé generace) proniká forma kotník, shodná se spis. jazykem.

4                 Ve starších dokladech lze těžko určit, zda jednotlivé výrazy měly již sledovaný význam. Např. Jg uvádí formy kot, kůt, kůtek,
kotek, kotíček, kotník s významem nespecifikovaným (,vysedlá a kulatá kost, patní kost‘).


kloub  v sled. významu jen nář.; stč. klúb ,kloub‘ — Z psl. *kъlbъ
,kloub, kotník‘, specifikací významu.


kloubek  v sled. významu jen nář. — Formální dem. od kloub, viz
tam.

kostka  v sled. významu jen nář.; stč. kóstka, kůstka, pol. — For-
mální dem. od kost, psl. *kostь, specifikací významu.

kotík  jen nář.; Jg mor. ,kotník u ruky‘ — Od nář. kot ,lýtková
kost‘ dem. příponou se specifikujícím významem.

kotník  stč. koten, Jg též koten, SSJČ — Formální dem. od kot-en
(forma podle hlezen).

kustka  jen nář. — Viz kostka, sekundárním dloužením samohl. o
a následnou změnou v u (vlivem polštiny).

kůtek  Jg, SSJČ říd. — Kontaminací kůtko a kloubek.

kůtko  jen nář.; SSJČ nář. — Viz kotík, forma neutra podle syno-
nyma hlezno, které též bylo m. (hlezen).

5    kotňík Ju 5 — kotňik Ju 2, 3, Ru 2, 4 — koťik Ru 4 — kútko Po 1, Ju 2, 4 — kostki Ju 6

6    ASJ IV 434, AJŚ 642, SSA 6.45

Hl