ČJA 1

17 porodní bába (1841) — mapa s. 91

1    M         bába (porodňí b.; babička, porodňí b.)

bapka (porodňí b.)

babice

babicula

babibába

paňibába

přísažňí bába (přísazňí b. 254, 407)

babicí bába

bába babicí (b. baboucí 441)

bába babivá

hebama (jebama 819)

S          hejbába 443, stařena 801

N          asistentka, porodňí asistentka, bábinka 106

2                 Sledovala se nářeční pojmenování pro porodní asistentku, pomocnici při porodu.

Vedle starobylého názvu bába byla v Čechách nepříliš často a většinou jen v dubletách zapsána i podo-
ba babička. Ta je běžná především v oslovení a má zpravidla meliorativní charakter; proto není na mapě za-
chycena. Nesledovali jsme také souslovná označení porodní bába, porodní babička. Jsou totiž hodnocena ja-
ko novější a v běžné mluvě se zpravidla nevyskytují. Ze stejných důvodů nebyl mapován ani oficiální výraz
porodní asistentka.

V lidovém jazyce se vyskytuje řada svérázně tvořených (odvozených, složených a souslovných) názvů
vztahujících se vesměs k základu bába (srov. i zastaralé sloveso babit ,pomáhat dětem na svět‘). U některých
sousloví se ukázalo jako závažné i postavení přívlastku (babicí bába × bába babicí).

Výzkum v Čechách byl prováděn pouze na řídké síti, proto řada zanikajících názvů nebyla zachycena
v původních areálech. Přesné hranice mezi jednotlivými nářečními ekvivalenty mohly být vedeny jen na Mo-
ravě. Situaci v Čechách bylo nutno vyjádřit symboly.

3                 Z hlediska lexikálního tvoří základní protiklad přejaté pojmenování hebama ve Slezsku (bez již. úseku)
a odvozeniny od základu bab- na ostatním území, z hlediska onomaziologického se staví do opozice na jedné
straně Čechy, kde je častá dubletnost i tripletnost pojmenování, na druhé straně Morava a Slezsko s jedním
terminologickým výrazem.

Základním pojmenováním v Čechách a na záp. Moravě je bába, zbylá část Moravy a již. úsek slez. dia-
lektů má formální deminutivum babka. (Jako terminologický archaismus se čes. bába a mor. babka územně
liší od výrazů babička, bába a stařenka ,matka otce nebo matky‘; srov. I-7 babička.) Menší územní rozsah
má reliktní jzč. pojmenování babice a jablunkovský výraz babicula.

Ze souslovných pojmenování v Čechách má větší rozsah zč. babicí bába, jzč. bába babicí, vč. bába ba-
bivá
(arch. postpozice převládá směrem k východu) a přísažní bába (na Ledečsku a Benešovsku). Spojení
přecházející v juxtapoziční složeniny jsou střč. paníbába a jzm. babibába.

4    bába  stč. též baba, Jg i SSJČ též babička, SSJ baba lid., hluž.
i pol. baba — Přenesením (bába ,stará žena‘ a ‚příbuzná,
matka otce nebo matky‘), pův. slovo dětské řeči.

bába babicí, babicí bába  jen nář.; Kt babicí bába — Sousloví;
adj. babicí k stč. babit ,sloužit jako bába při porodu‘ (Jg
babič ,porodník‘, babictví ,porodnictví‘, babický ,porod-
nický‘). Viz bába.

bába babivá  jen nář. — Sousloví; adj. babivá k babit, viz bába
babicí.

babibába  jen nář. — Univerbizací pův. spojení babivá, babicí bá-
ba
, viz tam.

babice  stč., Jg, SSJ babica — Odvozeno od bába. Viz tam.

babicula  jen nář. — Patrně odvozeno od dějového adj. babicí; su-
fix -ula bývá v slez. nářečích u výrazů pro nositelky vlast-
ností, např. starula.

babka  v sled. významu jen nář.; Kt, SSJ lid. — Deminutivum ve
specif. významu, viz bába.

hebama  jen nář. — Přejato z něm.

hejbába  jen nář. — Patrně kontaminací přejatého výrazu hebama
a domácího bába. Viz hebama a bába.

paníbába  Jg — Složenina vzniklá na základě uctivého oslovení.
Srov. panímatka, panímáma.

přísažní bába  jen nář. — Sousloví; adj. (SSJČ přísežná, zast. pří-
sežní
,jsoucí pod přísahou‘) od přísahat (porodní asistent-
ky byly pod přísahou). Viz bába.

stařena  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování sta-
řena
,stará žena‘.

5    bába Ju 3, Ru 4 — babka Po 1, Ju 6, 7, Ru 5 — babička Ju 2, 5, 6 — babice Ru 2 — babica Ju 2, 3, 5 — páňebába Ru 3

6    AJŚ 721, ASJ IV 380

Bh