ČJA 2

92 ryzec pravý (1344) —

1    M         ryzec (rýzec 677) — hrizec (hřižec 309, 314, 328) — rižec — rezec 510, 755

ryzek (hrizek 328, rizák 217, hrizák 243) — rýzek (rajzek 118, 119, rejsek 119, rejzeček 135, rejzák 455) – rezek

ryz 750, 831 (rydz 833)

ryska 135, 147, 505, 647 — reska 147, 158, 159, 712, 744

syrúfka (sirupka 507, 675)

kráva 669, 677, 728

krafka 728, 731 (krofka 827, 829, krufka 826, 834–836, krafsky pysk 825)

kravička (kravjenka 667)

kravarka (kravjarka 723) — kravirka

mlíčňák 511, 640, 675, 824 (mléčňák 754, 756)

mlíkofka 307 (mlíčňofka 460, mlíčňice 460, mlekarka 805, mlečna 813)

b’eu̯ 835, 836

pancká houba 505, 510 (páncká h. 504, panská huba 513)

S          horyl 828

2                 Mapa sleduje nář. diferenciaci pojmenování jedlé houby ryzce pravého (Lactarius deliciosus). V některých oblastech na Moravě (zvl. tam, kde se užívá v sledovaném významu výrazů syrůvka, kravička, běl a horyl) bylo třeba při výzkumu odlišovat názvy hub příbuzných (hlavně ryzce syrovinky a ryzce peprného). V mnohých místech ekvivalent schází, protože uvedenou houbu tam neznají – zvl. v jižní nelesnaté části Moravy a na Hané.

Nářeční diferenciace se týká všech jazykových rovin. Vedle rozdílů lexikálních byly zaznamenány i slovotvorné (např. ryzec × rýzek, kravička × kravarka × kravka) a hláskoslovné (např. ryzec × ryžec × hryzec, rezek × rýzek aj.).

Co se týče konkurence podob rezek a ryzek na již. Moravě, je třeba zdůraznit, že není vždy možné přesně určit, zda se jedná o e původní nebo nové – po změně y > e. Podobu s -e- mapujeme tedy jen tam, kde nedošlo k pravidelné hláskové změně y > e (srov. PRO D2b).

Situace ve městech se nezjišťovala.

3                 Lexikální diferenciace vytváří poměrně výrazné areály se značnou územní převahou různě obměňovaného výrazu ryzec (shodného s pojmenováním spisovným), jenž je rozšířen po celých Čechách i na značné části

Moravy – především v celé její záp. polovině. Pro sv. Moravu je charakteristický areál názvu kravička (s cent-
rem na Valašsku a se slovotvornými variantami i v oblasti slezské, a to kravarka/kravirka na Opavsku
a Ostravsku a kravka na Těšínsku a Jablunkovsku). Ve stř. části střm. nářečí byl více či méně soustředěně za-
chycen název syrůvka. Kromě toho bylo především na Moravě a ve Slezsku rozptýleně doloženo pojmenování
mléčňák a též pojmenování ženského rodu mlékovka (ta sporadicky i v Čechách).

Makroareál názvu ryzec se dále slovotvorně a hláskoslovně diferencuje, zejména při okrajích. V rovině slovotvorné se varianty týkají především podob se sufixem -ek, které vytvářejí hláskoslovně odlišené územní celky, a to ryzek (téměř na celém území střm. nářečí), rýzek (v Podkrkonoší a na Náchodsku) a rezek (hlavně při záp. okraji areálu slova ryzek). Další odvozeniny se vyskytují pouze rozptýleně. Forma ryzka (s obměnou rezka) byla zachycena zvl. při okraji vč. oblasti, pojmenování ryz, přejaté z polštiny, pak ojediněle ve slez. nářečích. Územně nejrozšířenějšími variantami hláskoslovnými jsou podoby hryzec (v záp. části jzč. oblasti) a ryžec (v sz. Čechách s jádrem na Roudnicku).

4    běl  jen nář. — Od *bělъ ‚bílý‘.

horyl  jen nář. — Metaforické pojmenování podle nář. horyl ‚klobouk‘.

hryzec  jen nář.; Jg — Hlásková nář. obměna slova ryzec (s protetickým h-), viz tam.

kráva  v sled. významu jen nář. — Viz kravička.

kravarka  jen nář. — Viz kravička a mléčňák.

kravička  v sled. významu jen nář. — Metonymické dem. pojmenování, motivaci viz mléčňák.

kravirka  jen nář. — Kontaminací podob kravička a kravarka, viz tam.

kravka  v sled. významu jen nář. — Viz kravička a mléčňák.

mléčňák  jen nář. — Od mléčný, motivace podle mléčné tekutiny, kterou houba obsahuje.

mlékovka  jen nář. — Od mléko, motivace viz mléčňák.

pancká houba  jen nář. — Sousloví, motivace podle obliby těchto druhů hub spíše v „panské“ kuchyni (změna -s- > -c- viz I-51 velikánský).

rezec  jen nář. — Viz rezek.

rezek  v sled. významu jen nář.; Jg — Od adj. rezavý, motivace podle barvy houby.

rezka  jen nář. — Varianta žen. rodu k výrazu rezek, viz tam.

ryz  jen nář.; pol. rydz — Přejato z pol. (psl. *rydъ ‚rudý‘).

ryzec  Jg též ryzík, SSJČ — Od adj. ryzí v původním významu ‚rudý‘, motivace podle barvy houby.

ryzek  jen nář.; Jg též hryzek — Z téhož základu jako slovo ryzec, viz tam.

rýzek  jen nář. — Slovotvorná nář. varianta slova ryzec, viz tam.

ryzka  v sled. významu jen nář. — Varianta žen. rodu k výrazu ryzec, viz tam.

ryžec  jen nář. — Hlásková nář. obměna slova ryzec, viz tam.

syrůvka  v sled. významu jen nář. — Od syrový, přenesením názvu jiné houby (syrovinky), která se dá jíst syrová.

5    mlíčňice Ju 3 — sirufka Ju 2 — sirovjenka Ru 3

6    AJŚ 169

Hl + Či