ČJA 2
91 křemenáč (1342)
1 M křemenáč (křemeňáč 217, 223, 225, 237, 436, 447)
křemeňák (křemenák 103–105, 113–115, 124, 128, 129, 131, 133, 144, 145, 153, 154, 219, 220, 245, 257, 434, 439, 501)
křemelák (křamelák 612, 613)
kameňák
kamenáč 644, 646
janek (janko 755)
kozák
kozár 438, 455, 456 (kojzár 459, 460, kouzár 453, kouzar 461)
červený kozák (též 601, červenej kojzár 459, 460, pravy kozak 802)
špičňík (též 407, 431, 462, špičák 307, 327, 433, též 407, 462)
březák (též
311, 336, 413, břízák 333, březňák 431, březlák 253, březovák 308, 322, též 319, 336, též bře-
zináč 319, též podbřezák 106,
též podbřízák 107)
vosikáč (vosekáč 106, 107)
osičák (osičjak 755, osikovec 741)
vosičňík 241, 242 (vosečňik 211, 212)
vosák 309 (vosovák 321, vosiňák 322)
podborovák 107, 211 (podborúfka 749, 750)
březovej hříbek 406 (b. hřejbek 454, jalofcovej hříbek 252, červenej h. 249, 433)
koloďej
červeňák (červenáč 313, červeňík 739, červenka 701, červinka 701)
modrák (modřák 738, 811, 72, modráč 408)
siňák 725, 726, 743 (synał 815)
cihlář 519, 520, 603 (cihlák 602)
turek 421, 723, 724
polok
havíř (horňík 250)
kovář 439, 440, 457 (kovařík 415, 419)
šlejfíř 301 (šlajfíř 302, šlajferák 303)
voják 237, 243, 325, 724, 740
pana 817 (panenka 747, paňička 816)
rutkup 205, 206, 208 (ritkup 207, rutchejtlik 202, rotoka 652)
S bosňák 752
N modrák 112, březňak 811, dubák 415, 438, chvoják 328, ívák 333, jałofčák 749, kolouch 417, zajičak 821, červenej kluk 448, ňemec 91
2 Na rozdíl od pojmenování kozáka (II-90) jsou nářeční názvy pro blízce příbuzný křemenáč, tj. hřib s červeně oranžovým kloboukem a s tuhým hnědě skvrnitým třeněm (bot. křemenáč osikový, Leccinum aurantiacum), mnohem pestřejší. Týká se to zejména oblasti jz. Čech, tedy území, kde se pro příbuzného kozáka, s nímž se názvy pro křemenáč často kříží a zaměňují, obvykle užívá výrazu špičník. Zde se v sledovaném významu uplatňují různá paralelní pojmenování (např. kozák, špičník, březák, osikáč, koloděj). Kromě toho jsou však i četné názvy, které se vážou jen na křemenáč. Zpravidla jde o jasně motivovaná pojmenování podle nápadné barvy klobouku (červeňák, červený kozák, rutkup), podle modrající dužiny po řezu (modrák, siňák), podle tvrdosti dužiny (křemenáč, kameňák) a o různá označení metaforická, jejichž motivačním impulzem mohly vedle uvedených vlastností (srov. např. cihlář, turek, bosňák, havíř, kovář) být i další charakteristické okolnosti jako nápadnost, robustnost, zavalitost nebo krásný vzhled houby (janek, voják, panna). V řadě případů působily různé zdroje motivace paralelně, někdy už dnes není motivace průhledná (šlejfíř, polák).
Místy se tyto houby málo znají. V oblastech bez lesů (např. na již. Moravě) nářeční pojmenování přirozeně nejsou.
3 Pro nářeční pojmenování křemenáče jsou na většině území českého jazyka charakteristické velké areály s poměrně ostře vymezenými oblastními názvy: střč. výraz křemenáč (odděleně též v jč. oblasti, zvl. na Budějovicku) a jeho svč. varianta křemeňák (včetně podoby křemelák zvl. na Třebíčsku), mor. janek, slez. červený kozák a označení polák na Těšínsku.
Naproti tomu oblast jzč. spolu s jz. cípem Moravy se vyznačuje pestrou mozaikou různě se prolínajících paralelních pojmenování s převažujícími, ale územně málo vyhraněnými výrazy březák, špičník a kozák. Kromě těchto frekventovaných pojmenování se zde vyskytují místy ještě další, často dubletní názvy, které pokračují dále do středu a na východ Čech i na jejich ostatní okraje včetně čes.-mor. přechodu; odděleně se s nimi setkáváme také ve vm. oblasti.
