ČJA 1

44 nahlížet (1603) — mapa s. 137

1    M         hlídat

zahlidat (-ly- 818, 830, zaglundać 831–836)

nahlédat (nahlídat)

nahlížet

nasísat (nasésat; nasesať 669, 671, nacésať 685, vesésat 663, sísať 726, sésat 663, 664)

nakukovat (nakoukat 618, 703, 754, 757, 73)

čóhat

načuhovat

S          zevlovat 644, 648, nazírat 736, naziérac 755, zažirač 836

N          načučovat 624, zaškrlac’ 812

2                 Položka byla zaměřena na lexikální diferenciaci nář. ekvivalentů pro spisovný výraz nahlížet, např. ok-
nem do místnosti nebo pod pokličku.

Kromě rozdílů lexikálních (např. nahlížet × nasísat × nakukovat) byly zejména u slovesa nahlížet za-
znamenány i diference slovotvorné (nahlížet × zahlídat × hlídat), příp. morfologické (nahlížet × nahlídat).
Slovesa předponová (v naprosté většině s předponou na-, pouze ve Slezsku s předponou za-) převažují nad
bezpředponovými (hlídat, čouhat, příp. sísat).

V některých obcích (zejména na střední a sev. Moravě) nebyla slovesa se sledovaným významem vůbec
zapsána. Běžné jsou zde pouze výrazy obecnějšího významu, nespecifikované, které nebyly zapisovány (dívat
se
, hledět, koukat apod.; expresivní výrazy čučet, čumět, civět apod.), a nejsou proto přirozeně na mapě za-
chyceny.

3                 Značná jednoduchost situace v Čechách kontrastuje se stavem na Moravě, který je mnohem složitější
v plánu lexikálním i slovotvorném.

Pojmenování shodné se spisovným jazykem nahlížet zaujímá téměř celé Čechy (bez vých. okraje svč.
nářečí); na Moravě se vyskytuje především na Boskovicku a Zábřežsku, jinde jen ojediněle.

Jeho morfologická varianta nahlédat/-ídat tvoří kompaktní areál na území vm. nářečí (hranice úžení
é > í je v podstatě totožná s hranicí úžení u tvrdých adjektiv, srov. PRO E 5) s přesahem na Kroměřížsko
(z velké části je dubletní s výrazem nasísat) a dále byla zapsána v několika obcích mezi Novým Městem
na Mor. a Brnem (na styku areálů hlídat a nahlížet).

Slovotvorná varianta zahlídat je doložena jako jediné pojmenování z celého Slezska, bezpředponová
forma hlídat pak zaujímá velkou oblast na jz. Moravě (až téměř k Brnu).

Výraz nakukovat byl mapován na velké části vých. Čech s přilehlým Novoměstskem, včetně pruhu záp.
od Jihlavy a Slavonic, a také na širším Brněnsku. V Čechách, kde se nemapoval, je po celém území běžný
v dubletě se spis. nahlížet.

Sloveso nasísat vytváří rozsáhlý areál na Valašsku, sev. Slovácku a ve vých. části střm. dialektů (zde
v podobě nasésat; dosahuje až po Prostějov a Litovel, dále na západ jen ojediněle).

Situace ve městech se většinou shoduje s venkovským okolím, často však bylo zaznamenáno
i pronikání slovesa nakukovat (říd. též nasísat) do měst v oblastech s jiným tradičním pojmenováním.

4    čouhat  v sled. významu jen nář.; Bš záp. Mor., též čúhat Kyjov
— Pův. čúhati se rozštěpilo na 1. číhati ,v skrytu vyhlížet
na něco‘, 2. čouhati (expr. nepřehlasovaná podoba) ,vy-
čnívat, trčet‘. Sled. význam souvisí s význ. 1 (nepřehlaso-
vaná podoba v důsledku expresivity výrazu a jeho výskytu
v obl. častého neprovedení přehlásky). Čúhati z psl. *ču-
gati
, to patrně expr. derivát z *čuga ,výčnělek‘, které je
odvozeno od psl. *čuti.

hlídat  v sled. významu jen nář. (stč. hládati, hlédati, tak i Jg,
SSJČ zast. a nář., hluž. hladać: vždy jen ve význ. ,hledět,
dívat se‘) — Z psl. zákl. *ględ-.

načuhovat  jen nář. — Derivací z čouhat, viz tam.

nahlédat  stč., Jg, SSJČ též nahlídat ob., SSJ nahliadať, dluž. na-
glědaś
— Derivací z hlédat (s nář. nezúženým é), viz hlí-
dat.

nahlížet  Jg též nahlízeti, SSJČ — Derivací z hledět, hlídat. Před-
ponou a změnou slovesné třídy se mění způsob slovesného
děje, vyjadřuje se malá míra činnosti. Viz hlídat.

nakukovat  stč. nakúkat, Kt, SSJČ ob., SSJ nakukovať — Deriva-
cí od slovesného kořene kuk- (koukat, srov. I-43 dívat
se), ten přejat z něm. Slovotvorněsémantický vývoj srov.
nahlížet.

nasísat  jen nář.; Jg zizati slc., SSJČ nář., Bš sísat han., SSJ nazí-
zať
expr. — Podle Mch souvisí s rus. dial. mitusiť, mituziť
,šilhat jedním okem‘. U nás odpadlo mi-, zbytek se stal
východiskem iterativ tysati, tyzati, v nichž se provedly asi-
milace. Odvozeno předponou na-.

nazírat  stč. nazřieti, Jg, SSJČ kniž., SSJ nazerať, pol. nazierać
K psl. *zьrěti ,dívat se‘.

zahlídat  jen nář.; pol. zaglądać — Viz nahlédat.

zazírat  SSJČ zazříti zast., pol. zazierać — Viz nazírat.

zevlovat  v sled. význ. jen nář. (SSJČ jen ,civět, okounět, lelko-
vat‘, podobně i Jg) — Od zákl. zěv- (souvisí se zeti).

5    nahlédat Ru 5 — nahlédat’ Ju 7 — nakukovat se Ju 2 — nakukovat Ju 1, Ru 3 — čóhat Ju 6

6    —

Či

45 šilhavý (1608 b) — mapa s. 139

šilhat (1609)

1    M         šilhavý (še- 301, 514, 610–614, 646, šь- 301, 307, 309, 310, 325, 431, 603)

švidravý — švirgavý — švigravý — šmidravej

švidratý (svi- 808, 820, 826) — švirgatý (čvirgatí 74) — švigratý — šmidratý

šmirkavej (šmerkavej 214)

šurý

blikavý

brejlavej

šmouravej

brikslavej (briksavej 418)

šoulavej 253, 254

překoukanej

S          pidravé 64, križohledí 737, číkavej 109, švirkatej 52, švidralej 130, brdlovoké 605, trdlovokej 504, fi-
dlovokej 451, pidlovokej 22, 42

2                 Mapa zachycuje zeměpisné rozšíření nář. ekvivalentů spis. výrazu šilhavý, tj. postižený takovou vadou,
při níž se jedno oko nebo obě oči odchylují od oční osy. Základní lexikální diferenciaci představují adjektiva