ČJA 1

40 šedivý (1583) — mapa s. 131

1    M         šeďivý

plesňivý

sivý

N          bílej, šedý, prokvetlej, plesavé 609

2                 Na mapě jsou zakresleny nář. ekvivalenty spis. výrazu šedivý jako atributu k subst. vlasy. Toto spojení
bylo při výzkumu závazné a zároveň i závažné, neboť v jiných syntagmatických spojeních (např. se subst. ob-
lek, kůň, holub) se nezřídka objevují adjektiva jiná, srov. např. střm. plesnivé vlasy, ale šedý oblek, siví koně.

V sledovaném významu je vzácně doloženo též adj. bílý. Protože však jde o zcela ojedinělé zápisy (vždy
dublety) a o vyjádření ne plně ekvivalentní, bylo od jeho zachycení na mapě upuštěno.

3                 Výrazně vystupuje trichotomie pojmenování.

Celé Čechy a dále vm. nářečí s vých. úsekem střm. nářečí mají výraz šedivý; ten je shodný se spis. jazy-
kem a je dnes rozšířen ve všech městech zvl. u ml. generace. Uvedené slovo proniká i do okrajů území s odliš-
ným pojmenováním.

Na Moravě a ve Slezsku se rýsují další dvě velké oblasti s jinými adjektivy; na celé záp. polovině Mora-
vy bylo zachyceno adj. plesnivý a ve Slezsku (s malými přesahy na sev. Valašsko) adj. sivý.

4                 Adj. šedý, šedivý, sivý jsou běžná i ve spis. jazyce, ale ve spojení se subst. vlasy je tu obvyklé jen adj. šedivý; spojení šedý vlas
hodnotí SSJČ jako knižní, adj. sivý jako knižní vůbec. Spojení plesnivé vlasy bývá ve spis. jazyce zcela výjimečné a znamená ,prokvetlé
vlasy‘.


plesnivý  v sled. spojení jen nář. (stč. a Jg jen ve spojení plesnivý
kůň
, stč. plesnivec ,šedivý dědek‘) — K psl. *plěsnь ,plí-
seň‘.

sivý  JČ kniž., SSJ, pol. siwy (Jg ne o vlasech) — Psl. *sivъ.


šedivý  stč., Jg, SSJČ, hluž. šědźiwy (SSJ ,stříbrošedý‘) — Souvisí
s *sědъ, novější tvar na *-ivъ vznikl patrně vlivem adj. si-
, podle Mch analog. podle libivý.

5    šeďiví Ju 2 — šeďivý Ju 7 — šeďivej Po 1, Ju 1, 3, Ru 2–4 — šedej Ju 6

6    ASJ 422 : 24b, MAGP 533, OLA 918, 922

Bh