Některé z těchto názvů mají širší zeměpisné uplatnění. Tak např. téměř na všech zmíněných okrajových úsecích shledáváme výraz červeňák, včetně přejaté formy rutkup (hlavně na szč. okraji), poměrně rozšířené, ale málo územně vyhraněné až rozptýlené jsou výrazy modrák, voják, turek, koloděj (zč.) a březový hříbek (střč. a jč.). Mnohá tato označení se soustřeďují do menších úseků, a jsou tedy regionálně příznaková, např. osikáč (zvl. Táborsko) a varianty osičník (sev. Benešovsko a vých. Roudnicko), osák (Klatovsko) a osičák (střed. úsek vm. nářečí), dále havíř (Příbramsko), šlejfíř (Chodsko), kovář (zvl. Jindřichohradecko), kameňák (Novoměstsko), kamenáč (Zábřežsko), cihlář (vých. Slavonicko), panna (Frenštátsko), siňák (zvl. Zlínsko).
Města mají ještě často výrazy shodné s venkovským okolím.
4 bosňák v sled. významu jen nář. — Přenesením jména obyvatele Bosny (podle červené čepice).
březák v sled. významu jen nář. — Od březový, k bříza, nebo univerbizací sousloví březový hříbek.
březový hříbek jako sousloví jen nář. — Slovní spojení k adj. březový (viz březák) a formální dem. hříbek.
cihlář v sled. významu jen nář. — Od subst. cihla (podle barvy klobouku).
červeňák v sled. významu jen nář. — Od červený nebo univerbizací sousloví červený kozák, viz tam.
červený kozák jen nář. — Sousloví z určujícího adj. červený (podle barvy klobouku) a subst. kozák, viz tam.
havíř v sled. významu jen nář. — Přenesením (podle červeného chocholu slavnostní uniformy havíře, popř. i podle její tmavé barvy).
janek v sled. významu jen nář. — Přenesením významu ‚hloupý Honza‘ (snad podle nápadné neochranné barvy klobouku).
kamenáč Jg, SSJČ — Od kámen (podle tvrdosti dužiny).
kameňák (SSJČ ‚tvrdý hřib‘) — Viz kamenáč.
koloděj v sled. významu jen nář.; stč. — Přenesené pojmenování příbuzné houby (Jg, SSJČ bot. ‚hřib koloděj‘).
kovář v sled. významu jen nář. — Metaforické označení podle kováře (tmavá barva).
kozák v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování příbuzné houby (stč. kozák, Jg, SSJČ bot. ‚kozák březový‘).
kozár v sled. významu jen nář. — Viz kozák.
křemelák v sled. významu jen nář. — Od křemel zast. a nář. ‚křemen, kámen‘, viz křemenáč.
křemenáč stč., Jg, SSJČ — Od křemen (podle tvrdosti dužiny).
křemeňák Jg křemenák, SSJČ říd. — Viz křemenáč.
modrák v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ ‚houba na řezu modrající, např. kovář n. koloděj‘, SSJ) — Od modrý, specifikací slova se širším významem.
osák jen nář. — od psl *osa ‚osika‘.
osičák jen nář. — Viz osikáč.
osičník jen nář. (SSJ též osikovec ‚kozák osikový‘) — Viz osikáč.
osikáč jen nář. — Od osikový, k osika, nebo univerbizací z osikový kozák.
panna v sled. významu jen nář. — Metaforické označení podle panna ‚dívka‘ (podle krásného vzhledu).
podborovák v sled. významu jen nář.; Jg podborovník (SSJČ bot. ‚suchohřib kožák‘) — Od podborový, tj. pod borovicemi rostoucí.
polák v sled. významu jen nář. — Přenesením jména příslušníka národa, motivace nejasná.
rutkup jen nář. — Pojmenování podle „červené hlavy“ houby, přejato z něm.
siňák v sled. významu jen nář. (Jg sinák mor. a slc. ‚modrák, kuřátka‘, SSJČ sinák nář. ‚jedlý hřib na řezu modrající, modrák‘) — Od siný ,modrý‘, specifikací slova se širším významem.
šlejfíř v sled. významu jen nář. — Metaforické označení slovem přejatým z něm. (SSJČ zast. ‚brusič‘), motivace nejasná.
špičník v sled. významu jen nář. — Přenesené pojmenování příbuzné houby (Jg, SSJČ lid. název pro kozáka).
turek v sled. významu jen nář. — Přenesením jména příslušníka národa (podle červeného fezu).
voják v sled. významu jen nář. — Přenesením (podle červené čepice, popř. i podle hezkého vzhledu).
5 křemeňák Ju 1 — křemenák Po 1 — modrák Ju 2–4 — modřák Ju 4 — rútkopa Po 1 — rótkopa Po 1 — routkopa Po 1
6 —
Jč