97 ostružina (1337)

1    M         (v)ostružina (ostružyňyna 805)

ostružánka (ostružunka 825–828)

ostřežňica 834, 84 (ostřyžlica 831, 835, 84, ostřyžňica 834)

stružina (též 108, 119, strožňa 637, 638)

černá (čérná) malina (č. malina 730, 746, č. malena 147, 503)

malina

čerňice (též čerňica 748)

čerňufka 834, 836

kupina (krupina 452)

medvjeďice (též medjeďice 245, též med(v)jeďina nedubl. 116)

S          béra 667, brumbera 818, bromberák 119

N          popelanka 812, 825, ožiňarka 816, olšofka 457, bejčí jahoda 241, píchavá malina 304

2                 Mapa sleduje zeměpisné rozložení nářečních názvů pro černé šťavnaté jedlé plody ostružiníku křovitého (rod Rubus). Mapovány nejsou specifické názvy plodů zvláštních (zpravidla plazivých) druhů ostružiníku. Obdobně jako u pojmenování pro borůvku (srov. II-96) je základním protikladem k názvu ostružina sousloví černá malina. Někdy se užívá jen výrazu malina, tedy označení bez určujícího atributu. Druhotně rovněž vznikly jednoslovné názvy černice a čerňuvka.

Ze slovotvorných variant jsou nejčastější podoby stružina, ostružánka a ostřežnice. Spisovné označení ostružina se uplatňuje stále více na úkor tradičních nářečních pojmenování, která se udržují většinou jen na malých územích v řeči staré generace (reliktní kupina a medvědice).

3                 Mapa představuje bohaté lexikální členění, které patrně svědčí o roztržení původně souvislého makroareálu názvu černá malina v jižní části jazykového území průnikem substantiva ostružina (ze severu). V současnosti se tedy základní pojmenování ostružina užívá po celých Čechách, kdežto na Moravě a ve Slezsku se objevuje jen omezeně (vých. Brněnsko, Prostějovsko, Opavsko). Slovotvorná varianta stružina je doložena z centrální podskupiny střm. nářečí, ostružánka z Frýdecka a Místecka a ostřežnice z přechodných nářečí českopolských. Areál názvu černá malina přesahuje z jzč. oblasti na Benešovsko. Další část původního makroareálu tohoto sousloví pokrývá celou záp. Moravu včetně Znojemska a v podstatě celou vm. oblast s výběžky na Holešovsko a do jižních okrajů slez. nářečí. O někdejším větším územním rozšíření svědčí rozptýlené výskyty spojení černá malina (i výskyty eliptického jednoslovného názvu malina) mimo dnešní areály. Na mor. areál pojmenování černá malina navazuje na severu oblast označení černice s jádrem na Novoměstsku a Zábřežsku. Pozoruhodný je archaismus kupina soustředěný v okrajovém mikroareálu na Třeboňsku. Na Příbramsku přetrvává ve starší vrstvě archaismus medvědice. Nespecifikované pojmenování malina je doloženo rozptýleně, zejména na Břeclavsku.

Do mluvy měst proniká veskrze spis. označení ostružina.