Přes tuto nejistotu v pojmenování jsou nářeční názvy pro kozáka ještě poměrně výrazně zeměpisně vyhraněny.
Časté jsou mezi nimi názvy motivované symbiózou s kořeny stromů, u nichž houba roste (březák, osikáč, hra-
bovník), některá označení byla přenesena od jiných hub (koloděj). Některé regionální názvy (např. jzm. švec,
vm. plzák a migoň) doložené v KLA nebyly už naším výzkumem potvrzeny.

Vedle rozdílů lexikálních se na mapě sledují i diference slovotvorné (kozák – kozár – koza, špičník – špičák); varianty hláskoslovné (kojzár, kouzár) se jen připomínají.

3                 Z území českého jazyka s většinovým pojmenováním kozák se vyčleňuje jzč. oblast výrazu špičník (s řidší variantou špičák). Tato oblast však nezahrnuje Českobudějovicko, kde se – stejně jako na szč. okrajovém úseku lounském a v centrální skupině střm. nářečí – užívá varianty slova kozák, a to kozár. Ostatní ekvivalenty jsou většinou dubletní a nevytvářejí ostře vymezené areály. Z nich nejrozšířenější je výraz březák (je soustředěn zvl. v jč. oblasti a na čes.-mor. přechodu); pojmenování osikáč (na Strakonicku a Táborsku) a koloděj (zvl. na Plzeňsku a již. Táborsku) se vyskytují jen řídce.

Ze slovotvorných a jiných obměn základního výrazu byla (vedle už zmíněné obměny kozár) zachycena vč. varianta koza (mezi Kolínem a Hradcem Král.), zejména pak slez. souslovná pojmenování sivý kozák, bílý kozák a březový kozák, která stojí v protikladu k sousloví červený kozák ‚křemenáč‘ (viz mapu II-91).

U mladé generace ve městech pronikl téměř všude název kozák, shodný se spis. jazykem.

4    bílý kozák  jako sousloví jen nář. — Slovní spojení z adj. bílý a subst. kozák, viz tam.

březák  SSJČ říd. — Od březový, k bříza, nebo univerbizací z březový kozák.

březový kozák  SSJČ bot. kozák březový — Sousloví; adj. od bříza, subst. kozák, viz tam.

hrabovník  jen nář. — Od hrabový k nář. hrab ‚habr‘ nebo univerbizací spojení hrabový kozák.

koloděj  v sled. významu jen nář. — Přenesením (stč. ‚křemenáč‘, Jg a SSJČ bot. ‚hřib koloděj‘).

koza  v sled. významu jen nář. — Patrně nář. změnou rodové charakteristiky ke kozák, viz tam.

kozák  stč., Jg též kozáč, SSJČ, SSJ — Od koza; metonymií, patrně

podle toho, že roste i na neúrodných paloucích, kde se pásávaly kozy.

kozár  jen nář.; stč. kožár (?), Jg též kožar — Od koza, viz kozák.

křemenáč  v sled. významu jen nář. — Přenesené pojmenování příbuzné houby (stč., Jg, SSJČ bot. ‚křemenáč osikový‘).

osikáč  jen nář. — Od osikový, k osika, nebo univerbizací spojení osikový kozák.

sivý kozák  jako sousloví jen nář. — Slovní spojení z adj. sivý ‚šedý‘ a subst. kozák, viz tam.

špičák  v sled. významu jen nář.; Jg — Viz špičník.

špičník  jen nář., stč. špička, Jg, SSJČ ‚lid. název jedlých hub s vysokým třeněm (zvl. kozáka)‘ — K špice, špička ‚hrot‘, metaforicky podle tvaru plodnice.

5    kozák Po 1, Ju 1–4

6    ASJ III 248, AJŚ 169

Jč