ČJA 1

11/221.4 dopis (13) — mapa s. 403

1    M         psaňí (též 665–668, 802, 814, 817, 823)

písmo (též 755, 756)

X          dopis, psáňí (psáňí 610, 613, 615)

2                 Mapa zachycuje nářeční pojmenování dopisu, tj. písemné zprávy určené k dodání adresátovi. Nářeční
ekvivalenty jsou tvořeny od slovního základu téhož kořene: psaní × písmo × dopis. Materiál přinesl též hlás-
kový rozdíl psaní × psáni (-á- v znojemské podobě psáň vzniklo náhradním dloužením po zániku koncového
-í).

Slovo dopis nepatří k tradičním nář. označením a do nářeční vrstvy proniká ze spis. jazyka. Jako novější
dubleta je běžné téměř na celém území.

3                 Základní lexikální protiklad tvoří rozdíl mezi většinovým pojmenováním psaní a územně okrajovým vý-
razem písmo; ten je omezen na Slezsko a širší Olomoucko (tam představuje výraz ze starší vrstvy) a objevuje
se též v nář. kopaničářských. Varianta psání zaujímá vých. polovinu Moravy a ve formě psáň se vyskytuje na
Znojemsku.


4    dopis  Jg, SSJČ, SSJ, hluž. — Odvozenina z prefigovaného slovesa
dopsati.


písmo  stč., SSJČ poněkud zast., pol. pismo říd., dluž. pismo
Utvořeno sufixem -mo k základu pis-.

psaní  stč. psanie, Jg, SSJČ — Deverbativní substantivum ze zá-
kladu
*pьs-.

psáni  jen nář.; Jg — Viz psaní.

5    psaňí Ju 3, 5, Ru 2, 3 — psaňi Po 1, Ju 1, 2, Ru 4 — psáňi Ju 6, Ru 5 — psáňi Ju 4, 7, Ru 4 — dopis Ju 7

6    AJŚ 219, OLA 2085, ALE 499

Fi

1      199/221.1 sud

izoglosa sud × bečka (vých.)

2      153/221.2 truhlář

izoglosa truhlář × stolař (vých.)

3      190/221.3 prkno

izoglosa prkno × deska (vých.)

4      11/221.4 dopis

izoglosa psaní × písmo (sev.)

5      206/221.5 lať

izoglosa lať × lata (vých.)

6      116/221.6 řezník

izoglosa řezník × masář (sev.)

7      90/221.7 podpatek

izoglosa kramflek × opatek (vých.)

8      203/221.8 bílit

izoglosa bílit × líčit (jih)

9      80/221.9 uzel

izoglosa uzel × suk (střed)