ČJA 2

93 nejedlá, jedovatá houba (1346) —

1    M         prašivá houba

prašivka (prá- 257, 404, prašífka 211, 73, 75)

psí huba (psí hřib 725, 742, psý kozák 750–752)

prka (psara 815)

pśok

psynec 723

haďí huba 732

gadźor 831, 832, 84

haďinec 708, 709, 67 (haďica 709)

žabí huba 737

žabina

žabjena

krafská houba (k. huba 814)

kravina (kravák 327)

jedovatá houba, j. huba (jedovatka 309)

jedovák 648, 685, 707

jedováč 744

jedovál 703

jedovaťina 669, 670

jedák 66, 74, 94

svincká houba 311, 313

zła huba

kalabjena 664, 665, 65

gemba (gamba 740, 741)

muchomura

mušyra (mušajirka 804, muchavjyrka 806, mušara 815, 822, mušora 830)

S          koncprd(a) 101, habáň 680, žedák 651, plzák 727

N          otravná, truťinová, giftová, špatná, ďivoká, planá, besná, nejedlá, smradlavá houba/huba

2                 Pojmenování pro nejedlou a jedovatou houbu se v nářečích neliší. Kromě několika málo druhů sbíraných jedlých hub byly vlastně všechny neznámé houby považovány za jedovaté.

Nář. výrazy se diferencují lexikálně a slovotvorně (typem pojmenování: dvojslovné × jednoslovné: např. psí houba × psárka, slovotvornými sufixy: např. psák /pśok/ × psárka × psinec).

Tradiční pojmenování jsou motivována špatnou vlastností, škodlivostí hub. Zpravidla je špatná vlastnost naznačena adj. přívlastky odvozenými od jmen živočichů (psí, hadí, žabí, kravský, svinský); ty určují subst. houba, kozák, hřib. Z těchto dvojslovných označení vznikla pak běžná univerbizovaná pojmenování jako psák, haďor, žabina, kravina.

V některých oblastech českého národního jazyka ustálený jednoslovný termín pro sledovaný designát chybí. Místo něho tam byla zapsána více nebo méně stabilizovaná dvojslovná spojení s nejčastějším adj. jedovatá (houba). Zcela ojedinělá popisná pojmenování s adjektivy otravná, špatná, planá, divoká, nejedlá, besná (houba), tvořená patrně ad hoc, jsme na mapu nezakreslili. Rozsah starého mor. krácení huba × houba zachycuje mapa II-88 jedlá houba.

Na Moravě a ve Slezsku se v oblasti uvedených dvojslovných označení místy užívá pro nejedlé nebo jedovaté houby též výrazů mušira, muchomůra, zcela výjimečně i habáň. V těchto případech nabyly názvy specifických druhů nejedlých hub významu obecnějšího.

Náš výzkum byl doplněn údaji z KLA.

3                 Pozoruhodný je protiklad většinových jednoslovných označení (zvl. prašivka, žabina, psák) a označení dvojslovných (např. jedovatá houba).

Téměř na celém území Čech, na jz. Moravě a v dol. Pomoraví se vyskytuje slovo prašivka, na východ a sever odtud leží velká oblast se slovem žabina (na jejím vých. okraji v slovotvorné variantě žaběna). Z jednoslovných pojmenování tvoří menší nebo větší kompaktní celky výraz kravina (na Plzeňsku a Prostějovsku), gemba (na Valašsku), dále kalaběna (na Litovelsku), psák (na pravém břehu Ostravice), psárka (zejména v oblasti mezi Odrou a Ostravicí) a haďor (na Těšínsku), hadinec (na Kroměřížsku). Slov mušira, muchomůra se v sledovaném významu užívá zpravidla dubletně zvláště ve vých. okraji střm. nářečí a na Opavsku a Hlučínsku. Podle KLA uvedené pojmenování označuje všechny nejedlé, popř. jedovaté houby na oblasti daleko větší.

Dvojslovná pojmenování jsou charakteristická pro vých. polovinu Moravy a záp. úsek Slezska. Častá jsou též na záp. okraji Čech a na širším Třebíčsku; zde ale většinou v dubletě s výrazem jednoslovným. Převládá spojení s adj. jedovatá, jen z Manětínska je četněji doloženo také adj. kravská a ze Vsetínska adj. psí. Téměř ke všem těmto spojením existují odpovídající univerbizované výrazy.

Pokud jde o slovo plzák, náš výzkum je zachytil pouze z lokality sev. od Uh. Brodu, KLA je však bohatě dokládá ještě ze Vsetínska (zde navíc v slovotvorných a hláskoslovných obměnách plzoň, plzáň, plzaňaplcáň, plcák).

4    gemba  jen nář. (pol. gąbka ‚mořská houba‘) — Psl. *gǫba; forma se souhl. g a s rozloženou retnicí jako prostředky expresivity.

habáň  jen nář. — Snad rozšířením významu (SSJČ habán ‚choroš‘).

hadí houba  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování.

hadinec  jen nář. — Od had, popř. univerbizací spojení hadí hřib.

haďor  jen nář. — Viz hadinec.

jedák, jedováč, jedovál, jedovák, jedovatina  jen nář. — Od adj. jedovatý, popř. univerbizací spojení jedovatý hřib, jedovatá houba.

jedovatá houba  jako sousloví jen nář.; SSJ jedovatá huba, pol. jedovity grzyb — Slovní spojení.

kalaběna  jen nář. — Nejasné. Nepochybně jde tu o stejný základ jako u nář. výrazů kalaba ‚nepříjemnost‘, kalabačný ‚churavý‘ Bš.


koncprd(a)  jen nář.; ALJ komprda Jilemnicko (ALJ komprdák Humpolec ‚křemenáč‘) — Nejasné, složenina.

kravina  v sled. významu jen nář. (Kt též kravěna ‚druh houby‘) — Rozšířením významu nebo univerbizací spojení kravská houba, viz tam.

kravská houba  jako sousloví jen nář.; Jg ‚každá neznámá houba‘ — Dvojslovné pojmenování.

muchomůra  jen nář. — Složenina, rozšířením pův. významu ‚muchomůrka‘.

mušira  jen nář. — Univerbizací z muší houba, rozšířením pův. významu ‚muchomůrka‘.

plzák  v sled. významu jen nář. — Od adj. plzký ‚slizký‘.

prašivá houba  SSJČ říd. (Jg ‚muchomůrka‘) — Sousloví, srov. prašivka.

prašivka  SSJČ (Jg ‚muchomůrka‘) — Univerbizací spojení prašivá ‚špatná‘ houba.

psák (pśok)  jen nář. — Univerbizací ze spojení psí hřib.

psárka  v sled. významu jen nář. — Univerbizací ze spojení psí houba.

psí houba  jako sousloví jen nář.; pol. psi grzyb — Dvojslovné pojmenování.

psinec  v sled. významu jen nář. — Univerbizací ze spojení psí hřib.

svinská houba  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování.

zlá houba  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování.

žaběna  jen nář. — Univerbizací ze spojení žabí houba.

žabí houba  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování.

žabina  SSJČ ob. (Kt ‚druh hub‘) — Viz žaběna.

židák  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu.

5    prašika Po 1, Ju 1, 2 — prašifka Ju 2–4 — prašivá houba Ru 2 — otravná houba Ju 5 — votravná hóba Ju 6 — otravný hřib Ju 7 — jedovatá hóba Ju 6 — jedowatá houba Po 1 — otravičná houba Ru 3 — hadová, hacká, jedová pečirka Ru 5

6    ASJ IV 47 (pl.), AJŚ 166, OLA 448

Bh